Jak hodnotíte rok 2017 z hlediska české politické scény? Jaké události byly podle vás letos klíčové? Co lze hodnotit kladně a co naopak záporně?

Klíčové pro budoucnost naší země byly samozřejmě říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Bohužel, jejich výsledek i přes posílení mojí strany, tedy ODS, není potěšující. Významně posílily populistické síly, které ve Sněmovně mají většinu. Došlo k dalšímu roztříštění politické scény a rýsuje se vláda, která bude fungovat na bázi nové divize Agrofertu. Je to asi vývoj, kterým bohužel musíme projít, a lze jen doufat, že to na charakteru naší země a jejím režimu zanechá jen co nejmenší šrámy. 

Rok 2017 byl jinak vcelku pozitivní, pokud jde o ekonomiku a růst. Naší zemi se daří, dalo by se říct navzdory vládě, která podnikatele a firmy jen šikanovala a utahovala šrouby naší svobodě a všem aktivním lidem.  
 
Co bude dle vás podstatné u nás v roce 2018? Na co je třeba se soustředit a které věci „ohlídat“?

V politické realitě, kterou jsem nastínila, budou velmi podstatné prezidentské volby. Miloš Zeman má na tom, co se u nás nyní děje, tedy jakési další fázi monopolizace moci Babišem, nepochybně zásadní podíl. Jeho znovuzvolení by k ozdravení našeho politického systému i atmosféry ve společnosti v žádném případě nepřispělo. Je nezbytné, aby došlo k určitému vyvážení politického systému a k rozbití mocenského spřažení Hradu a Úřadu vlády.

Velmi zásadní pak bude také samotná praxe vládnutí nové jednobarevné vlády, to, zda získá důvěru Poslanecké sněmovny, zda a jak dlouho bude vládnout bez ní, jaké kroky v takovém případě bude činit, jaké personální změny udělá a jak bude zasahovat například do policie, zpravodajských služeb či justice. 

 
Jak tipujete výsledek prvního a druhého kola prezidentské volby?

Když se ohlédneme za volbou v roce 2013, tak je zjevné, že na tipování je ještě velmi brzo. Vzpomeňme, kdo byl favoritem ještě v prosinci 2012 a kteří dva kandidáti nakonec postoupili do druhého kola. Dle mého názoru rozhodne atmosféra posledních dní a také série prezidentských debat. Asi nelze očekávat, že Miloš Zeman nepostoupí do druhého kola. Na jeho jisté vítězství, jak je nám předestíráno z mnoha stran, bych si ale nevsadila.
 
Funkční období prezidenta Zemana se chýlí ke konci. Jak ho hodnotíte?

Nechci se dopouštět nějakých silných výroků o tom, kolik ostudy prezident Zeman napáchal, jak poškodil naši zemi, jak arogantně Hrad za uplynulé éry působil či jak nás systematicky posouvá na Východ. Faktem ale je, že svou roli nevykonával tak, jak bych si přála, tedy že nevnášel do společnosti klid, ale spíše ji rozděloval. Co mě mrzí, je to, že v mnoha situacích neuměl překročit svůj stín a měl potřebu úřad zneužívat k vyřizování si vlastních účtů a dokazování své pravdy za každou cenu, byť neměl dostatečné argumenty. Prezidentství Miloše Zemana postrádá určitou míru velkorysosti a nadhledu či státotvornosti, které bych očekávala. Je to prezidenství, které provází řada kontroverzí a podivných figur, jež úřadu prezidenta nesluší, ubírají mu na důstojnosti a úctyhodnosti. Jediné pozitivum, které bych mu přiznala, je jeho postoj k Izraeli, který sdílím, ale jinak nemám důvod prezidenta Zemana chválit.
 
Výraznou osobností, která rozčeřila doposud klidnou debatu před prezidentskými volbami, je Mirek Topolánek. Jak ho hodnotíte jako kandidáta a jakou má šanci?

Mirek Topolánek do volební kampaně vstoupil s energií sobě vlastní a je to jediná silná, charismatická a hlavně politická figura mezi Zemanovými protikandidáty. To je mi sympatické, protože jako konzervativec upřednostňuji politickou politiku a jsem přesvědčena, že úřad prezidenta by měl zastávat někdo, kdo má politické zkušenosti, ideálně nadnárodního charakteru. To Mirek Topolánek spolehlivě splňuje. Byl předsedou vlády, vedl Evropskou unii, musel činit zásadní rozhodnutí a čelit řadě krizových situací. Umí oslovit lidi z různých sociálních skupin a jeho šance je nezanedbatelná. Ačkoliv jsem mu v minulosti ledasco vytýkala, v prezidentské volbě mu držím jednoznačně palce.
 
V Senátu neprošla novela ústavy zakotvující právo občanů držet zbraň. Co tomu říkáte?

Pozici senátorů, kteří tuto novelu nepodpořili, absolutně nerozumím. Výhrady, které nám, předkladatelům tohoto zákona, vytýkali, že chceme, aby se lidé masivně ozbrojovali, nebo že by začaly vznikat divoké domobrany a že norma je bezúčelná a zbytečná, jsou zcela liché. Nikdo nechce, aby zbraní ve společnosti bylo více. Zákon měl pouze garantovat status quo, to znamená, že měl zaručit ústavně práva, která legální držitelé již dnes mají zakotvena v samotném zákoně o zbraních a střelivu. Ten je zároveň zárukou, že ústavní právo by nemohlo být zneužito. Legální střelci dobře vědí, že se jim nevyplatí pravidla porušovat, protože jsou jejich skutky posuzovány velmi přísně. Zároveň by novela ústavního zákona byla příspěvkem k větší bezpečnosti nás všech. Přeci jen, policisté a vojáci nemohou být vždy a všude.

Rozhodnutí Senátu vnímám jako podkopnutí pozice odpůrců nesmyslné zbraňové regulace, která k nám míří z Bruselu. Je to zrada na legálních držitelích zbraní, kteří jednají slušně a v souladu s právním řádem. Zároveň nerozumím schizofrenii, kterou v tomto případě projevila sociální demokracie. Bývalý ministr vnitra Chovanec, který byl předkladatelem tohoto zákona, byl poražen vlastními senátory. 

A co očekáváte ohledně směrnice Bruselu o zbraních? Jak se máme bránit?

Podle mých informací zákon provádějící její implementaci je již připraven a prošel mezirezortním připomínkovým řízením. Bude záležet na tom, jakou pozici k němu zaujme nový ministr vnitra a zda jej ještě nebude chtít přepracovat. Očekávám, že v řádu několika měsíců bude tato novela předložena do Poslanecké sněmovny a bude pak záležet na pozici jednotlivých klubů, jak se k ní postaví.

My jako ODS jsme jasně deklarovali, že jsme proti této implementaci a že pro ni nebudeme hlasovat ani pod hrozbou sankcí. Jsem odhodlána pro tento postup přesvědčit i kolegy z jiných stran. Na stole je navíc v současnosti i žaloba, kterou naše země podala k evropskému soudu. S ohledem na ni nemá smysl cokoliv schvalovat. Stojím si za tím, že ta směrnice nemá opodstatnění, že nezvyšuje bezpečnost Evropy, že nemáme odzbrojovat zákona dbalé občany a regulovat legální zbraně, ale že máme spíš tvrdě postupovat proti těm nelegálním. Naše legislativa je zcela dostačující a neměli bychom měnit to, co funguje.