Jaké oblasti byste se chtěl v Parlamentu věnovat? Podnikáte v zemědělství, takže mělo by to být v tomto oboru, nebo třeba zahraničí, protože jste delší dobu žil v Americe, nebo snad v oblasti bezpečnostní politiky, protože jeden z Vašich synů má údajně pracovat v armádě? 

Protože podnikám v zemědělství a potravinářství, považoval bych za nevhodné, vzhledem k možnému střetu zájmů, pracovat ve výboru právě s tímto zaměřením, tedy zemědělském. Ano, pracoval jsem ve Spojených státech a vystudoval jsem tam i Pittsburskou univerzitu, v jejíž evropské pobočce v Praze působím dodnes jako poradce. Rovněž jsem téměř dvacet let pracoval pro americké korporace ve vysokých mezinárodních manažerských pozicích v regionu střední a východní Evropy. Proto se určitě budu zajímat o výbor zahraniční. Současně však musím přiznat, že problematika branně-bezpečnostní politiky by mne rovněž zajímala, a to nejen proto, že můj nejstarší syn studuje vojenskou lékařskou fakultu v Hradci Králové.    

Dal jste dohromady prosperující firmu, produkující na severním Plzeňsku mléko. Nutno dodat, že nejste členem Agrofertu... V jaké situaci se podle vás nyní nachází české zemědělství a prvovýroba? 

Ano, musím jen upřesnit, že opravdu pro Agrofert nepracuji, Olma ze skupiny Agrofert a její výrobky jsou naší konkurencí, i když nepřímou.Ptáte-li se na stav našeho zemědělství, musím konstatovat, že i přesto, že máme například do živočišné výroby opravdu zlomkové dotace oproti zemím jako Dánsko, Německo, Francie či Rakousko, stále se držíme nad vodou. Bohužel naše vlády za posledních dvacet let neudělaly pro naše zemědělství téměř nic. Byli jsme zemědělskou a potravinářskou velmocí a velkým vývozcem potravin.

Avšak naprostý amatérismus našich vlád a nenápadná a plíživá arogance k tomuto odvětví způsobila, že zaniklo tisíce malých a středních farem a dnes dovážíme potraviny za téměř 130 miliard ze zemí jako Polsko či Německo, kde efektivita zemědělství je na mnohem nižší úrovni, ale podpora jejich vlád je obrovská a s námi nesrovnatelná. I to je důvod mého vstupu do politiky. Chci, abychom měli všichni na jednotném evropském trhu rovné podmínky. Buď žádné dotace, což je iluze hlavně pro západní státy, nebo stejné, rovnocenné dotace. Pak se teprve může naplno projevit, kdo je lepší hospodář, lepší zemědělec. Tato plíživá likvidace, především naší živočišné produkce, musí opravdu přestat.

Při setkáních dost často "děsíte" nezasvěcené hrůznými informacemi o kvalitě, respektive nekvalitě potravin. To je to v naší republice tak strašné?

Neděsím, jen jsem zvyklý používat zdravý selský rozum a mluvit pravdu. A netvrdím, že je to v naší republice tak strašné. Tvrdím, že potraviny z okolních zemí, co se k nám dováží, nebo často i zahraniční firmy, u nás vyrábějící potraviny, jsou strašné, opakuji - opravdu strašné. Je pro mě naprosto nepochopitelné, že lidé často znají a vědí téměř složení nejnovějšího iPhonu, výkon nového auta, poslední výkřiky módy a podobně. Ovšem o tom, co každý den jí, co minimálně třikrát  denně dávají do svých úst, o tom vědí bohužel velmi málo. Víte například, že nejvíce se tloustne po nízkotučných potravinách? Když to někomu řeknu, podiví se a myslí si, že jsem se zbláznil. Ale je to pravda. Vezměte si, že v Americe je všechno "low-fat", "non-fat", a téměř polovina Američanů je obézních, chápete to? Potravinové náhražky za přírodní tuky jsou největším zdrojem nárůstu obezity, různých ekzémů a alergií.

Přírodní tuky umí tělo úžasně trávit a navíc dodávají tělu potřebnou energii. Navíc na přírodní tuky jsou vázány ty nejlepší a nejdůležitější látky v potravinách potřebných pro posílení imunity. Potravinové náhražky, modifikované škroby a další jsou mnohem levnější než tuky, společnosti pak dosahují větších marží, ze kterých platí ty úžasné potravinové poradce a diabetology. A výsledek? Počet nemocných a obézních lidí stále roste. Je třeba, abychom zase všichni začali používat zdravý selský rozum našich dědů a babiček a nenechali se manipulovat například tím, že mléko zahleňuje nebo vejce způsobují nárůst cholesterolu. Je to nesmysl, ale přináší to úžasné zisky, bohužel ne však spotřebitelům.     

Žil jste delší čas v zahraničí, takže můžete srovnávat. Jací jsme vlastně my, Češi? Jsme opravdu tak "uprdění" a "švejkovští"?

Nejsme, lidé jsou si všude velmi podobní. V lidech to není. Češi jsou úžasně šikovný a pracovitý národ, na rozdíl od některých takzvaných vyspělých zemí na jihu Evropy, to se vůbec nedá srovnat. Ano, možná více sebevědomí a více vlastenectví by nám rozhodně neuškodilo, toho je například ve Francii na rozdávání. Je to v systému a v našich elitách. Vedou nás nemehla a amatéři, kteří umí jen mluvit, ale nikdy nepracovali. Navíc je třeba říci toto. Dlouhá léta je nám vnucován názor, že jací jsme my, takové máme politiky.