Rusko uznalo Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a posílá tam svoje vojáky. Doteď mělo v těchto oblastech vliv řekněme neoficiální, teď i oficiální. Co se tím vlastně mění? „Mění se to, že dohody Minsk 2 jsou zřejmě mrtvé, pokud Rusko uznalo tyto dvě republiky jako dva nezávislé státy. Je otázka, zda Rusko bude mít zájem zabrat Doněckou oblast celou, tedy i za hranice těch dvou republik, které nekopírují celou tuto oblast, kde žije ruská menšina. Myslím si, že v tuto chvíli ne. Domnívám se, že Rusko – přestože takto silně přitopilo pod kotlem a rozehrálo nebezpečnou hru – stále do nějakého velkého konfliktu jít nechce,“ myslel si Andor Šándor, a to z řady důvodů. „Ví, že by tento konflikt byl drahý. Jak ve smyslu vedení války, tak kvůli západním sankcím. Bylo by dost mrtvých i na ruské straně. Nejsem si jist, zda by pro toto byla vůbec podpora mezi ruským obyvatelstvem. Jedna věc je verbální podpora politice, druhá ale podpora tomu, že vám tam umírají synové a otcové. Kdyby došlo k regulérnímu konfliktu, těch ztrát by mohlo být hodně,“ upozornil.

„Uvidíme, jak se k tomu postaví Západ. Zda se už uzavřela diplomatická jednání a budou následovat jen sankce. Nebo bude snaha tento konflikt ještě nějak urovnat. Obávám se však, že Rusko z těchto dvou republik už asi neodejde. Je to další precedent, pokud jde o nějakou svrchovanost. A to můžu souhlasit s hodnocením Ukrajiny, jaký je to vlastně stát, jak je vytvořen, jak je na tom ekonomicky špatně, jak je rozbit pokud jde o oligarchy a také jak je málo populární pro vlastní občany. Když si uvědomíme, že po dobu existence nezávislé Ukrajiny z ní odešlo až patnáct milionů lidí. Což není příliš důkaz toho, že občané Ukrajiny by měli velkou důvěru ve vlastní zemi,“ poukázal.

Teď jde o to, jestli Putin půjde dál, jak tvrdil britský premiér Boris Johnson, že chce obsadit Kyjev. „Nedomnívám se, že by Rusko chtělo zabrat celou Ukrajinu. Na to by potřebovalo zlomit odpor ukrajinské armády, což by pro něj byl problém. Morálně zlomit odpor ukrajinského obyvatelstva, což by byl také problém. Kontrolovat potom celé území a vytvořit efektivní okupační správu znamená obrovské peníze, které tam musíte nalít. Potřebujete na to pět set až sedm set tisíc vojáků, kteří také něco spotřebují,“ objasnil Šándor.

Pokud Ukrajina zaútočí, bude z toho válka

Jak zareaguje ukrajinská strana? Jsou to cizí jednotky na území Ukrajiny, nebudou oni teď chtít zaútočit? „Pokud zaútočí, tak z toho bude válka. Nejsem si jist, jestli je to v někoho zájmu. Možná paradoxně – i když je to kacířské – se Zelenskyj toho problému s ruskojazyčnou menšinou prostě zbaví. Oni stejně neměli žádnou jurisdikci osm let nad tímto územím. Měli s tím pouze problémy – střelba, mrtví. Stálo je to obrovské peníze při vyzbrojování a udržování armády. Je to kacířská myšlenka, možná za to budu kritizován. Žádný politik v Kyjevě samozřejmě toto nemůže vyslovit nahlas, protože by ho to okamžitě smetlo,“ konstatoval.

Proti Rusku teď budou sankce. Jak velké budou? Českého spotřebitele, zvláště toho, co má hlouběji do kapsy, asi zajímá, jestli se budou týkat i plynu, protože v tom případě by už tak rostoucí ceny energií se dostaly do výšin, které by byly pro mnohé nedosažitelné, respektive nezaplatitelné... „O tom není pochyb. Metr krychlový ruského plynu je obecně za osm korun, metr krychlový amerického zkapalněného plynu je okolo dvaceti korun. To dává odpověď, o kolik by se to mohlo zdražit. Navíc je tu otázka, zda je v možnostech Spojených států a Kataru nahradit ruský plyn tak, aby nechyběl. Máme nyní štěstí, že je poměrně mírná zima. Pokud jde o jarní měsíce, pro domácnosti se tento problém sníží. Ale nevyřeší,“ upozornil.

„Nevím, jaký bude teď postup. Zatím jsem pochopil z prvních vyjádření, že sankce budou směřovány pouze na dvě separatistické republiky. Budou se vztahovat na jejich nejvyšší představitele, pokud už nejsou pod sankčním režimem. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Je úplně klidně možné, že když se to bude špatně dál řešit, může to vyústit v konec diplomatických jednání a nastartování nové studené války,“ obával se. „Mírné sankce ze strany EU a Spojených států vůči Rusku jsou – aniž bych byl válečným štváčem – jsou pro Putina potvrzením toho, že se správně rozhodl,“ doplnil.

Byla by Evropa teď bezpečnější, kdybychom se přes ruské námitky nesnažili vzít Ukrajinu a Gruzii do NATO?

„Toto ale fakt není v ničím zájmu. Ukazuje se, že přehlížet zájmy Ruské federace, jak jsme to flagrantně dělali minimálně posledních patnáct let, se nám vymstilo. Ať si každý čtenář položí jednoduchou otázku. Byla by Evropa teď bezpečnější, kdybychom se přes ruské námitky nesnažili vzít Ukrajinu a Gruzii do NATO? Odpověď je jasná. Uvidíme, zda se z toho poučíme. To, že některé ruské námitky jsou oprávněné, je asi fakt. V žádném případě to ale neznamená, že si za to vezmou Luhansko a Donbas. Měli bychom se vrátit k civilizovaným způsobům řešení problémů a nikoliv, že si to takto vojensky vezmou. S tím, při veškeré schopnosti pochopit některé ruské obavy, nemohu souhlasit. Tento způsob mi nepřijde správný,“ uvedl.

Jak hodně riskantní je tohle hra? I kdyby se vrcholní představitelé rozhodli dál situaci neeskalovat, pořád jsou tam na obou stranách různé jednotky a v nich různí lidé, schopní dělat různé věci...

„Zatím podle informací, které mám od lidí v Kramatorsku, je slyšet zvýšená střelba, ale jinak se nic v zásadě neděje. Samozřejmě se ale to výše zmíněné nedá vyloučit. Putin, když ospravedlňoval, co udělal, zmiňoval právě tyto přestřelky. Je zřejmé, že se to děje na obou stranách. Obě vedou informační válku. To neznamená, že k těmto akcím nedochází a nemohou se zvyšovat. Ruské síly budou především hlídat společnou hranici s Ukrajinou, aby se zamezilo možnému útoku ze strany ukrajinských vojsk nějakými dělostřeleckými přepady či pozemní operací. Myslet si ale, že se nad Luhanskem a Doněckem a celou Ukrajinou rozsvítilo blankytně modré nebe a zazářilo slunce naděje a víry v budoucnost, to by bylo velmi tristní nepochopení vážného stavu, který se tam odehrává,“ řekl na závěr Andor Šándor.