Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu tuzemská ekonomika ve 3. čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,3 procenta a mezičtvrtletní na 0,4 procenta. Výsledek zaostal za očekáváním, třeba  ČNB předpokládala, že ekonomika naopak zrychlí na 2,7 procenta. Co ze zveřejněných čísel vyplývá a narazilo tedy české hospodářství na hranice svého růstu?

Vyplývá z nich, přesně jak jsem posledního půl roku neustále opakovala, že oficiální odhady českých i nadnárodních institucí, ale také mnoha bank, byly dlouhodobě nadhodnocené. Nevypadá to, že by v příštím roce ekonomika stále rychle rostla, jak tyto instituce předpokládají. Naopak se zvyšuje pravděpodobnost příchodu recese ve druhé polovině příštího roku.

Tenhle omyl má ale, bohužel, dalekosáhlé důsledky: například stání rozpočet, který je postavený na předpokladu růstu, bude mít vyšší schodek. Úrokové sazby, které nyní rostou, zdraží úvěry lidem ve chvíli, kdy se jim to bude nejméně hodit. A tak dál.

Zpráva nizozemské banky ING konstatovala, že Česko, Polsko a Maďarsko by mohly být těžce zasaženy plánovaným odchodem Británie z Evropské unie. A to kvůli výraznému poklesu finančních prostředků z EU, změnám v klíčových dodavatelských řetězcích a menšímu přílivu peněz od lidí z těchto zemí pracujících v Británii. Nyní se komplikuje situace kolem brexitu odchodem několika ministrů z kabinetu Theresy Mayové a začíná se mluvit o „divokém“ brexitu. Jaký dopad na českou ekonomiku se dá vzhledem k aktuálnímu vývoji očekávat?

Nejprve začnu Británií jako takovou. Británie pod oním „divokým brexitem“ přímo „trpí“: její meziroční růst zrychlil z 1,2 procenta na 1,5 procenta a dosahuje nejvyššího růstu za dva roky. Její míra nezaměstnanosti je nejnižší zhruba za čtyřicet let. Patrně jí totiž pomohla slabá libra. Tak nevypadá trpící ekonomika, kterou kdekdo prorokoval.

Tady je namístě vsuvka. Někdo by tady mohl namítnout, že když slabý kurz pomohl Británii, tak přeci nemohlo být nic špatného na našich intervencích a slabé koruně. To je ale srovnávání hrušek s jablky. Jednak obě země mají nesrovnatelnou strukturu ekonomiky, jednak jsou zaměřené na jiný typ výrob, jiný typ konkurence v zahraničním obchodě, a jednak i oslabení přišlo v odlišnou fázi cyklu. A zatímco jedno bylo spontánní, druhé bylo uměle vynucené. Zkrátka žádný závěr pro české intervence z toho neplyne.

No, a když tedy Británie na tom není tak zle, jak leckdo čekal, tak se taky zdá přehnané tvrzení, že brexit kdovíjak dopadne na nás… Za prvé: výrazný pokles peněz z EU mi nijak nevadí, ten považuji za žádoucí. Evropské dotace ve mně nadšení nebudí. Nemyslím, že přispívaly k hospodářskému růstu. Respektive přispívají jen „papírově“, ale současně s tím takzvaně „vytěsňují soukromé investice“, což je ekonomický terminus technicus naznačující, že o co víc se investuje na dotacích do hloupostí, o to méně se investuje soukromých peněz do skutečných potřebností.