Co běžně děláte v sobotu o půlnoci?

V sobotu o půlnoci asi už budu spát. Ráno totiž chodím pravidelně běhat a vstávám kvůli tomu v šest hodin ráno. Takže abych byl ráno čerstvý pro běhání po lese, tak kolem půlnoci chodím spát. Kdybych šel spát později, špatně by se mi ráno vstávalo a neměl bych energii na to se jít proběhnout.

Napsal jste, že atentát v Paříži je potvrzením toho, že svět je ve válečném stavu. Co jste tím myslel?

Nejsme už svědky historických válek státu proti státu. Jsme ve stavu asymetrických konfliktů, kdy válka neprobíhá mezi státy, ale na území státu. Nemáme jednu frontovou linii, jako byly v minulém století za první i druhé světové války či korejské nebo vietnamské války. Dnes už nemáme žádnou frontovou linii a ta válka je.

Svým způsobem je to tedy horší a nepřehlednější?

Horší je to v tom, že kromě obecného pojmu teroristů nemůžeme označit nepřítele. Je to matoucí, společnost je ve větším neklidu. Kdyby nějaký stát zbrojil a ohrožoval ostatní,  tak to všichni vidí. Ale tady to rozptýlení vede k falešnému uklidnění Evropy.

Také jste sdělil, že podobné útoky budou pokračovat. Můžeme něco jako Západ udělat proto, abychom jejich počet minimalizovali?

Ty útoky budou ze dvou stran. Určitě budou pokračovat útoky teroristů - Belgie je toho ukázkou. Ale myslím, že na druhou stranu si to extremistické síly na oplátku budou vyřizovat s muslimy. A nebudou to útoky na ozbrojence s kalašnikovy, ale na dělníky někde či nějakou skupinu muslimů. Povede to k radikalizaci. Evropa se potřebuje sjednotit, což se nepodaří manifestací. Ale také motivovat a udělat nějaké programy, aby se zastavila migrace do Evropy. Tím, že Evropa pomůže v zemích sousedních, aby lidé měli důvod zůstat tam, kde jsou a nemigrovali do Evropy. To jsou velké výzvy. Chci říci ještě jednu věc. Míra nasazení, neboli schopnosti oběti, potvrzuje vážnost postoje. Evropa jako sociální stát, který poskytuje jistotu nám všem, není ochotna obětovat mnoho. Tudíž  je v tomto ohledu slabší.

Kritizoval jste pietní nedělní pochod v Paříži. Proč?

Nekritizoval jsem, že se uskutečnil. Jenom si myslím, že je naivní si myslet, že tento pochod sjednotil Evropu. Což se podle mě nestalo. To jsou takové vlny velkých emocí. Je rozdíl mezi citovostí a citlivostí. Citovost vzbudí velké emoce, když se něco děje. Kdežto citlivost znamená porozumění problému a jeho řešení. Mám pocit, že jsme ve stavu citovosti, to znamená velké emoce, podávání si rukou, pochodů atd. Ale to, co po nás chce svět, je citlivost k tomu problému. Tedy schopnost ho řešit. Potom přijde prezident Miloš Zeman s výrokem, že se mají vystěhovávat do zemí svého původu ti, kteří se nepřizpůsobí našim podmínkám. To je nereálné. Co když už má tady někdo povolení k trvalému pobytu či dokonce občanství České republiky? Koho máme kam vysílat? To už pak vede k populistickým krokům a výrokům.

Zvláště nereálné je to asi ve Francii, kde muslimů žije nesrovnatelně mnohonásobně více než u nás?

Ano. V Evropě je kolem 40 milionů muslimů. Kdyby se z nich dejme tomu desetina nepřizpůsobila, jak to chcete dělat, aniž byste se neuchýlil k nějakému nacionalismu či rasismu? Ten problém je mnohem komplexnější. A uvidíte, že bude čím dál více takových "chytrých" rad na rychlé řešení. Skutečné řešení bude velmi nákladné a bude nás stát hodně peněz.

Hlavní snahou na Ukrajině by podle vašeho dřívějšího vyjádření bylo zastavit válku...

Vývoj přeci jenom vede ke zmírnění tohoto konfliktu. Nezastavila se však válka. Pořád si myslím, že má být permanentní výzva ze strany Evropské unie říci: Sankce zrušíme ve chvíli, kdy začneme jednat. Je potřeba uvést, že nabízíme Ukrajině privilegované partnerství s Evropskou unií, a ne členství. A že Evropa má podle mě najít cestu k tomu, aby vážně začala jednat s Ruskem a Ukrajinou o zastavení války. Že by však došlo k nějakému zásadnímu průlomu v jednání, toho jsem si nevšiml. Neslyším ani apely a výzvy z Evropy - Pojďme jednat. Pozvat partnery a jdeme jednat. A znovu a znovu nabízet jednání. Pořád.

Dne 15. ledna se mělo konat čtyřstranné jednání o Ukrajině v Astaně, ale Angela Merkelová účast odvolala kvůli neplnění minských dohod. Je to správná taktika?

Nejsem u těch jednání, těžko mohu soudit. Nevím, proč bylo odmítnuto. Věřím Angele Merkelové jako člověku, který má smysl pro citlivost té věci. Navíc Německo je klíčová země pro tento dialog. Je ale potřeba demonstrovat ochotu k jednání znovu a znovu. Což je důležité.

Rusko se podle publicisty Karla Dolejšího z Britských listů snaží eskalovat situaci na Ukrajině a dosáhnout co největšího množství zisků co nejrychleji, nejlépe ještě letos, než je hrozba státního bankrotu donutí omezit prostředky na zbrojení a než Bílý dům opustí „měkký“ Barack Obama. Souhlasíte s tímto názorem?

Čekat na změnu administrativy v USA znamená čekat ještě hodně dlouho. To je příliš velký časový luxus. Je i předčasné odhadovat, kdo zvítězí. Třeba prezident Wilson kandidoval v roce 1916 na prezidenta USA se závazným slibem, že USA nevstoupí do evropské války. A roce 1917 do ní vstoupily, protože Němci napadli americké lodě. Takže bych skutečně nečekal na to, kdo bude kandidovat.

• Další exkluzivní Půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE