Pane poslanče, na rozdíl od některých vašich politických kolegů, vy jste v úterý vyrazil u příležitosti slavnostního večera na Pražský hrad. Jaká byla atmosféra a jak se vám líbil proslov pana prezidenta?
Obdržel jsem pozvání na recepci, která se konala po předání. Proslov pana prezidenta jsem tedy neslyšel. Atmosféra akce byla příjemná, jelikož jsem měl příležitost setkat se nejen s kolegy z poslaneckého klubu Motoristů, ale také s řadou osobností z oblasti sportu či kultury.
Jako každoročně i letos vzbudila některá jména oceněných minimálně diskuzi, občas i jasný nesouhlas. Kdo z nich Vám přijde oceněný po právu a u koho vás to naopak zarazilo a proč?
Propůjčení a udělení státních vyznamenání je v rukou prezidenta republiky. Nemyslím si, že mi přísluší jeho rozhodnutí komentovat. I bez mého komentáře jsou debaty o vyznamenaných nasycené až až. Ale abych byl férový a odpověděl na otázku - udělalo mi radost vyznamenání Anny Malinové, v hlavě mi hrála výjimečná píseň Daniela Landy, který její památku uchovává pro další generace.
Psali jsme:
Slavíme vznik Československa, které ale už docela dlouho zase neexistuje. S odstupem doby, bylo naše rozdělení po Sametové revoluci dobrý krokem? A jak dnes vnímáte vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem?
V historii nemá smysl se zabývat tím, co by mohlo být, kdyby se něco odehrálo jinak. Zvláště pak, když jde o dobu, kterou jsem nezažil. Realita je taková, že jsme se se Slovenskem rozdělili a obě země mohou být hrdé na to, že rozdělení proběhlo cestou míru a respektu. V nadsázce přemýšlím, zda by podobného díla byla dnešní společnost (včetně politiků) schopna.
Se Slovenskem a Slováky nás pojí úzký vztah. Sdílíme nemalou část našich nedávných dějin a skvěle si spolu rozumí naše srdce i jazyky. Opakované výpady a diplomatická faux pas končící Fialovy vlády vůči Slovensku považuji za velkou chybu a krátkozrakost. Respektuji, že se čeští a slovenští občané i politici nemusí na všem shodnout. Dokonce si dovedu představit, že v některých otázkách budeme stát na zcela opačných pólech. Jsem však absolutně přesvědčen, že pevné a přátelské vztahy České a Slovenské republiky jsou trvalým nejlepším zájmem obou našich zemí.
Vraťme se ještě k tomu, co se už několik týdnů odehrává kolem Filipa Turka. Co Vy si o tom myslíte?
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
Není to ale jen Filip Turek, ale třeba i Petr Macinka nebo Ota Klempíř by prý také některým vadili na minimálně některých ministerských pozicích. S protestem se ozvali vědci, ale také umělci. Jak si vysvětlujete, že právě Motoristé jsou některým očividně trnem v oku?
Ve volbách se hlasy většiny občanů promění ve vládu. Ale nemálo hlasů zůstane v opozici, případně v parlamentu nejsou zastoupeny vůbec. Je proto pochopitelné, že ti, kteří s výsledkem voleb nejsou spokojeni, využívají všech způsobů, jak svou nespokojenost vyjádřit. To je v pořádku a vlastně je to i projevem fungující demokracie. Vždy by k tomu však měl patřit respekt k demokracii jako takové, a tedy i k výsledkům voleb.
Nechci spekulovat, proč se neziskové organizace či některé umělecké kruhy vymezují právě proti Motoristům, nemusí to nutně mít pouze jeden důvod. Jsme parlamentní stranou a tvrdý tlak patří k naší práci, pro kterou nás statisíce spoluobčanů zvolily. Přál bych si však, aby zdravý nesouhlas nepřerostl v nezastavitelnou frustraci, která bude prohlubovat příkopy v naší společnosti. A také bych si přál, aby byl každý v politice vždy přísně a férově hodnocen podle svých činů, nikoliv podle domněnek.
Psali jsme:
O Petru Macinkovu se mluví jako o možném ministru životního prostředí – tam jsou právě zmíněné protesty. Co konkrétně by Motoristé rádi prosadili ohledně Green Dealu?
Green Deal považuji za nástroj, který poškozuje ekonomické zájmy naší země a bere lidem část jejich svobody. Jsem přesvědčen, že účelem Green Dealu není ochrana přírody, nýbrž snaha o ekonomickou i politickou kontrolu členských zemí Evropské unie. Konkrétní postup a návrhy budou součástí programového prohlášení budoucí vlády.
Velkou diskuzi a nepříliš hezké hodnocení moderátorky Michaely Jílkové z některých stran vyvolal pořad Máte slovo, kde jste byl jedním z hostů. Jaký pocit jste si odnesl a když jsme u ČT, jak vidíte budoucnost veřejnoprávních médií? „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládními,“ uvádějí Motoristé sobě ve svém programu. Vidíte to také tak? A jak tedy se k tomu postavit?
Pořád Máte slovo je velmi kontroverzní pořad, který řada diváků vyhledává, či aktivně ignoruje. Michaela Jílková je svým stylem moderování dlouhodobě známá. Ze setkání s paní Jílkovou jsem si odnášel pocit jakési protimotoristické nálady. Nicméně si to neberu jakkoliv osobně a s koncem pořadu to skončilo i pro mě.
Otázka České televize bude taktéž součástí programového prohlášení, které jsme se do jeho zveřejnění rozhodli nekomentovat.
„Těžko byste hledali věc, která poškodila české školství jako inkluze. Motoristé nekompromisně prosadí její zrušení. 80 miliard, 30 tisíc asistentů pedagoga a přesto některé děti ve druhé třídě neumí číst,“ napsal jste před časem na svůj facebookový profil. Jak tedy to ohledně zmíněné inkluze řešit?
Potřebujeme, aby středobodem našeho školství byly děti a jejich nejlepší zájem. A platí to pro všechny děti. Pro ty talentované, nadané, zručné, ale také pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Věřím, že nejlepší cestou by bylo oddělit výuku a zachovat prostor školy. Děti by bez rozdílů měly sdílet jednu školu, jídelnu, trávit společný čas o přestávkách či mimoškolních akcích. Výuka by však měla probíhat odděleně, aby každý žák mohl co nejlépe rozšiřovat své vědomosti a výuka byla vždy přizpůsobována jeho potřebám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že účelem Green Dealu není ochrana přírody?
autor: David Hora
Phantom ll
