V poslední době je, zejména kvůli situaci na Ukrajině, velkým tématem potravinová soběstačnost. Vy sedíte v Evropském parlamentu v zemědělském výboru, který by se právě těmito věcmi měl zajímat. Je vůle se touto situací nějak zabývat?

Pro nás v SPD je potravinová soběstačnost dlouhodobě zásadním tématem. Zajímá také zemědělské podniky a měla by zajímat občany. Nejde jen o soběstačnost, ale i o potravinovou bezpečnost, protože potraviny jsou strategickou komoditou. V případě krizí může nedostatečné zásobení potravinami, například při omezení dovozu, znamenat ohrožení zásobování a výživy obyvatelstva. Dovedu si představit, kolik hlupáků se tomu směje, protože si neumějí představit, že k tomu v blízké budoucnosti může reálně dojít. Obchodníci s potravinami jsou naopak ostře proti vyšší soběstačnosti, protože bohatnou z dovozu potravin za dumpingové ceny a z oblastí, kde se nehledí na náročné technologické podmínky jako v Evropské unii a sociální podmínky zemědělských a potravinářských dělníků. O tom, co se bude prodávat, rozhodují obchodní řetězce, ne naši zemědělci a potravináři, a už vůbec ne spotřebitelé, jak se nám snaží propaganda namluvit. Například Kanada jako největší vývozce čočky má od Evropské komise výjimku a může čočku postřikovat jedovatými pesticidy ještě 6 dní před sklizní. Západní země uplatňují vysoké dotace na produkci a vývoz, kterým lze sotva konkurovat a maloobchodní řetězce zneužívají monopolního postavení a uplatňují na řadu komodit až několik set procent obchodní přirážky, atd.

Pokud jde o Evropský parlament, je nutné si uvědomit, že západoevropské země mají obrovskou početní převahu poslanců a hájí svoje zájmy proti zájmům občanů východní Evropy. Navíc často preferují obchodní zájmy nadnárodních korporací nebo zelenou ideologii. Západoevropští členové Zemědělského výboru EP se sice neúspěšně a formálně brání dovozům z mimoevropských zemí, ale brání svoje možnosti vyvážet do východní Evropy za dumpingové ceny. S růstem cen energií, který jako spekulativní invazi na Ukrajinu předcházel, se situace stává kritickou pro zemědělce, potravináře i spotřebitele a dál se zhoršuje omezením energetických zdrojů jasnou vinou Evropské unie. Kromě energií rostou ceny krmiv, osiv, hnojiv, atd.

Jsou podle Vás ČR a další země EU připraveny na situaci zásadního nedostatku některých potravin?

Nepůjde u řady komodit o naprostý nedostatek, ale o vysoké ceny kvůli zvýšené poptávce na světovém trhu. Už dnes klesá spotřeba drahých potravin kvůli změnám spotřebního koše. Někteří výrobci jsou schopni produkci podstatně zvýšit, ale ne ze dne na den. Mohou zasáhnout i klimatické vlivy. Mariupol začíná fungovat, ale je obsazen armádou Ruské federace, Oděsa je zaminována ukrajinskou armádou a fungování dalších přístavů je omezeno a do budoucna nejisté. Vývozci ukrajinské zemědělské produkce a hnojiv nejsou ukrajinští zemědělci, ale zahraniční nadnárodní korporace. K tomu přistupují důsledky jarního sucha v USA a Kanadě, ale i v jižní Evropě a jinde. Úroda obilí bude celosvětově mnohem slabší. Rusko počítá s podstatným zvýšením vývozu, ale celosvětové problémy nekompenzuje. Ceny rostou a zejména na Blízkém východě a v severní Africe může lokálně dojít k hladomorům. Představitelé v České republice nadále počítají s neviditelnou rukou trhu, ale ta pracuje a bude pracovat ve prospěch nadnárodních obchodníků a ne českých občanů. Dovézt se dá prakticky všechno, ale za jaké ceny? Kdo na to bude mít? Podpora zemědělské produkce je v ČR naprosto nedostatečná a rozdělování dotací se s touto vládou přesunulo k malým zemědělcům, kteří se na zásobování obyvatelstva podílejí minimálně. Je to dáno ideologií vládnoucích stran pod záminkou boje proti Babišovi. EU nemá mnoho možností, jak problém řešit. Slyším taková doporučení, jako omezit plýtvání potravinami do roku 2030 o 30%, přejít na rostlinnou stravu, podporovat samozásobení a podobné sotva užitečné rady. Návrhy si často odporují. Má se omezit živočišná produkce a současně více hnojit statkovými hnojivy, atd.

Je podle vás efektivnější řešit případný nedostatek potravin na úrovni EU, nebo na úrovni členských států?

Musíme využít všech možností, které jsou k dispozici. Od Evropské unie můžeme očekávat hlavně další potíže, ale musíme se snažit, aby podmínky byly pro nás co nejméně nevýhodné. Jak jsem řekl, západní většina bude problémy řešit na úkor východní menšiny a další problémy budou vytvářet fanatici hlavně z frakcí socialistů, zelených a Levice, ale i liberálů a lidovců. Od současné vlády, tak jako v jiných oblastech, řešení očekávat nemůžeme. Je pod vlivem nadnárodních korporací a zhoubných ideologií. Můžeme si přát nemít tuto vládu a nebýt pod bičem Evropské unie. To první je nadějnější.