V Egyptě došlo k havárii a potopení ponorky, při čemž zahynuli ruští turisté. Stejně jako v minulém případě, kdy Rusa zabil žralok, se na českém internetu objevilo jásání, do kterého se zapojila i organizace, která vybírá od lidí peníze na zbraně pro Ukrajinu. A její zakladatel pravil, že je to na hraně, ale je tam mrkací smajlík, tak je to humor. Co na něco takového říct?

Že je to samozřejmě morálně za hranou. A jakákoliv snaha o omlouvání či bagatelizování takovýchto výlevů je jen pokryteckým alibismem. Jásot nad smrtí nevinných lidí jen poukazuje na malomyslnost, zabedněnost, hloupost nebo aroganci pisatelů. Ti si totiž neuvědomují, že obyčejní lidé – nebo drtivá většina – nemají nic společného s tím, co se ve světě děje a co svým počínáním páchají či způsobují elity. Ať jde o jednu, nebo o druhou stranu.

Jakýkoliv konflikt v důsledku vždy odnesou obyčejní lidé. Na obou stranách barikády. Zatímco ti nahoře si plní kachní žaludky. Sic jak nám historie ukazuje někteří taky vždy jen do času. Na to by měli myslet všichni ti, kteří s pompou a vědomi si vlastních výhod poslušně plní příkazy svých loutkářů. A ještě k onomu případu výše. Stačí si vždy představit, že bychom měli na místě daného neštěstí své blízké a nějací zabednění mravokárci „druhé strany“ by jásali nad jejich skonem. Asi by nám to nebylo příjemné.

Bývalý lídr spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vystoupil v DVTV, kde řekl, že lidé jako Andrej Babiš by neměli „vést národ“. Má si Minář ale brát do úst „národ“, když chvilkaři jsou největší podporovatelé Evropské unie, Ukrajiny a v podstatě všeho, jen ne myšlenky českého národa?

Zdá se, že demoliční vládě politického eunucha Fialy trochu hoří mezí půlkami, když na povel vylézají z nor neosvazáci z Milionu chvilek proti demokracii. Nedávno, jak jsem zaznamenal, nám náhodou pustili do éteru i propagandistický film o Chvilkařích – náhodou… jistě to s ničím nesouvisí, ani s nadcházejícími volbami. A začínají se nám mediálně opět objevovat přední milionáři toho obskurního spolku původně vytvořeného a sponzorovaného bůhví kým. A jak sám uvádíte, Minář, který je v důsledku – a ať už vědomě, nebo ne – pouze pohůnkem zahraničních zájmů, se národem zaštiťuje opět ve smyslu zcela orwellovském.