Europoslankyně Konečná odhaluje, co se děje uvnitř KSČM po volebním průšvihu. A navrhuje rázný řez

05.11.2017 0:01 | Zprávy

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Myslím si, že vedení jako celek mělo vyvodit odpovědnost a nabídnout svá místa k dispozici. Podle mého soudu nikdo v KSČM tak špatný výsledek nečekal, a tak je situace strnulá,“ říká k momentální náladě uvnitř „své“ strany komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se vyjadřuje i k sestavování vlády, k možnému vývoji uvnitř struktur EU a ke krizi ve Španělsku kvůli Katalánsku. „Jsem přesvědčena, že premiér Španělska Rajoy ztratil veškerou soudnost a jedná velmi nepřiměřeně,“ tvrdí kromě jiného.

Europoslankyně Konečná odhaluje, co se děje uvnitř KSČM po volebním průšvihu. A navrhuje rázný řez
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslankyně Kateřina Konečná

Sociální demokracie i KSČM dostaly ve volbách pěkně „napráskáno“. Obě dvě strany kvůli tomu nyní řeší, co dál a koho postavit do vedení strany. Předseda KSČM Vojtěch Filip po zasedání ústředního výboru strany řekl, že na mimořádném dubnovém sjezdu svůj post už obhajovat nebude, ovšem po dvou dnech hovořil poněkud jinak. Přitom jsem zaznamenala – alespoň podle toho, co lidé píší na facebooku – že je s podivem, že své funkce nedalo k dispozici celé vedení strany. Říká se, že hlas lidu je hlas boží. Proč takové tápání?

Ano, myslím si, že vedení jako celek mělo vyvodit odpovědnost a nabídnout svá místa k dispozici. Podle mého soudu nikdo v KSČM tak špatný výsledek nečekal, a tak je situace strnulá. Nyní nás čekají okresní a krajské konference, na nichž si musíme vyříkat názor na další postup, abychom opět získali důvěru voličů. Na těchto konferencích se budeme zabývat rovněž personálními otázkami. V okresech a krajích má KSČM mnoho kvalitních lidí, kteří mají vizi, jak posunout KSČM vpřed a udělat z ní opět atraktivní značku, na kterou se mohou spolehnout zaměstnanci, rodiny s dětmi i senioři. A myslím, že jejich čas právě nadešel.
 
KSČM k tomu také řeší, jakým směrem se má strana do budoucna vlastně vydat. Místopředseda Jiří Dolejš v této souvislosti uvedl, že by se strana měla dívat dopředu a ne dozadu, a že by více šancí měli dostat mladí. Mají jeho nápady uvnitř strany zelenou? Jak se na celou věc díváte vy sama? Tvrdí se totiž, že pokud to tímto tempem a charakterem vývoje půjde dál, tak za pár let KSČM docela přirozeně zmizí...
 
Domnívám se, že je třeba, aby se KSČM více otevřela lidem mimo stranu a ostatním levicovým uskupením. Výsledek voleb znamená, že levicové postoje budou ve Sněmovně ve velké menšině a my potřebujeme ukázat, že má smysl bojovat za stát, který se bude zastávat sociálně slabých, znevýhodněných, důchodců, rodin s malými dětmi. Stát, který se nebude ohýbat před nadnárodními korporacemi, nátlakem Bruselu a před oligarchy českými i cizími. Je třeba bránit zahraničním korporacím, aby drancovaly české surovinové bohatství pro svůj zisk.
 
I v Evropské unii se musíme chovat sebevědomě a prosazovat zájmy českých občanů. Nevěřím, že někdo, kdo získává ročně miliardy na dotacích z Evropské unie, toho bude schopen. Už na postoji vlády k biopalivům (pěstování řepky) vidíme, že soukromé zájmy jdou nad zájmy životního prostředí a nad zájem na soběstačnosti České republiky v pěstování plodin pro potraviny.
 
To jsou myšlenky, o kterých si myslím, že má smysl dále diskutovat a přetavit je do vize spravedlivé společnosti. Trochu jsme zlenivěli v opozici a je třeba rozhýbat všechny levicové síly.
 
Andrej Babiš mluví o menšinové vládě doplněné o experty. Pozorovatelé hádají, že by ho prezident Miloš Zeman mohl nechat vládnout i bez důvěry. Měla byste k tomu výhrady? Ať bude Babiš vládnout v jakékoliv podobě, co by měl v naší zemi rozhodně pozvednout? Ve své knize vizí toho napsal spoustu...
 
