Souhlasíte s názorem řady komentátorů a politiků, že se svět po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní? A jak tuto událost vnímáte osobně vy sám? V čem vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach?
Svět se změnil a dále mění, čehož je jedním z projevů i zvolení Donalda Trumpa. Jistě, funkce prezidenta USA je mimořádně vlivná pozice, a lze tudíž očekávat, že D. Trump bude mít odpovídající vliv na dění v USA i za jejich hranicemi. Vezmeme-li v úvahu některé jeho až krajní výroky a představy, můžeme tedy konstatovat, že k řadě změn dojde. Na druhou stranu, jak už jsem uvedl na svém webu a Twitteru, ze zvolení Trumpa sice nejsem „odvázaný“, ale kampaň je něco jiného než reálná politika. Uvidíme, jestli je odpovědné a konzistentní politiky schopen. Poslední týdny kampaně i první projevy po zvolení ukázaly, že je přece jen schopen sebereflexe a může být státotvornější. Pokud má USA sjednotit, musí právě tyto kvality zvýraznit. Jak jsem už uváděl, Donald Trump by teď měl hlavně uklidnit a ujistit miliony Američanů, které vystrašil. USA jsou plné vnitřního neklidu, což bude pro nového prezidenta nová výzva. Sjednocování bude těžké. Nebudu tedy hlouběji hodnotit jeho výroky a sliby v kampani, počkám si na reálné kroky. Spíše bych nyní obrátil pozornost k EU a nám samotným. Unie musí být USA rovnocenným partnerem. K tomu potřebuje být jednotná a akceschopná.
V mnoha médiích nyní můžeme zaznamenat i názory, že nám Trump ukázal cestu k politickému úspěchu formou systematického posilování negativních emocí a strachu v lidech, kteří se pak prý propadají do nenávisti i v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoli odlišnému. S tím souvisejí také názory, že Západ čeká pravicová revoluce… Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co lidé nechtěli, ať už jde o práva menšin nebo toleranci k nesnášenlivým náboženstvím, že už těchto řečí mají dost. Které z těchto stran dát spíše za pravdu?
Úspěch za takovou cenu nepřijímám, ale bohužel i taková dnešní politika je. Je však třeba jí čelit, nepoddávat se jí. Vyvolávání negativních emocí a populismus erodují demokracii, ale nevěřím v dlouhodobější úspěch těchto metod a nástrojů. Ani nevěřím, že různé formy nesnášenlivosti jsou pouhou obrannou reakcí na vnucování lidem nechtěného. Jsou tu hlubší společenské kořeny. Jde i o odraz krize politiky, postrádáme skutečně silné a demokratické politické lídry, kteří mají politickou odvahu a rozhodnost prosazovat krátkodobě nepopulární, byť správné kroky. Politici málo diskutují s občany, neumějí přesvědčovat, naslouchat, argumentovat, inklinují ke zjednodušením. Pravé příčiny volebních vítězství a proher tkví v něčem jiném než ve vnucování názorů.
Jaký přístup vlastně zaujalo vedení EU vůči nově zvolenému americkému prezidentovi? Je jejich postoj pragmatický, anebo mají navrch obavy a odtažitý přístup? Připravovali se vůbec lídři EU i na tuto alternativu? Jaké první kroky lze od vrcholové reprezentace EU vůči USA očekávat?
Myslím, že zvolení Donalda Trumpa překvapilo většinu lidí v EU i v samotné Americe. První vyjádření vrcholných představitelů EU vůči nově zvolené americké administrativě nebyla optimální, ukázala na nepřipravenost. Ale je tu teď prostor, abychom si řekli, co lze od USA vůči Evropské unii očekávat a jak se to dotkne našich zájmů. I když připouštím, že Trump je prozatím málo čitelný, snad i těžko předvídatelný. Právě proto bych však především očekával vyladění našich zájmů a brzké politické kontakty a jednání, které by toto ošetřovaly. Není důvod jen čekat, s čím přijde USA. Naopak, vidím důvod pro aktivitu, ale i vůči třetím zemím, čímž také budeme mít vliv na USA samotné. To platí například pro obchodní politiku, avšak nejen ji.
Když si vzpomeneme na to, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě před dvěma lety, nebylo vůbec přijatelné přistupovat ke složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Bude politický mainstream přinucen poněkud otočit kormidlo? Jakou odezvu můžeme očekávat v Evropě a v ČR?
Jak už jsem uvedl, Trump byl ve své kampani dost radikální. Něco jiného ale pak může být – a zatím to tak i vypadá – reálná politika. I v jednom z prvních rozhovorů pro americkou televizi sice uvedl, že vyhostí až tři miliony nelegálních přistěhovalců a postaví zeď na hranicích s Mexikem, ale počkejme si na konkrétní kroky.
Co se týká politického mainstreamu v Evropě – každý, kdo trošku sleduje migrační krizi a reakce evropských politiků, vidí, že k jistému názorovému posunu už došlo. A především došlo k pokroku v řešení s migrací spojených problémů, byť situace ještě není uspokojivá. Jaká opatření byla již přijata, jsem pro vaše médium již opakovaně zmínil. Došlo k tomu bez ohledu na Donalda Trumpa a jeho kampaň, která vrcholila letos v létě. A tak musíme pokračovat. Nepotřebujeme například Trumpa k tomu, abychom ještě lépe chránili vnější hranici EU či zefektivnili návratovou politiku, která zatím nesplňuje očekávání.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán