Pane hejtmane, jaké problémy Váš kraj a jeho obyvatelé nejvíce sužují?

Z mého pohledu je to jednoznačně obnova území po tragických povodních ze srpna 2010. Je známo, že blesková povodeň napáchala v Libereckém kraji obrovskou škodu na majetku, přes osm miliard korun, z toho přes dvě miliardy jen na silnicích II. a III, třídy a mostech. Značné úsilí celé politické reprezentace Libereckého kraje bylo proto v loňském roce i v začátku toho letošního věnováno právě nápravě škod a zajištění finančních prostředků na obnovy a opravy. Podařilo se získat potřebné finance z mnoha fondů, včetně Fondu solidarity EU, který na obnovu škod po povodni ze srpna 2010 přiznal České republice dotaci ve výši 270milionů korun. I přes naše veškeré již dosažené úspěchy při obnovách území zasaženého povodní nepolevujeme a nadále se revitalizacemi aktivně zabýváme, neboť při každé mojí návštěvě povodněmi postižených míst vidím, že je a bude ještě stále co opravovat.

Dále mě mrzí fakt, že v parlamentu neprošel zákon, který jsme na­vrhli, jež by umožnil vznik plnohodnotného Krajského soudu v Liberci. Pevně věřím, že se v tomto roce podaří i tento úkol dotáhnout do úspěšného konce.

Upozorňujete, že v rámci snižování platů Hasičskému záchrannému sboru LK a Policie ČR došlo k četným odchodům policistů a hasičů. Oba ředitelé těchto složek v kraji Vás informovali, že v současné době mají ve svých řadách méně zaměstnanců než je plánovaný stav. Považujete to za výsledek vládních škrtů z počátku letošního roku. Budete se však snažit situaci nějak řešit?

Ano, rozhodně považuji odchod nejzkušenějších pracovníků z řad hasičů a policie za důsledek vládních škrtů, a to jak v loňském, tak v letošním roce. Situaci se snažíme řešit i v rámci Asociace krajů České republiky, která má větší vyjednávací schopnost než samostatné kraje. Budeme apelovat na ministerstvo vnitra, aby těmto složkám integrovaného záchranného systému ponechalo finanční prostředky na platy zaměstnanců a nedocházelo tak k dalším odchodům kvalifikovaných a zkušených pracovníků. Situaci s platy zaměstnanců dotčených složek IZS pravidelně monitoruji a jsem ve styku s řediteli krajských hasičů i policie.

Co se týká nezaměstnanosti, jaký je Váš názor na reformy v této oblasti?

Tuto oblast upravuje zejména zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.), který v rámci sociální reformy prošel celou řadou změn. Veřejností nejvíce vnímaná  bude nejspíš nově zavedená povinnost uchazečů o zaměstnání vykonávat veřejnou službu, tj. pomoc obcím a jiným subjektům v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a veřejných prostranství, v oblasti sociální péče apod. – za tuto činnost nenáleží žádná odměna. Uchazeč o zaměstnání může být již po dvou měsících evidence na úřadu práce vyzván, aby vykonával veřejnou službu až v rozsahu 20 hodin týdně. Pokud odmítne bez vážného důvodu, je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání na dobu tří měsíců. Ministr Drábek nás sice opakovaně ujistil, že toto opatření bude využíváno jen u dlouhodobě nezaměstnaných, kteří o práci nejeví zájem, ale zákon však hovoří jinak.

Jak je to s celkovou nezaměstnaností ve Vašem kraji?

Podle lednové zprávy Úřadu práce v Libereckém kraj se počet uchazečů o zaměstnání během ledna zvýšil z 23286 na 24083, tedy o 797 osob. V loňském roce bylo na konci ledna v evidenci 25821 uchazečů, tedy o 1738 více než letos. Oproti předchozímu měsíci došlo ke zvýšení počtu žen i počtu mužů v evidenci. Počet žen se zvýšil z 12009 na 12164 (tj. o 155 žen). Počet mužů vzrostl z 11277 na 11919 (tj. o 642 mužů). 

