Pocítí občané podle vás v nedaleké budoucnosti absenci levice ve vrcholné české
politice?

Zcela jistě! A začít můžeme přicházející drahotou, o které sice zástupci „pětikoalice“ tvrdí, že
je pouze „Babišova“, ale účelově se mýlí. Zdražování je doprovodným ekonomickým jevem
kapitalismu a působení a dominance pravicových sil v politickém systému, tedy je tzv. nejen
Babišova, ale rozhodně i jejich. Občané bohužel v těchto volbách preferovali variantu
„antibabiš“, bez ohledu na fakt, co jim to následně přinese. Nechci se dosluhujícího předsedy
vlády nikterak zastávat, ale souhlasím s názorem, že v uplynulém volebním období došlo ke
strmému nárůstu životní úrovně, a to zejména u sociálních skupin, které to potřebovaly
nejvíce a byly předchozími vládami naprosto opomíjeny. A prakticky vždy jsme se v tom
angažovali my, poslankyně a poslanci KSČM, kteří jsme na menšinovou vládu museli často
tzv. pořádně zakleknout, aby z ní něco pořádného vypadlo. Bohužel je pravdou, že jsme zase
v jiných oblastech museli trošku povolit, což se mnohým nemuselo líbit, ale taková je již
politika. Skutečnost je taková, že poprvé od roku 1989 jsme měli možnost promlouvat do
vládní politiky a výsledky byly a jsou znát. Chybou bylo, že jsme je potom nechali Babišovi
odprezentovat jako výsledky „jeho práce“, a i proto jsou mnozí naši bývalí voliči ideově
již u něho.

Co se to vlastně stalo, že levicová politika není in a naopak se jaksi zapomnělo na
to, co se pod taktovkou pravice dělo v devadesátých letech...

Domnívám se, že je to důsledkem právě toho, že se životní úroveň mnohých zvýšila a
poptávka po iniciátorech tohoto růstu naopak klesla. Populisté a někteří představitelé pravice
tak začali slibovat nesplnitelné, zatímco my jsme se chovali stále konzistentně a odpovědně.
A lidé chtějí, možná zcela přirozeně, stále více, často bez ohledu na možnosti státu. Ve svých
předkládaných slibech občanům již jen obtížně maskují touhu především po osobním profitu.
Zde vynikají především někteří podnikatelé kmotrovských kontur, kteří se svými politiky
odklánějí státní penězovody jinam, než je potřebné. Je pravdou, že lidé na devadesátá léta
hodně zapomněli, ale oni se rychle, po nástupu „pětikoalice“ k exekutivní moci rozpomenou.
Přeji jim, aby to bylo co nejdříve, než bude bohatství státu, a privatizovat lze toho ještě
poměrně mnoho, ohlodáno až na kost.