V současné době se živě diskutuje o potravinové soběstačnosti, kterou jsme ztratili nejen ve vepřovém, ale i v bramborách. Dá se to nějak zvrátit?
Určitě. Evropské a samozřejmě i české zemědělství má systém podpor zemědělství. Základním dokumentem pro tento systém je takzvaná Společná zemědělská politika, která je rozpracována v různých nařízeních Evropské komise, Rady a Evropského parlamentu. V končícím plánovacím období, ale i v tom novém, je specifikována řada různých podpor pro naše zemědělce. Pro pěstitele brambor jsou a budou nejdůležitější podpory investic do skladů brambor a strojů na jejich pěstování, a také takzvaná dobrovolná podpora vázaná na produkci, také nazývaná přímá platba na hektar.
V platném znění Strategie Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030 se počítá v postupných krocích dosažení národní soběstačnosti v bramborách. Ministerstvo již v minulosti udělalo řadu systémových kroků k dosažení tohoto cíle. Brambory byly zařazeny mezi citlivé komodity a pěstitelé brambor byli preferováni při získávání investičních podpor a také poskytováním přímých plateb na osázené hektary brambor. Uvedená opatření zastavila prudký pokles osázených ploch. Ke zvýšení ploch na cílovou hodnotu došlo však jen u brambor určených na výrobu škrobu. Specifickou výhodou tohoto užitkového směru pěstování brambor jsou kromě správně nastavené výše přímé platby na hektar i dlouhodobě stabilní nákupní podmínky škrobáren.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala