Vláda chce od června do konce září snížit o 1,50 koruny spotřební daň, která u litru benzinu činí 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Je toto opatření namístě, nebo to je populismus, kvůli němuž Fialův kabinet vyhodí 4 miliardy měsíčně, jak tvrdí exministr financí Miroslav Kalousek?
Já bych to řekla asi takhle: Pokud vláda sníží spotřební daň a tím nezíská 4 miliardy měsíčně, tak tím zabrání vyhození čtyř miliard měsíčně. Protože peníze, které vláda lidem bere z kapes formou daní a pak je přerozděluje na řadu nesmyslných projektů, jsou peníze vyhozené. Jenom mi není jasné, proč se spotřební daň má snížit jenom o 1,50 Kč, když víme, o kolik ceny nejen pohonných hmot rostou.
Anebo lépe řečeno: Vím, proč se má snížit jen tak málo – protože spotřební daň patří mezi daně, kterým se nejhůř vyhýbá jakoukoliv daňovou optimalizací, takže je pro každou vládu dojnou krávou číslo jedna.
Čím si vysvětlujete, že vláda, která měsíc přesvědčivě argumentovala, proč nebude sahat k plošným opatřením, teď k jednomu sáhla? Objevil se nějaký ekonomický důvod pro to, aby svůj postoj přehodnotila?
Za posledního minimálně půl roku se status quo v ekonomice prakticky nezměnil. Tedy ne, neobjevil se žádný nový důvod k jakékoliv změně názoru. Velmi smutné je, že pokud budete číst agenturní zprávy, většinou najdete u zprávy o německé inflaci větu, která se pokouší vysokou inflaci nějak „vysvětlit“. Patrně se dočtete něco o tom, že „na vině je prudký růst cen zemního plynu a ropných produktů po invazi Ruska na Ukrajinu“, což podsouvá, že došlo k jakési změně situace. Je to asi tak chytré jako tvrzení, že v roce 2020 spadl svět do recese kvůli covidu.
Pravda je taková, že před recesí mnohé indikátory spolehlivě varovaly už v průběhu roku 2019. Už tehdy na podzim bylo jasné, že v příštím roce se výrazně zhorší podmínky proplácení faktur a ekonomika dostane náraz. Uzavírky ekonomik v souvislosti s covidem přišly „tak akorát“ perfektně načasované, aby to vypadalo, že byly jedinou a skutečnou příčinou následné recese. Také nyní se válka na Ukrajině náramně hodí jako hromosvod a „vysvětlení“, proč máme vysokou inflaci. Všichni ale víme, že inflace začala prudce růst už během roku 2021 a ukrajinská krize ji už jen dorazila a zpečetila. Bez války by byla o pár procentních bodů nižší, ale stejně by byla dvouciferná.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník