Co Írán sledoval víkendovým útokem na Izrael? Ten byl připravený a reagoval pohotově a drtivě, útok prakticky nebyl účinný.

Byla to nutná reakce z důvodu, aby si Írán zachoval tvář na Blízkém východě. Těžko si Írán mohl dovolit neudělat nic a těžko si z druhé strany mohl dovolit takový útok, který by ho dostal do války s Izraelem, potažmo se Spojenými státy. Šlo o kalkulaci, aby osmdesátimilionový Írán ukázal, že je země, která na útok na svůj konzulát bude reagovat. Byť si můžeme říci, co má vytvoření vojenského velitelství Revolučních gard na konzulátu v Damašku společného s Vídeňskými úmluvami.

Vidíme, že se útok nepovedl z řady důvodů, ale nepovažoval bych to úplně za prohru. Nepochybně to povzbudí Hizballáh, Hamás, Islámský džihád a Islámský stát nebo Hútíe v Jemenu. Tito nestátní aktéři budou útokem podpořeni, jejich vliv bych nepodceňoval.

Někteří analytici psali, že Írán použil k útoku v podstatě starý šrot. Stejně to stačilo k tomu, aby byl celý svět na nohou. Lze to tedy označit za něco jako propagační útok?

To je pravda. Útok vyšel Írán mnohem levněji, pokud jde o finance na drony a balistické střely nebo střely s plochou dráhou letu než obrana Izraele, která náklady na útok několikanásobně převýšila. Zapadá to do toho, že šlo o kalkulovanou reakci, která měla možná za cíl kvadraturu kruhu, dát tam ze strany Íránců všechno. Národní hrdost, nenaštvat si Američany, nevstoupit do války s Izraelem, udržet si své přátele na Blízkém východě. Útok se nijak moc nepovedl, ale zaplaťpánbůh. Vedlo to navíc k tomu, že si část Blízkého východu vybrala mezi podporou, a to buď otevřenou, nebo skrytou Izraele před podporou Íránu.

Pokud jde o blízkou budoucnost, je pravděpodobnější, že tím, co se dělo o víkendu, další konflikt skončí, anebo šlo o předehru pro něco významnějšího?

Rozhodující bylo, že íránský útok nezpůsobil žádnou lidskou oběť, nebo alespoň o žádné nevíme. A nezpůsobil žádné velké škody, na které by Izrael i z vnitropolitických důvodů musel reagovat. To se nestalo. Írán jasně řekl, že je to tečka za anabází, pokud jde o jejich konzulát v Damašku. Bývalý náčelník izraelského generálního štábu a premiér Benny Ganc, který coby vůdce opozice vstoupil do vlády národní jednoty, měl prohlásit, že se v tuto chvíli nic neděje. Spojené státy podle mého názoru vyvíjí velký tlak na Netanjahua a řekly, že by Izraeli s případnou protiakcí nepomohly. Je samozřejmě otázka, do jaké míry by to platilo v oblasti zpravodajské, to si nejsem jist. Zcela jistě by USA opět pomohly při další eskalaci ze strany Íránu, který ale k dalšímu úderu nemá důvod. Izrael si může vymínit právo nějaké reakce například vůči Hizballáhu. Podle mě není v tuto chvíli důvod se obávat významnější eskalace, ale faktem je, že celá situace je velmi nebezpečná. Poprvé v historii útočil Írán na Izrael přímo ze svého území. To se zatím nestalo, jde o zcela novou dimenzi velmi nepřátelských vztahů mezi oběma zeměmi, kdy cílem Íránu je zničit Stát Izrael.