Co říkáte tomu, že Makedonie po Slovinsku a Srbsku uzavřelo svoji hranici s Řeckem? Myslíte si, že se tím uzavře balkánská cesta a že se dokonce podaří snížit příliv migrantů?
Jestli se sníží příliv migrantů, záleží na tom, jestli Turecko bude schopno zastavit jejich exodus ze Sýrie a dalších zemí přes Turecko do Řecka. Dohoda Evropské unie s Tureckem není podle mého názoru dopracována. Vždycky říkám, že ďábel se skrývá v detailu. Musím se zeptat, kdo bude vybírat lidi v Sýrii, když to bude výměna jeden za jednoho? Kdo bude vybírat v Řecku nebo v některých zemích lidi, kteří se mají naopak vracet do Turecka? Jak budou uprchlíci prověřováni, jaký bude systém prověřování, jak to bude trvat dlouho? Američanům takové prověrky trvají rok až dva. Kam budou migranti přemisťováni, kdo bude rozhodovat o tom, do které země uprchlíci půjdou? A takových otázek by bylo asi moc a moc. Zároveň turecké požadavky na peníze, na ty další tři miliardy eur, což je dohromady víc než šest a půl miliardy dolarů, mi připadají jako způsob vydírání Evropské unie. A to ještě neznáme veřejně všechny další požadavky, které ministerský předseda Turecka vznesl. Stejně tak je problematická otázka víz od července tohoto roku. Kdo nám zaručí, že sem nepůjdou s tureckými pasy a vízy migranti, jako teď chodí? Těch otázek se objevuje celá řada.
Uzavření balkánské cesty navrhovala už Visegrádská čtyřka jako plán B, k čemuž se zřejmě paní Merkelová a pan Juncker nepostavili příliš vstřícně, spíš s tím nesouhlasili. Ale myslím si, že uzavření balkánské cesty je, bohudík pro nás, realita.
Když říkáte „pro nás bohudík“, znamená to, že tento krok považujete za správný? A že nás uchrání před tím, co mělo podle prezidenta Miloše Zemana letos nastat, a to před migrační vlnou, která se přežene přes Českou republiku?
Bylo by to docela možné a ani uzavření balkánské cesty to nemůže úplně vyloučit, protože běženci si mohou najít alternativní cestu, byť složitější – přes Itálii nebo dokonce přes Rumunsko.
Italové se obávají, že místo do Řecka mohou mířit migranti po moři přímo do Itálie. Jsou tyto obavy podle vás oprávněné?
Může se to stát. Ale ta jižní cesta přes Itálii by nás tak neohrožovala jako ta severnější cesta. Každopádně teď je příliv migrantů omezen a uvidíme, co to udělá, protože si myslím, že smlouva EU s Tureckem nebude fungovat, jak má.
Takže rozumíte kritice europoslanců, kteří mají výhrady k předběžné dohodě s Tureckem o vracení migrantů, která vznikla na pondělním summitu lídrů EU a Ankary?
Určitě, zejména se mi nelíbí, že nejsou známy detaily smlouvy. Zajímalo by mne, kdo je domluví, kdo je bude formulovat, kdy se je také dozvíme. Dobře, dáme jim peníze. Podle toho, co se dalo Řekům, je to skutečně menší částka. Ale je to částka pro nás značná. Dokud nebudou domluveny detaily, tak tato smlouva stejně nemůže fungovat. Stejně tak kritika návrhu této smlouvy je tak značná, že její další projednání bude velmi složité. Já trochu podezřívám Turky, že to dělají nejen v zájmu migrantů, ale ve svém národním zájmu, což jim nelze vyčítat, protože každý stát má své zájmy, že budou vytvářet jakési tábory utečenců, jak se snaží, na území Sýrie, což by mohlo sloužit na vyhlášení nějaké bezletové nebo ochranné zóny, s tím, že Turci by převzali jakýsi patronát nad těmito tábory a samozřejmě by operovali na syrském území. Proto té kritice rozumím a myslím, že to bude ještě dlouhá cesta, než z toho vypadne něco rozumného.
Podle levice jde o morální selhání a obchod s lidmi. Podle šéfa frakce ALDE Guye Verhofstadta dohoda vypadá, jako kdyby Američané žádali, aby se Mexičané starali o jejich hranice. Prohlásil, že v podstatě teď předáváme klíče od bran Evropy tureckému prezidentovi Ergodanovi. Co si o tom myslíte?
