Nevnímal jste jako podraz, že ministři VV na vládě podpořili škrty ve školství?

Přiznám se, že v tom boji jsem ani tak nevnímal kolegy z VV, protože to byla fakt válka Dobeš versus Kalousek. To byla hodina a půl velmi ostré výměny názorů mezi mnou a ministrem Kalouskem, do které tu a tam vstoupil premiér, Drábek, nebo Heger, nebo spojenci pana ministra Kalouska. Ale já jsem byl v takové ráži, že jsem ministry z VV nevnímal.

Po hodině a půl si Karolína Peake vzala přestávku a tam mi položila otázku, co máme dělat. Já jsem říkal: „Nevím, co vy, ale já mám jasno. Programové prohlášení vlády hovoří jasně a Výkonná rada VV mě zavázala, aby se nemuselo brát učitelům a abych hlasoval proti škrtům. Každý ale musí hlasovat za sebe.“ Zajímavý moment byl, když si vzal slovo ministr pro místní rozvoj Jankovský, který řekl: „Pepa je mrtvej. I kdyby mu to prošlo, tak už ho na vládě nesnáší všichni, kteří musejí na jeho úkor škrtat. Teď podporovat Pepu je pro nás smrtící.“ Já jsem řekl: „Kamil má pravdu.“ Fakt to tak je, protože Kalousek to celou dobu vyhrocoval na vládě ve smyslu: „Když tobě ty peníze zůstanou, tak to musíme sebrat ostatním ministrům“. VV se v tu chvíli rozhodly podpořit vládu. Největší dilema jsem viděl u Karolíny Peake, která měla dilema: padne vláda, nepadne vláda, protože ministr financí byl schopen to vyhrotit do toho, aby vláda padla. Kolegové mi pak oznámili, že budou rozhodovat pro rozpočet a Karolína Peake mě požádala, abych to premiérovi ohlásil. Já jsem po té deseti či patnáctiminutové přestávce přišel k panu premiérovi a řekl jsem mu, že VV podpoří rozpočet, tedy ty škrty, a já ho nepodpořím a zítra rezignuji. Pan premiér řekl, že si velmi váží tohoto mého lidského kroku, že mu to je velmi líto, ale že to takto bere.   

Miroslav Kalousek pak řekl, že jste odstoupil kvůli neschopnosti. Také se spekulovalo, že jste rezignoval kvůli eurofondům či reformě vysokého a regionálního školství...

Já jsem dokázal ustát spoustu útoků na mou osobu. Ustál jsem, když ministři TOP 09 nechodili na vládu kvůli kauze Bátora a když Kalousek řekl, že dokud zůstanu ministrem, tak TOP 09 nebude chodit na vládu. To jsem dovedl ustát a zavolal jsem si ministra financí Kalouska a řekl jsem mu „poslouchej, co ti řeknu“. To jsem dovedl ustát. Dovedl jsem ustát tlak vysokých škol. Dovedl jsem ustát i evropské fondy, protože jsem přesvědčen, že mám svědomí čisté. Navíc, když ve čtvrtek pan eurokomisař Hahn a eurokomisař Andor řekli, že ministerstvo školství udělalo veliký pokrok, tak já fakticky dnes nemám důvod odstupovat. Postavil jsem na koleje evropské fondy na ministerstvu, které byly za mých předchůdců strašně zanedbány. Přímo jsem řídil skupinu číslo čtyři, která zrychlila čerpání eurofondů. Oba eurokomisaři, se kterými jsem se ve čtvrtek setkal, to potvrdili. Dovedu ustát mnohé, ale ve chvíli, kdy vidím, že není naplněno programové prohlášení vlády a program VV a kdy jsem se učitelům zavázal, že jim zvýším platy, tak kvůli svému svědomí jsem nemohl zůstat v ministerském křesle. To byl jeden jediný důvod, proč jsem odstoupil. A dnes s odstupem několika dnů cítím, že to bylo správné rozhodnutí.

Proč si ale myslíte, že pan ministr Kalousek řekl, že jste rezignoval kvůli své neschopnosti?

Pan Kalousek se cítil dotčen mým výrokem, který byl pravdivý. On v úterý, den před hlasováním na vládě, na K 6 de facto řekl, že máme nejlínější učitele v celé Evropě. Já jsem to zveřejnil a zároveň jsem dodal, že on to řekl na základě podkladů, které byly naprosto mylné. Dnes dodávám, že jestliže ministr financí nemá podložené argumenty i pro vázání státního rozpočtu pro šetření, tak Pán Bůh nám pomáhej, abychom ustáli opatření ministra Kalouska. Nejnebezpečnější pro nás jsou výstřely bez jakýchkoli argumentů. Já si myslím, že ve VPS, pokladní správě, má našetřeno třicet, možná pětatřicet miliard a ty peníze mohl klidně škrtnout a ty peníze učitelům klidně dát. On tam má vatu, já vatu nemám.

Jste znám svými dobrými vztahy s prezidentem Václavem Klausem. Co vám na vaši rezignaci řekl?

Já jsem svou rezignaci oznámil dvěma vrcholným ústavním činitelům, panu premiérovi a panu prezidentovi a sdělil jsem i postup, jak budu předávat svou agendu, protože se cítím do poslední chvíle zodpovědný za ten rezort. Když jsem to ve čtvrtek ráno po večerním jednání oznámil panu prezidentovi, tak upřímně, radost z toho neměl. Na druhou stranu mé důvody pochopil a ocenil můj zodpovědný postup při předávání svých úkolů novému ministrovi. Pana prezidenta si velice vážím jako člověka, který dlouhodobě drží konstantnost a konzistenci svých názorů. Pokud mi něco v České republice chybělo, tak to bylo to, že tam nebyla taková konstanta. Něco takového jsem neviděl ani u své strany, ani u jakéhokoli ministra ve vládě Petra Nečase. Pan prezident mě nepodezříval z nějaké účelovosti mé rezignace. Pan prezident uznal, že když jsem dal své slovo, nemohl jsem ho porušit. Když jsme spolu telefonovali, tak na začátku samozřejmě radost neměl, ale věděl, že pro mě nebylo jiné východisko než uhájit platy učitelů, nebo rezignovat.