Rok 2018 přinesl prezidentské, komunální, senátní volby, vládu Andreje Babiše… Událostí na české politické scéně bylo opět dost. Jak nová vláda, tak prezidentské volby vyvolaly zásadní rozruch. Byl uplynulý rok v něčem přelomový? Jak se vše podle vás odrazilo na atmosféře ve společnosti? Jsme po roce sjednocenější národ, nebo je to právě naopak?

V souvislosti s volbami prezidenta a poté i říjnovými volbami někteří horovali za to, abychom šli „na Západ“, a ne „na Východ“. Nemyslím, že cesta společnosti k vytváření no-go zón nebo ke statisícovým demonstracím a jejich policejnímu masakrování je cesta tím „jedině správným směrem“. Trochu sebekritiky by těm, kteří nás chtěli do takových průšvihů vtáhnout a kteří sami sebe označují za demokratickou opozici, neuškodilo. Naštěstí lidem dochází, o co jde, dozrává jejich vědomí a sebevědomí. Na základě toho se národ sjednocuje v odporu proti cizí moci tak, jak tomu bylo už mnohokrát v našich dějinách. A také, jak jsme toho byli mnohokráte svědky, se zviditelňují kolaboranti cizí moci, tedy se současnou globální mocí, která vede svět k vyostřování konfliktů. Z tohoto hlediska loňský rok nebyl přelomový, ale spíše jen přípravný. Ukázal, že se musíme připravit na ještě větší turbulence, než jsme prožili doposud. Pokud je máme zvládnout, nejde jen o to, abychom se sami sjednotili, ale abychom byli aktivní i v procesu emancipace a integrace středounijního prostoru, tj. v oblasti spolupráce s našimi sousedy.

Pokud jde o prezidentské volby, změnil se nějak za uplynulé měsíce váš názor na kandidáty na prezidenta, zvlášť na zvoleného prezidenta Miloše Zemana a senátora Jiřího Drahoše? Překvapili vás v něčem?

Ne. Nic neočekávaného se nestalo. Zeman zůstal Zemanem se všemi svými přednostmi i nedostatky. Drahoš mě v období prezidentské kampaně překvapil tím, jak je prázdný. Myslím, že to postupně dochází všem. Nechápu, proč zrovna jeho vybrali jako hlavního protikandidáta Zemanovi.

Koncem roku prezident znovu podpořil zrušení sankcí proti Rusku, na jaře naboural oficiální výklad „kauzy Skripal“ s tím, že Novičok se v Česku tak či tak vyráběl. Vzbudil tím pohoršení. Co říkáte na to, že v souvislosti se jménem prezidenta padá i výraz vlastizrádce? Chová se skutečně Miloš Zeman v rozporu se „spojeneckými svazky“ jak často slyšíme, nebo ne? A o čem tyto debaty svědčí?

Myslím, že nejlépe to vystihl Štěpán Kotrba v rozhovoru pro Parlamentní listy 12.12. BIS se nesmí chovat jako lobbistická organizace. A už vůbec ne lobbovat proti Česku ve prospěch zahraničních firem. Její poslední zpráva se snaží narušit ekonomické vztahy, které uzavíráme na rovnoprávném základě. Chce nás ještě více podřídit nerovnoprávným vztahům s našimi spojenci. To, že to jsou naši spojenci, ještě neznamená, že bychom se měli smířit se stupňující diskriminací. Pokud by BIS skutečně brala vážně globální hrozby a nikoli jen jako záminku, jak lobbovat proti české ekonomice, tak by se zabývala případy, kdy v návaznosti na uměle vytvořené kauzy typu Skripal a následně uvalené sankce musely naše firmy vyklidit prostor, který byl obsazen firmami našich silnějších spojenců. Zeman při všech svých špatnostech hájí rovnoprávnější pozici České republiky. Proto je kolaboranty se současnou globální mocí nenáviděn. Čím více kolaboranti budou dávat najevo svoji nenávist, tím více bude lidem docházet, o co jde, a tím bude nenávist ze strany kolaborantů větší. Není to však projev „nejednoty národa“, ale spíše toho, jak se kolaboranti a na ně napojení hlupáci obnažují před celým národem.