Do mediálních rad veřejnoprávní České televize a veřejnoprávního Českého rozhlasu kandiduje přes sto lidí na celkem osm volných míst. Zaujal vás někdo z kandidátů?

Nemyslím si, že kromě mediálně propíraných osobností někdo upoutal mou pozornost. Od naprosto neznámých lidí jsou na seznamu také provařená jména lidí angažujících se v televizní krizi v roce 2000. Ti mi skutečně vadí, ale pokud někoho z nich Poslanecká sněmovna zvolí, nechystám se bivakovat před ČT, nebo dokonce ve velínu zpravodajství. 

Čím si vysvětlujete tak velký zájem o členství v mediálních radách?

Je to poměrně jednoduché. Cca 34 nebo 44 tisíc si nevydělá v občanském zaměstnání téměř nikdo z tohoto seznamu kandidujících. A zde mu podobná částka přistane na účtu každý měsíc za jedno odpolední zasedání měsíčně.(Pozn. redakce – údaje za rok 2018). A k tomu si přičtěte společenskou prestiž, pozvánky na různá setkání, společenské události. Nadbíhání tzv. umělců, tvůrců a jiných osob závislých na příjmech z ČT, kteří jsou přesvědčení, že osobní známostí s radním si mohou pomoci. To vše k této funkci patří a jenom silná osobnost umí těmto svodům nejen odolat, ale navíc důsledně hájit zájmy platících koncesionářů.    

Pod drobnohled se dostala zejména ekonomka Hana Lipovská, kterou nominovala do Rady ČT Česká biskupská konference. Lipovská je terčem kritiky proto, že dříve pro ParlamentníListy.cz uvedla, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Někteří jí vyčítají také angažmá v Institutu Václava Klause nebo pochvalu pro Ladislava Jakla. Jsou to oprávněné výtky? Jde o problematické věci?

Jistě, že jde o problematické věci. Lipovská ideově nepatří mezi pražskou televizní smečku. Seznam lidí, kteří profesně byli mnohem výše než dnešní pracovníci ČT, a přesto museli ČT opustit, protože měli jiné názory, ať už svým světonázorem, nebo představou o profesní žurnalistice, je dlouhý jako nákupní seznam vévodkyně Meghan. Hana Lipovská by v Radě ČT byla pro koncesionáře platnou členkou především proto, že je ekonomka. Mohla by nahlížet do hospodaření ČT. A tím se stává hrozbou pro ČT. Mezi tou současnou bandou pseudointelektuálů, kteří si jednou měsíčně přijíždějí na Kavčí hory vypít kafíčko a posílit pocit vlastní důležitosti přátelským pokecem s generálním ředitelem, by skutečně působila jako pěst na oko.

Konkrétně Lipovská pro PL loni na jaře uvedla: „Nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií. Zárukou nestrannosti či svobody slova nejsou – rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu.“ Pro Deník N s odkazem na poslední vývoj zmínila, že „vyvážená, objektivní Česká televize, která by opravdu důsledně plnila vše, co jí přikazuje zákon, může mít smysl.“ Co si o tom myslíte?

Jakoukoli větu není možné vytrhovat z kontextu. Nevím, při jaké příležitosti a v jakém kontextu padlo toto vyjádření, takže ho ani nehodlám komentovat. Já sama však dnes nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií, nikoli však proto, že bych neznala důvod vzniku a historii a význam veřejnoprávních médií, ale proto, že ČT si svou zákonnou povinnost neplní a proti každé kritice a jinému názoru jde do útoku. Místo empatie, sebereflexe, zamyšlení nad sebou sama, jak by veřejné službě placené z kapes všech občanů mělo být samozřejmostí, tvrdě dehonestuje a uráží kritiky.

Podle kardinála Duky je Lipovská velmi nadaná ekonomka, její názory mají přesah do společnosti a má velký dar vysvětlování. Nechápe ale boje, které vyvolávají napětí a „jedovaté poznámky“. V radě ČT podle něj musí být i kritické hlasy. „Veřejnoprávní média musí existovat, ale je zapotřebí, aby tato média skutečně respektovala celé složení naší společnosti, nejenom co do výčtu všech, ale také i co do šíře jejich života, aktivit a názorů,“ uvedl také kardinál Dominik Duka. Co k tomu říci?

Kardinál Duka má samozřejmě pravdu. Nesouhlasím pouze s termínem, že veřejnoprávní média musí existovat.  Domnívám se, že doba a technologie natolik pokročily, že mediální veřejná služba bude v budoucnosti zbytečností.

Radní RRTV Vadim Petrov na Facebooku uvedl několik příkladů subjektivně zabarvených či hodnotících výroků z úst moderátorů ČRo na adresu premiéra Andreje Babiše a jeho okolí. Podle Petrova takové věci působí jako rány bičem na ty, kteří očekávají nestranná veřejnoprávní média. Pozorujete u ČT a ČRo podobné tendence také?

Jistěže ano, pozoruji. A spolu se mnou tisíce diváků ČT a posluchačů ČRo. Proto Hana Lipovská vyjádřila názor, že „zárukou nestrannosti či svobody slova nejsou“, a upřesnila, že „vyvážená, objektivní Česká televize, která by opravdu důsledně plnila vše, co jí přikazuje zákon, může mít smysl“.

Domnívám se však, na rozdíl od Hany Lipovské, že tento cíl je nesplnitelný. Stejně jako v komunitě politiků, tak i v komunitě ČT žijí lidé jako ve skleníku a problémy občanů nejen, že nevnímají, ale v mnoha případech je vůbec nezajímají. Každý z nich mele jen to svoje, bojují své malé války a jejich jedinou starostí je, aby jim to co nejdéle vydrželo.