Rozhovor s Milanem Chovancem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.
Pane hejtmane, je začátek roku, který je označován jako složitý a krizový. Už se to nějak projevuje v Plzeňském kraji?
Je to paradoxní, ale ne. Dostali jsme první lednovou platbu z rozpočtu ve výši 330 milionů korun, zatímco loni ve stejném období to bylo 305 milionů. To znamená nárůst o zhruba 8 procent. Promítly se do toho vánoční nákupy a především DPH, která se významně podílí na balíku daní, jež dostáváme. Ukazuje se, že lidé na Vánoce poměrně dost utráceli. Jak se to projeví v následujících měsících, je těžké predikovat. Myslím ale, že se krizí moc zabýváme a moc se v tom hnípáme. Místo abychom měli nějakou vizi a šli dopředu, tak se neustále strašíme.
To znamená, že v Plzni není a nebude krize?
Krize, co to je krize? My jsme byli zvyklí na obrovské růsty ekonomiky a v současné době dochází ke stagnaci. Jestli se však dostaví v té podobě, jak ji známe z 30. let z Ameriky, je těžké odhadovat. Záleží hlavně na každém z nás. Obávám se, že se krizí zbytečně strašíme, vidíme to každý den v televizi, slyšíme od známých, probíráme v restauracích. Václav Havel tomu říkal blbá nálada. Ti, kteří mají finanční prostředky a chtějí něco koupit, spotřebu odloží a krizi tak ještě zhoršují. Je potřeba šetřit, je potřeba se snažit o reformu, ale není potřeba strašit.
A co doporučuje plzeňský hejtman? Nakupovat?
Nakupovat rozumně, střídmě, nestrašit se, dívat se trošku do budoucna. Lidé žili za války, žili v době všech krizí a přežili je, tuhle přežijeme taky. Měli bychom se na svět dívat jinak než touto černou optikou.
Jak cítí hlava regionu to, co se děje v celonárodní politice? Denně slyšíme, že tu chybí 30 miliard, tu 15. Navíc celonárodní „politici“ mezi sebou válčí a jdou si po krku. Je to všechno důsledek oné blbé nálady, nebo co to je?
Myslím, že to hodně souvisí s bratrovražedným bojem na pravici. Strany vládní koalice, místo aby táhly za jeden provaz, se neustále snaží vládu shazovat nebo si vymoci výhodu nad svým partnerem, což podle mě nemůže fungovat. Druhý problém je, že tato vláda jako celek nepracuje v zájmu lidí.
Dopadá to nějak na region?
Dopadá to na celou zemi, určitě. Například v Polsku dnes ekonomika roste a roste i jejich stavebnictví, zatímco situace u nás je naprosto opačná. Obávám se jedné věci, a to je vleklá volební kampaň. Málokdo si uvědomuje, že nás čeká dvouletá volební kampaň, která už začala. Nejprve kampaň do krajských voleb, následně bude intenzivně pokračovat kampaň prezidentská a hned poté nastane kampaň do parlamentních voleb. Toho se bojím. Protože politik se u nás naučil přesvědčovat voliče ne tím, v čem je lepší než konkurent, ale snaží se na konkurenta vylít alespoň dva kýble špíny. A to nám náladu nezlepší.
Jak může lidem pomoci regionální politik? Může regionální politika nějak občany ochránit, uklidnit je v okamžiku, kdy se to v celonárodní politice mydlí?
Pokud máme dělat politiku, musíme mít i odpovídající zdroje. Současná vláda se však snaží kraje zbavit peněz, a tím i samostatného rozhodování. Bohužel se jí to vcelku daří, v tom asi shodu mají. Stát na nás přenáší stále více povinností a úkolů, ale nepřenáší finanční prostředky. Jednoduchý příklad: stát ještě donedávna kofinancoval evropské projekty v krajích 7,5 procenty, to skončilo. Jenom pro Plzeňský kraj to během dvou let představovalo mínus 250 milionů. Má-li naše země někam směřovat, musí se na tom shodnout všechny zodpovědné politické strany. Otázka ale je, jestli vůbec tato vláda podporuje krajské uspořádání, nebo ho chce potlačit či zrušit. Kraje mají svou roli a není to boj o vlastní židli. Ovšem dnešní politika je vyprázdněná právě proto, že se mnozí zabývají jen tím, aby si tu židli uchránili. Z politiky se vytratila schopnost obětovat se pro nějakou věc, všichni se obětují proto, aby přežili. To je začátek konce.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Luboš Xaver Veselý