To jsem zrovna neslyšel. Ale to, že turecký prezident nevzbuzuje příliš nadšení, protože turecká demokracie vzbuzuje určité otázky, je fakt. Když si uvědomíme, že před pár dny se v Ankaře konalo velké shromáždění jedné skupiny radikálních islamistů, kteří chtějí obnovit chalífát, a že proběhlo na stadionu bývalého tureckého prezidenta Mustafa Kemala Atatürka, což je také symbolické, protože Atatürk by se jako člověk, který chalífát zrušil a vytvořil Tureckou republiku, obracel v hrobě. Přes tisíc osm set lidí je v Turecku obviněno z urážky Erdogana a čeká na trestní řízení. A Erdogan řekl, že neuposlechne nařízení ústavního soudu, aby propustil z vazby novináře, kteří byli obviněni z údajné velezrady, protože komentovali nějaké údaje o pomoci Turecka islamistům v Sýrii. Objevují se tedy otázky, jakým způsobem Turecko plní požadavky, které jsou nezbytné pro zahájení rozhovorů o vstupu do Evropské unie.
Někteří europoslanci upozornili také na postup současné turecké vlády vůči kurdské menšině.
Dalo by se najít mnoho věcí. Myslím, že Tureckou této situace využívá k tomu, aby donutilo Evropu k přístupovým jednáním za cenu, že zdaleka nedosahuje parametrů, jaké jsou pro vstup do Evropské unie nutné.
Nabízí se otázka, jestli řešení problému nebude nakonec stejně špatné nebo dokonce horší než samotný problém?
To bych musel mít křišťálovou kouli. To nevím. Každopádně každé pozitivní řešení je dobré, otázka je, jestli tohle bude pozitivní řešení nebo jestli bude fungovat.
A to ještě nevíme, jak to bude fungovat s návratovou politikou. Mezi migranty je mnoho těch, kteří nesplňují statut uprchlíka. Co s nimi bude?
To si vůbec neumím představit, co se udělá s těmi, kteří nejsou ze Sýrie, i když jsou ze Sýrie skoro všichni, když nemají dokumenty. Ale je tam spousta Afghánců, Iránců, kteří nejsou v té smlouvě zahrnuti. Co se s nimi udělá, kde budou? Pošlou je Turci pryč, nebo je vůbec nepustí do Turecka? To nikdo neví.
Ve vzduchu pořád také visí problém povinných kvót. Zatím nefungují, ale stále platí a mnohé země, kde se kumulují vyšší počty migrantů, po jejich uplatnění volají. Ale budou řešením?
Je stále nejasný detail, když si sem vezmeme běžence ze Sýrie nebo nám je sem někdo přidělí, jak je přesvědčíme, aby v Česku zůstali, když chtějí do Anglie, Německa nebo Švédska. Pokud by to mělo fungovat, musí vzniknout nějaké záchytné detenční tábory. Jestli se nemýlím, podle první dohody bychom měli vzít kolem pěti tisíc migrantů, ale neumím si představit, jak je budeme držet za ostnatými dráty a hlídat je policisty, aby neutekli. To je absurdní.
To už rovnou mohou zůstat v Turecku nebo v Sýrii?
Samozřejmě. Já bych hodnotil, že Turecko dá peníze na vybudování táborů na svém území, kde vytvoří podmínky pro to, aby tam migranti mohli normálně žít, aby jim dávali třeba pracovní povolení, což zatím Turecko nedělá, takže imigranti, pokud pracovali, tak většinou načerno. A řekl bych, že na to by peníze být měly. Migranti by žili blízko Sýrie, mohli by se při předpokládaném uskutečněném příměří a urovnání situace někdy v budoucnu do Sýrie jednoduše vrátit. Z Anglie, Německa, Česka, odkudkoli z Evropy se podle mne do Sýrie už nevrátí. To není případ Jugoslávie. To je věc, kterou bych osobně přivítal a řekl bych: ano, peníze na to je potřeba dát. Ale jednoho tam, jednoho zpátky, když ani detaily nejsou vyjasněné, to považuji za zvláštní.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová