Ve svém lékařském desateru doporučujete neposlouchat projevy politiků, protože šíří zdraví nebezpečné negativní emoce. Jaké emoce tedy ve vás vyvolávaly billboardy a další propagace těch, kteří usilovali o naše hlasy v letošních krajských a senátních volbách?
Je to učebnicový příklad manipulace, brainwashingu. Pořád stejné triky. Naleštění a rozjásaní politici slibují: „Korupci vymýtíme, zdravotnictví zadarmo, pivo zlevníme, důchody zvedneme, imigranty k nám nepustíme, my makáme... odevzdejte nám svoji vůli, svůj hlas, věřte nám…“. A my jim na to pokaždé skočíme. Pár týdnů po volbách sliby neplatí a politici se chovají jako utržení ze řetězu. Na druhou stranu, kdyby nám politici z billboardů ustaraně sdělovali, že zdravotnictví zadarmo být nemůže, na důchody není, korupce je problém každého z nás, že se s ostatními státy Evropy musíme podílet na řešení imigrační krize, tak je nikdo nevolí. O nastavení zrcadla nestojíme. Před pár dny jsme vzpomínali osmdesátin Václava Havla, říkali si, jak nám chybí. Kdyby se ho ale podařilo oživit, vsadím se, že by nás nabádal k pomoci imigrantům, postavil se po bok Angely Merkelové. Ve volbách by byl bez šance. K jeho pravdě a lásce se rádi hlásíme. Máme ale velký problém je žít.
Pořád považujete chození k volbám za popohánění chcíplého koně, jak jste se kdysi vyjádřil?
Americká aktivistka Emma Goldman prohlásila, že kdyby volby mohly něco změnit, už by je dávno zakázali. Něco na tom bude. Léta se točíme ve volebním kruhu. Věříme, že tentokrát už vybereme ty správné. Což jsou ti, kteří říkají, co chceme slyšet. Chyba tedy není jen na straně politiků, ale také na straně občanů. Je naivní si myslet, že vhozením lístku je hotovo. Pokud mají mít volby smysl, je nutné, aby volič politiky neustále kontroloval, vymáhal plnění volebních slibů, pomáhal při jejich realizaci, byl občansky aktivní. Současný stav připomíná popohánění chcíplého koně chcíplým voličem.
Nenahrávají naopak ti, kteří k volbám nechodí, těm psychopatům, megalomanům, lhářům a podvodníkům, jak politiky nazýváte, protože pak volí jen ti, kteří si na tento stav zvykli a pomáhají ho svými hlasy udržovat?
„Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“ To zase řekl Platón a také na tom něco bude. Neúčast ve volbách je rezignací na občanská práva a povinnosti. Nesmíme ale volit ty, kteří z billboardů slibují, že až je zvolíme, tak pro nás něco udělají. Nýbrž ty, kteří už udělali. Ty, jejichž občanské postoje, názory, charakter a práci pro společnost dobře známe. Osobně jsem nešel k posledním prezidentským volbám. Nedokázal jsem se rozhodnout, který z uchazečů je menší zlo. Říkal jsem si, že když dám energii menšímu zlu, tak ho posílím. Viděno zpětně to asi byla chyba. Do Senátu jsem ale volit šel. Několik kandidátů osobně znám. Vím, co od nich můžu čekat. Stejně tak chodím ke komunálním volbám. Na obecní úrovni si volič plnění slibů může pohlídat. Ve vysoké politice je bez šancí.
Čím si vysvětlujete, že politici mnohdy jednají nebo rozhodují jinak, než si voliči přejí a od nich očekávají nebo jak by odpovídalo „zdravému rozumu“?
Současný společenský systém je založený na dravosti, bezohlednosti a individualizmu. Je patologický. Přitahuje lidi podobně osobnostně postižené – psychopaty. Chybí jim funkční mozková centra, která jsou zodpovědná za soucit, svědomí, stud, spolupráci. Podle toho se chovají. My se divíme, jak mohou tak lhát, urážet, zatloukat. Oni se diví, čemu se divíme. Na svém chování nic závadného neshledávají. Jejich mozek to neumí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník