V pondělí celý národ s napětím očekával tiskovou konferenci vlády a avizovaný televizní projev ministra zdravotnictví Romana Prymuly k národu. Tisková konference nakonec proběhla s velkým zpožděním a Prymulův projev byl zrušen úplně. Co se, podle vás, mohlo dít za oponou? Svědčí tato komunikace vlády o tom, že vrcholní představitelé sami pořádně nevědí, kam dál?

Nejen, že nevědí, ale zřejmě se ve své nevědoucnosti ani neshodnou. Z mého pohledu se asi za oponou střetly zájmy – po většinou nečestné a nesportovní – byznysové i politické, řady aktérů. O myšlenkách či konstruktivních nápadech nemá cenu vůbec hovořit. Nicméně, důležité je si uvědomit, že oni ani vědět nemusí, a je to tak pro ně lepší. Stačí se totiž podívat okolo, ostatně i sám ministr smrti Prymula někde uvedl, že opatření konzultují se zahraničními experty či experty z EU.

Já osobně bych vsadil na to, že Prymula především plní dodané notičky. Jak jinak si vyložit, nemáme-li žádné logické vysvětlení ani argumenty z Prymulovy strany, proč se například omezuje setkávání lidí na šest osob napříč zeměmi? Proč ne sedm, nebo pět? Proč se prakticky všude vyhání ad absurdum – z hlediska logiky věci nesmyslné – testování bezpříznakových? Tedy nesmyslné pro nás obyčejné, ale smyslné pro farma byznys, jehož je Prymula nedílnou součástí.

Pondělní výkon vlády přitáhl i pozornost opozice. Premiér Babiš podle opoziční ODS ztratil schopnost řídit vládu a stát, ODS tlačí na kabinet ANO a ČSSD, aby po skončení nouzového stavu požádal Sněmovnu o vyslovení důvěry. Dokáže opozice z nastalé situace vytěžit politický kapitál?

Nerad bych opozici podceňoval, ale s jejich intelektuální a inteligenční kapacitou bych na to moc nevsadil. Řadu karet měla opozice v rukávu už od začátku této uměle vytvořené a živené krize. Jenomže když se zmůžete jen na prvoplánovou kritiku – navíc často jen jedné osoby, že všechno, co udělá, je špatně – přičemž často si sami tou nynější kritikou protiřečíte té někdejší, tak z toho moc politického kapitálu nevytřískáte. Echt když máte charisma gumového medvídka a argumenty a návrhy ve stylu Jiřího Nevím Drahoše

Roman Prymula v úterý během projevu k národu dal najevo, že situace podle něj není volbou mezi tím ohrozit buďto ekonomiku, či zdraví veřejnosti. „Ekonomika funguje, jen když je epidemie pod kontrolou, nejsou plné nemocnice a lidé se ze strachu před virem nezavírají doma,“ podotkl ministr zdravotnictví. Má v něčem pravdu? A není to tak, že nás všechny zavírá doma právě on?

Odpověděl jste si na otázku sám. Neznám moc lidí, kteří by se strachem před virem zavírali doma. Určitě má řada lidí obavy, rizikové skupiny pak oprávněně, ale vzhledem ke každodenní a bezprecedentní mediálně-politické masáži se není co divit. Doma nás zavírá samolibý mediální vakcinační lobbista označovaný za epidemiologa Prymula, který je názorným příkladem toho, jak je moc opojná. Reinhard Prymula sám svými destrukčními opatřeními – která nejsou ani podložená, ani vysvětlená, a bezprecedentními apokalyptickými tezemi, jež nejsou ničím jiným než šířením poplašných zpráv – devastuje zdraví lidí, ať už fyzické či psychické, řádově víc než onen PR covid. O ekonomice ani nemluvě. Desetitisíce, možná statisíce lidských životů půjde v příštích letech na vrub ministra strachu a smrti. Jenže provize za testy, ochranné a zdravotní pomůcky a za vakcíny jsou zkrátka pro prokazatelného tuneláře velkým lákadlem.