V ruské armádě doutná vzpoura proti Putinovi, píše se v britských médiích. Kde se to vzalo a jak vážně se to dá brát?

Vychází to například z ruské televizní debaty, v níž šéfredaktorka kanálu Russia Today Margarita Simonyan, která je jinak velkou fanynkou Putinovou, lamentovala nad zoufalou morálkou a popisovala mizernou výzbroj a vybavení ruské armády, zvlášť u nových rekrutů, mezi nimiž jsou i šedesátníci, studenti, lidé nemocní, viditelně neschopní bojovat. Připomněla slavné povstání námořníků na křižníku Potěmkin v roce 1905 za japonské války, a mnohem větší vzpouru armády za první světové války a varovala, že by mohlo dojít k něčemu podobnému.

Ve stejnou dobu New York Times zveřejnil přepisy telefonátů naštvaných vojáků prohrávajících ukrajinské bitvy, sdělujících počty padlých. Jeden uvádí, 60 % pluku zabito. Jiný přiznává, jak ze 400členné jednotky přežilo jen 38. Dá se z toho sestavit obraz zániku prvních elitních jednotek, teď nahrazovaných kdekým, bez válečného výcviku a motivace. V Dagestánu, odkud armáda rekrutuje velký počet nováčků, veřejně protestují jejich matky s transparenty „Naše děti nejsou hnojivo“. Mezi rekruty je disproporčně velké procento neruských národností, nenadšených, mírně řečeno. Jsou mizerně zásobeni nejen výzbrojí, ale i potravou a zdravotními potřebami, jako obvazy na zranění. To je obraz, jaký z podobných informací sestavil třeba Daily Mail. Do jaké míry je to obraz reálný, se asi brzy ukáže v dalších ukrajinských bitvách. Navíc se od Putinovy války viditelně distancují Čína a Indie.Ta se dokonce naštvala, když zjistila, že Rusové na Ukrajině používají tanky patřící Indii, které jim Indie poslala na opravu nebo aktualizaci zařízení.