Zdá se, že prezident Trump zmírnil svou rétoriku vůči Íránu a naznačil vůli jednat. Co ho k tomu mohlo vést? Lekl se válečné Boltonovy rétoriky?

Domnívám se, že Trumpova svalnatá rétorika byla součástí zahájení prezidentské kampaně a byla určena především dovnitř USA. Zahraniční politika je tradičně důležitou součástí kampaně. Nicméně mimo jiné proto, aby se toho nechytli válkychtiví lidé jako Bolton, musel Trump zvolnit. Jde o typický způsob jeho jednání, tj. vytyčování hranic prostoru, ve kterém se případná další diskuse bude odehrávat.

Jak silná je vnitřní podpora íránského režimu? Říká se, že vnitřní situace v zemi připomíná Československo koncem osmdesátých let a že obyvatelé měst už podporu režimu jen předstírají... Je režim také už vratký?

Režim tohoto typu rozhodně za vratký nemůžeme považovat, navíc jakákoliv hrozba ze zahraničí jej dále posiluje. Umožňuje totiž vládě utáhnout vnitřní bezpečnost, zasáhnout proti oponentům a celkově snížit již tak nízkou úroveň občanských svobod. Američané tedy svými výhrůžkami pro posílení íránského režimu dělají opravdu, co mohou.

Traduje se, že obyvatelé země jsou na rozdíl od Arabů prozápadní a dokonce proameričtí. Změnili by názor v případě vojenského konfliktu s USA?

Íránci jsou vzdělaní osvícení lidé, kteří dobře vědí, že vše zlé, co se v Íránu (a v jeho bezprostředním okolí) odehrálo během posledních sto let, vždycky nějak souviselo s americkými aktivitami. Koneckonců John Perkins o tom vypráví ve svých přednáškách na YouTube. Ameriku obdivují, ale podle mne si ji rozhodně nechtějí nechat nastěhovat do Íránu. V případě vojenského konfliktu s USA všichni svorně zapomenou na vnitřní rozpory a půjdou bojovat za Írán proti agresorovi. Jsou to totiž patrioti.