Roste napětí mezi Íránem a západními zeměmi v čele s Velkou Británií. Íránci minulý týden zabavili dva tankery patřící Velké Británii, jeden prý po kolizi s rybářskou lodí, kterou měla jeho posádka ignorovat, druhý po neochotě Britů změnit kurs dle požadavků íránského námořnictva. Údajně jde o odplatu za zábor íránského tankeru vezoucího 2 miliony barelů ropy, ke kterému došlo počátkem července u Gibraltaru. Jak vážná je podle vás situace?

Podle vývoje vojenských aktivit v posledních týdnech v tomto regionu je zřejmé, že se situace komplikuje. Pokud se nenajde řešení, které by bylo schůdné pro všechny strany, je možné, že se začnou realizovat některé slovní výhrůžky. V takovém případě by došlo k situaci, kdy by se zablokoval, nebo nejméně výrazně snížil transport ropy přes Hormuzský průliv, což by nutně znamenalo ekonomickou nestabilitu především těch zemí, které jsou na dovozu ropy ze Středního východu závislé. Vojenská přítomnost USA i vojenských plavidel Velké Británie v Perském zálivu a v Hormuzském průlivu tak zvyšuje pravděpodobnost rozsáhlejšího vojenského konfliktu.

Zatím dochází „jen“ k napadání tankerů „neznámými útočníky“ a k vzájemnému sestřelování bezpilotních prostředků. To ale může přerůst v konflikt vyššího řádu. Ostatně přisunutí dalších 500 amerických vojáků do oblasti, instalace raket Patriot a předpokládaný přílet letounů F-35 je signálem, že od většího konfliktu není daleko.

Je možné, že by se taková krize všem tak trochu hodila? Donald Trump z ní může těžit v předvolební kampani, spor by zároveň vyšponoval ceny ropy, takže i takové Rusko by z ní mohlo profitovat…

To si nemyslím, další válka v Perském zálivu by nezbytně znamenala další nasazení vojsk, pravděpodobně nejen USA, což by mělo za následek další investice do bojových aktivit, které prezident Trump ve své předvolební kampani odmítal a v době své prezidentské funkce i reálně omezuje. S tím, že by se zvedla cena ropy, by se dalo částečně souhlasit, ale celkový výsledek krize by byl negativní.

Zájem prezidenta Trumpa je zastavit vývoj jaderné zbraně v Íránu, a ne válka proti Íránu. I když by výsledek byl pro Irán katastrofální a cíle by bylo dosaženo, přece jenom by taková válka přinesla další destabilizaci regionu. To by postihlo státy jako jsou Čína, Japonsko, Jižní Korea apod., které jsou významně závislé na energiích z tohoto regionu. Jejich krize by dříve nebo později zasáhla i USA, což by nebylo vhodné ani pro prezidenta Trumpa. Ten pro svoji rozbíhající se prezidentskou kampaň potřebuje vyřešené problémy, a i když Írán úplně dořešen není, vojenský konflikt by byl vnímám mnohem negativněji. Něco jiného může být vývoj po znovuzvolení prezidenta Trumpa prezidentem USA.   

Jak podle vás celá věc skončí? Dojde mezi Velkou Británií a Íránem k vzájemné výměně zabavených lodí? Obáváte se války s Íránem?

K uvolnění zadržených lodí dříve nebo později dojde. K tomu určitě probíhá řada diplomatických jednání. Problémem je nevyzpytatelná íránská Revoluční garda, která není pod kontrolou vlády Íránu. Ostatně představitelé Revoluční gardy už 5. července (po zadržení iránského tankeru v Gibraltaru) varovaly, že zadrží britský tanker. To 19. července provedly, ačkoli to vyřešení zadrženého íránského tankeru velmi zkomplikovalo.

Velká Británie určitě provede řadu opatření. Předně zvýší svoji vojenskou přítomnost v Perském zálivu a zajistí vojenský doprovod svých lodí v tomto regionu. Je možné si představit, že dojde k nějakým drobným vojenským střetnutím, ale v této fázi si nemyslím, že by mělo dojít k válce mezi Británií a Íránem. Předně proto, že britská armáda takové schopnosti nemá. Má sice poměrně silné námořnictvo, ale pozemní síly jsou dimenzovány na velikost pozemních sil ostrovního státu. I když britská armáda je kvalitní a silná, na válku s Íránem (pokud by měla být jedinou zemí, která do války s Íránem půjde) v poměrně vzdálené oblasti není připravena. Mimo jiné, hlavní pozornost Británie je zaměřena na to, vyřešit brexit a minimalizovat jeho následky. Je obecně známo, že se předpokládá snížení výkonnosti britské ekonomiky. To je v příkrém protikladu k řešení napjatých vztahů s Íránem.