Co říkáte na to, že ukrajinští vojáci už začali cvičit na Libavé?

Říkám na to jediné. Totální politický a bezpečnostní amatérismus a velmi nebezpečné chování. Dali jsme už Ukrajincům naše zbraně a naše peníze. Chceme jim dát i naši zemi? Nemusí se samozřejmě nic stát, ale dovedu si představit situaci, v níž se naše současné spojenecké vztahy s Ukrajinou změní na nepřátelské. Tímto výcvikem jim jasně ukazujeme, že vlastně nemáme armádu a jak slabé máme vojenské základy, metodologii výcviku a taktiku. To vše ukazujeme národu, který má na našem území více než půl milionu lidí! Ze strategického pohledu se jedná o sebevraždu a neodpovědné jednaní. Jsme jako kuře, které provokuje řezníka tím, že mu nastavuje krk, a neuvědomuje si, že má zlomenou nohu.

Bylo velmi překvapivé slyšet od šéfa americké armády, generála Marka Milleyho, že nevěří ve vojenské vítězství Ukrajiny a že tuto válku může ukončit pouze diplomacie. Zároveň slyšíme, že Evropa a USA začínají mít potíže s dodávkami dalších zbraní na Ukrajinu, která ztrácí schopnost pokračovat v boji. Zdá se, že jste měl v této věci pravdu.

Všechno, co říkám, je logické a věřím, že všechny mé předpovědi se naplní. V jednom jsem se mýlil, a nebyl jsem sám. Domníval jsem se, že to bude krátký boj. Počítal jsem s válkou mezi Ruskem a Ukrajinou, ne mezi Ruskem a celým západním blokem. Nikdo nečekal, že USA budou ochotny obětovat Ukrajinu pro svůj zisk a oslabení Ruska.

Hovoříte o vašich předpovědích. Můžete říci, které máte na mysli? A jak vidíte budoucnost dnes?

Nejprve o předpovědích, které se již naplnily. Válka na Ukrajině skutečně začala, a začala v termínu, který jsem předpověděl. Předvídal jsem ztrátu území Ukrajiny a tvrdé ekonomické dopady na Evropu, včetně vysokých cen plynu a elektřiny, mluvil jsem o vlivu války na africké země z důvodu propadu dodávek obilí a o zahájení nových závodů ve zbrojení. To vše se již stalo. Co bude dál? Čína vnímá oslabení USA a chystá se zaútočit na Tchaj-wan. Očekávám postupný rozpad západní koalice. Evropská část NATO postupně ztratí vojenskou sílu kvůli tomu, že na Ukrajině přichází o spoustu zbraní a munice, aniž by z toho cokoliv měla. V Německu začnou nepokoje, které se rychle stanou obrovským rizikem pro celou Evropu. Ukrajina ztratí definitivně podstatně větší území, než byl původní ruský plán. A předpokládám také, že Rusko zanedlouho nasadí na Ukrajině daleko efektivnější zbraně než dosud.

ČR se kvůli soustavnému ignorování reality stane pouhým bezmocným trpaslíkem mezi obry. Nejde jen o Ukrajinu, které navíc v rozporu s vlastními zájmy pomáháme budovat obrovskou a zkušenou armádu, nebo o Německo, o němž jsem již mluvil. Je tu i další potenciální hrozba – Polsko, které se nijak netají územními nároky třeba i vůči nám. Už dnes má 150 000 bojeschopných vojáků, kteří jsou podle mého hodnocení lepší, než oněch 170 000 mužů ve zbrani, kterými disponují Němci. Poláci navíc mají i jednu z nejmodernějších armád v Evropě díky tomu, že ji budují zcela nově a otevřeně se odmítají spoléhat na ochranu NATO. Nakupují nejnovější západní zbraně, zároveň ale také rozvíjejí a vydatně podporují vlastní zbrojní průmysl. Vedle amerických a německých tanků tak hodlají nakoupit 1000 kusů špičkových tanků K-2 z Jižní Koreje a částečně je vyrábět doma. V dělostřelectvu jsou nejsilnější v Evropě, a Ukrajina ukázala, jak je dobré dělostřelectvo důležité.

Ačkoliv Polsko může v budoucnu představovat podobný bezpečnostní problém jako Německo, přece jen se liší. Mají odlišný počet obyvatel, schopných sloužit v armádě. Je zde tedy faktor menších lidských rezerv. Polsko nemá oproti nám tak velkou převahu v počtech, beru do úvahy i fakt, že v nouzové situaci se můžeme spolehnout na naše přirozené spojence, Slováky. K eliminaci Polska jako potenciálního vojenského rizika proto musíme rozvíjet silnou vojenskou spolupráci na bázi dvoustranných dohod. Není to sice stoprocentní garance, ale má svou logiku. Udržovat spojenecké svazky, ale být připraven na útok rozhodně nestačí k eliminaci rizika vojenské konfrontace s Německem. Logickým důvodem je nesrovnatelně vyšší počet obyvatel, a tedy i vojenský potenciál. Můžeme pracovat na vojenských vztazích, ale musíme být sami dost silní a připravení.