Nedovedu si představit, že tu máme vládu bez důvěry čtyři roky. Byla by to nedůstojná fraška pro všechny a popření mechanismu vzniku vlády. Představte si, že by nějaký jiný prezident nechal sestavit vládu, která by se opírala ještě o menší počet poslanců než má v současné době ANO 2011 a nechal by ji vládnout čtyři roky. K čemu bychom potom měli v Ústavě napsáno, že vláda má získat důvěru Poslanecké sněmovny? Pak by volby byly k ničemu. Pokud se Poslanecká sněmovna nedokáže dohodnout na vládě, která bude většinová nebo alespoň bude mít toleranci některých stran, je třeba uvažovat o předčasných volbách, byť je to až nejzazší řešení. 
 
Zaznívají názory, že se Andrej Babiš bude chtít vypořádat s neochotou politických stran jít s ním do vlády útokem na pozice lidí z ODS, KDU-ČSL nebo ČSSD v klíčových úřadech a firmách. V tomto ohledu je často zmiňován energetický obr ČEZ, v němž měla dosud rozhodující slovo sociální demokracie. Může mít tato úvaha reálný základ?
 
KSČM dlouhodobě kritizuje politické trafiky, tedy dosazování politiků bez odborné způsobilosti do státních podniků a úřadů, jak to dělaly všechny polistopadové vládní strany. Mně tedy vůbec nebude vadit, když tito lidé odejdou. Na druhou stranu mám obavy, že je nahradí „kádry“ Agrofertu, a to by mohlo být z bláta do louže.
 
„Ten dědek je zpět,“ napsal Tomáš Cikrt o Miloši Zemanovi. A další odpůrci prezidenta začínají pochybovat, že Jiří Drahoš je schopen Zemana porazit. Sociolog Jan Hartl nadto upozorňuje, že nyní Zeman bude moci hrát roli „moudrého vladaře“, který naši zemi vyvádí z krize během sestavování vlády. Tím ale zřejmě i on naznačuje náskok Zemana oproti jiným prezidentským kandidátům. Dá se to takto chápat? A přejete si vůbec, aby Zeman vyhrál prezidentské volby?
 
I když vidím asi jako všichni, že zdraví prezidenta Zemana není stoprocentní – a já bych si přála, aby se jeho zdraví zlepšilo – nevidím nikoho lepšího, kdo by mohl tuto funkci zastávat. Miloš Zeman by podle mě měl hrát významnou roli ve stabilizaci naší země a vyřešení patové situace po volbách. Moudrost nám v politice určitě stále chybí.
 
Prý se v EU chystá nová legislativa, která má nahradit neúspěšné kvóty na přerozdělování imigrantů. Podle té by měli být uprchlíci přerozdělováni bez diskusí dle potřeb do určených zemí přímo Bruselem, přitom ještě donedávna se tvrdilo, že „kvóty“ jsou již zcela mimo, že je to mrtvý plán... „Kolonista získá evropský azyl a příslib pravidelných dávek vyplácených EU, což bude podmíněno tím, že se usadí v zemi, kterou EU určí. Nebudou se tedy schvalovat žádné nové kvóty, nebudou zveřejňována žádná čísla, média budou opakovat mantru o tom, že tu žádní imigranti nejsou,“ varuje k tomu sociolog Petr Hampl. Má pravdu? 
 
Reforma tzv. Dublinského systému je stále ještě projednávána. Nesmíme podpořit žádný systém, který by znamenal, že Česká republika ztratí kontrolu nad migrací do České republiky. Teď je to zejména na české vládě, aby v rámci finálního projednávání nic takového nedopustila.
 
Již po několik týdnů zažíváme „horko ve Španělsku“, a to kvůli vyhlášení autonomie Katalánska, která však byla potlačena. Španělsko ale kvůli tomu rozhodlo o vydání zatykače na sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři jeho ministry, kteří zůstávají v Belgii. Devět zbývajících katalánských exministrů přišlo v Madridu k výslechu a na osm z nich včetně vicepremiéra Oriola Junquerase uvalil soud vazbu. Kvůli uvěznění členů sesazené vlády se ale demonstrovalo v několika městech regionu. Co taková zpráva značí? Je snad Španělsko na prahu občanské války? Podporujete v „honu“ na katalánské politiky španělskou vládu? Nemá v tomto případě Katalánsko právo na své sebeurčení, na svou nezávislost, anebo tady jde o destabilizující separatismus?
 
Kroky španělské vlády považuji od násilí v době referenda za naprosto ostudné. Vnímám to tak, že centrální španělská vláda se bojí rozhodnutí lidí. Španělská vláda napíná strunu a doufá, že nepraskne. Jsem přesvědčena, že premiér Španělska Rajoy ztratil veškerou soudnost a jedná velmi nepřiměřeně. Zástupce katalánské vlády nechá pozavírat a přitom se dožaduje loajality katalánské policie. Španělský ministr vnitra mluví o „nové éře“ v Katalánsku, ale nikdo vlastně neví, co je tím myšleno. Možná má španělská vláda na své straně právo, ale chybí jí rozum a ochota použít dialog. To odsuzuji. Katalánsko dalo jasně najevo, že chtějí diplomatické řešení situace, ale centrální vláda odmítá konstruktivní jednání. Zásadní je podle mě fakt, že každý národ má právo na sebeurčení – pokud tedy Katalánci rozhodnou, že chtějí mít svůj stát, mělo by jim to být umožněno.
 
