Řekl jste mi, že sledujete aspekty ústavy a zákonů kolem nouzového stavu. Co vás kolem toho zajímá?

První, co mne zajímá, je toto: je-li vyhlášen nouzový stav, lze omezit některá základní lidská práva a svobody. Ústavní zákon říká, že vláda o tom neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, a to se stalo. Poslanecká sněmovna o tom má rozhodnout. To v ústavním zákonu není, pouze jednací řád Poslanecké sněmovny stanoví, že předseda Poslanecké sněmovny bez prodlení – tedy pokud možno hned – svolá schůzi, aby mohli o návrhu vlády rozhodnout. A poslanci mají z principu ber, nebo neber návrh buď potvrdit, nebo zrušit.

To znamená, že nyní neprodleně k žádnému svolání Sněmovny nedojde, protože je rozpuštěna kvůli karanténě, což je zajímavé samo o sobě. Dostáváme se do zajímavé situace, kdy se sice předpokládá, že by měla být neprodleně svolána schůze Poslanecké sněmovny, nebo se má tento bod předřadit před ostatní body, ale Poslanecká sněmovna teď nezasedá, takže svolaná není. A nouzový stav zároveň vyhlašuje vláda na dobu třiceti dnů a předpokládá se, že se Sněmovna v té době sejde, aby o tom rozhodla, protože vše má další dopad. Kdyby se nesešla Sněmovna do třiceti dnů, tak dá tiše souhlas s tím nouzovým stavem. Jenže vláda nemůže prodloužit nouzový stav ani o den déle.

Protože to neschválí Sněmovna. To je patová situace.

Ano, do třiceti dnů by měla rozhodnout, zda ho prodlouží, nebo neprodlouží. Sněmovna se ale musí sejít. Vláda jinak nemůže v nouzovém stavu pokračovat.

Neexistuje žádný způsob, kterým by se Poslanecká sněmovna mohla sejít on-line?

Neexistuje, protože se dokonce stanoví i to, kdy každý poslanec smí vystoupit pouze dvakrát, kdy se může zkrátit řečnická doba na pět minut, z podstaty řádu musí zasedat, fyzicky sedět pohromadě, projednat návrh a hlasovat o něm.

Nakonec se tedy sejít bude muset i přesto, že je karanténa. Za jak závažnou považujete současnou situaci s nákazou novým koronavirem?

Situace je velmi závažná. Země zvolily dvě cesty. Jednou cestou je ta, kterou jsme se rozhodli vydat my, tedy razantní opatření, která mají zamezit šíření koronaviru. Zvolili jsme tuto cestu administrativního řešení, a dokonce si myslím, že na mentalitu Čechů správnou.

Premiér Andrej Babiš čelí velké kritice poté, co vláda musela přiznat, že došlo k akutnímu nedostatku roušek a respirátorů. Dostatek neměli a stále ne všichni mají, ani lékaři, lékárníci. Dává se za vinu, že pomůcky nesehnal, nicméně je s tím nyní problém po celém světě, protože poptávka převyšuje nabídku i kapacitu výroby. Je to omluva pro premiéra, nebo Česká republika zaspala?

Já myslím, že vláda dělá, co je v jejích silách. Kdyby šlo udělat více, asi by se udělalo více. Vůbec by mne ani ve snu nenapadlo, že by měl někdo zájem cokoliv zanedbat nebo neudělat. V tomto ohledu vládu podporuji. Dělá, co může.