Tvrdí se už po nějakou dobu, že EU se „musí proměnit“. Sice k tomu prozatím nikdo neřekl nic konkrétního, ovšem zaznívá, že Jean-Claude Juncker chce prosadit myšlenku vytvoření jakéhosi „kancléře Evropy“. Prý se této funkce chce zmocnit on sám. Ovšem kritici varují, že tímto aktem mohou vzniknou Spojené státy evropské. Co to naznačuje a jaký to může mít další vývoj pro EU?
 
Na tom, že je třeba Evropskou unii reformovat, se shodnou všichni. Ale na tom, jak EU reformovat, už existují představy „od Aše k Tatrám“.
 
Idea Spojených států evropských je jednou z představ. Já se domnívám, že Evropa na federaci není připravena a ještě hodně dlouho nebude, jestli vůbec někdy. Nyní by to vedlo jen k posílení velkých států a menší státy by byly jen stafáž. Další tlak na integraci bude mít za následek jen růst odporu vůči Bruselu a Evropské unii jako takové.
 
Také se hovoří o „rychlé“ a „pomalé části Evropy“. Možná ale ne všichni Češi vědí, o co tady v tomto případě jde. Můžete to vysvětlit? A jaká bude EU bez protiváhy v podobě Velké Británie?
 
EU bez Velké Británie bude pod mnohem větším vlivem Německa. Budou mnohem větší tlaky na další sjednocení pod diktátem Německa a Francie. To není v zájmu českých občanů. Řeči o rychlé a pomalé části zemí mají za cíl donutit všechny k souhlasu další integrace podle přání Bruselu, Německa a Francie. Tomuto bychom neměli podlehnout. V EU má platit rovnost mezi členskými státy, pokud se bude mluvit o změnách ve fungování EU, tak k tomu musíme mít možnost rovnoprávně říci své názory. Arogantní vyjádření některých evropských papalášů o tom, že musíme být součástí jádra Evropské unie nebo nebudeme mít možnost mluvit do politiky EU, je nehorázné, bude dál zhoršovat pověst EU a musíme se tomu bránit.
 
KSČM požaduje, aby v rámci reformy EU česká vláda požadovala především tyto body:
 
Provedení zásadní institucionální proměny, která by zajistila návrat některých pravomocí pro členské státy a zejména jejich přímo volených zástupců s tím, že jejich vůle bude více brána v potaz a bude jim umožněno profilovat činnosti EU. Zásada subsidiarity se musí striktně dodržovat.
 
Posílení  pravomoci Evropského parlamentu, jakožto jediné přímo volené instituci EU jako důkaz, že evropské instituce již nadále nehodlají  podporovat demokratický deficit ve svých strukturách. Evropská unie musí začít více naslouchat svým občanům a dát jim nástroje, pomocí kterých budou moci reálně ovlivnit chod EU, např. silnější evropské občanské iniciativy.
 
EU musí přestat být hlásnou troubou nadnárodních korporací a jejich lobbistů. Musí rovněž dojít k významnému snížení byrokracie. Na prvé místo zájmu se tak musí navrátit občan. Zavedení úplné transparentnosti rozhodovacího procesu v rámci EU a to zejména u obchodních smluv.
 
Toto je minimum, které by česká vláda měla požadovat v rámci jednání v následujících měsících. V příštím roce plánuje Evropská komise proces reformy uzavřít a fakt, že ČR neví, co chce, je ostuda minulé vlády a měli bychom zabránit tomu, aby to byla ostuda také vlády budoucí. Bez jasného stanoviska nemůžeme nic vyjednat, což nakonec nejvíce dopadne na naše občany.
 

 

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Lenka Knechtová byl položen dotaz

bydlení

Vámi kritizovaná digitalizace stavebního řízení je podle mě zanedbatelný problém v porovnání s tím, že má ČR problém s nedostatkem bydlení, které, když už je, tak je pro většinu smrtelníků nedostupné. A upřímně nemám dojem, že když jste byli ve vládě, že jste problém nějak řešili. Můj dotaz tak zní,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Střely nebo letadla F-16? Podle Jaroslava Štefce by se Rusové měli obávat něčeho docela jiného

4:44 Střely nebo letadla F-16? Podle Jaroslava Štefce by se Rusové měli obávat něčeho docela jiného

Jsou všude kolem nás samí ruští špioni a bude Evropa o vánočních a novoročních svátcích čelit útokům…