Zhoršení statistických ukazatelů trhu práce souvisí se sezónním faktorem. V lednu tak dochází pravidelně každý rok k nárůstu počtu uchazečů a tím i míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji. Ke zhoršení míry nezaměstnanosti přispěl i pokles pracovní síly, která se k výpočtu míry nezaměstnanosti používá. Nejvyšší nárůst míry nezaměstnanosti zaznamenal okres Liberec, kde došlo k meziměsíčnímu nárůstu o 0,6 procenta. V okresech Česká Lípa a Semily došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti o 0,5 procenta a v okrese Jablonec nad Nisou zůstala míra nezaměstnanosti na 8,5 procenta. Meziměsíční indexy počtu uchazečů v jednotlivých okresech jsou tyto: Jablonec nad Nisou 100,3 procenta, Česká Lípa 103,9 procenta, Liberec 104,2 procenta a Semily 104,6 procenta.

Liberec loni získal titul evropské město sportu roku 2012. Za co byl městu titul udělen a přináší mu to nějaké výhody?

Titul vnímám jako jedinečnou příležitost zviditelnit Liberecký kraj jako region sportu. Jde o prestižní záležitost, při které je možné zúročit již proběhlé významné akce, jakou bylo například MS 2009, ODM, EYOWF, Světový pohár v orientačním běhu  i nadcházející Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování , které bude  v roce 2013 hostit Liberec. Není to však jen o zimních sportech a o profesionálních závodnících, kterými se můžeme v Liberci pyšnit od fotbalu, přes hokej, volejbal či florbal, ale i o možnostech sportovního vyžití dětí, mládeže, seniorů, amatérů a rekreačních a příležitostných sportovcích. I tady myslím Liberec splnil veškerá kritéria, a tak Liberec v soutěži zaslouženě uspěl. Město pod Ještědem získalo titul Evropské město sportu 2012 díky společnému snažení představitelů Libereckého kraje, Statutárního města Liberec a zastoupení Libereckého kraje v Bruselu.

Na co jste za svého dosavadního působení na sebe nejvíce hrdý?

Osobně považuji za největší úspěch organizační i realizační zvládnutí největší živelné pohromy v novodobých dějinách samostatné ČR, a to rozsáhlé povodně ze srpna 2010.

Dalším velkým úspěchem je, že na základě zákonodárné iniciativy Libereckého kraje podepsal prezident změny zákonů O obcích, O krajích a O hlavním městě Praze. Jednalo se o zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zákonodárnou iniciativu Libereckého kraje, která vychází ze zkušeností krizových štábů v době povodní. Má umožnit urychlené svolání zastupitelstva a operativní pomoc co nejdříve po katastrofě. Zákon upravuje konkrétní lhůty ke svolání zastupitelstva kraje v době vyhlášeného Stavu nebezpečí na území kraje, a to z 10 dnů na 2 dny. U zastupitelstev obcí a měst ze 7 dnů na 2 dny. Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje prošel nejprve prvním čtením s pozměňovacím návrhem, týkajícím se právě rozšíření působnosti na obce a Prahu, se kterým se Liberecký kraj ztotožnil. Druhým i třetím čtením prošel návrh bez připomínek stejně jako v Senátu České republiky. Vedení Libereckého kraje považuje za velký úspěch, že návrh na změnu zákona prošel a v 11. srpna 2011 ho zpečetil prezident. Díky úpravě zákona bude o mnoho jednodušší a efektivnější řízení územních celků v době Stavu nebezpečí na celém území České republiky. Navíc je to poprvé v historii, kdy byla navržena, přijata, schválena a podepsána změna zákona, který podala krajská samospráva.

Jsem také pyšný na zřízení Krajského ředitelství Policie ČR v Liberci, a to dokonce podstatně dříve před původně stanoveným termínem. Je velkým úspěchem, že krajská ředitelství v šesti krajích vznikla nikoli v roce 2012 či 2011, jak bylo zprvu avizováno, ale už 1. ledna 2010. Mezi další úspěchy současného vedení Libereckého kraje patří bezesporu zahájení prací na přípravě výstavby kamenného hospice, který v Libereckém kraji doposud chybí. Dále se podařilo udržet vyrovnané financování kraje, a to i v době ekonomické a hospodářské krize. Dokonce se podařilo snížit zadlužení kraje způsobené předchozím vedením a tím udržet národní rating na úrovni stupně Aa1.cz se stabilním výhledem.

Liberecký kraj také obsadil pomyslné druhé místo v čerpání finančních prostředků z operačních programů ROP NUTS II. Severovýchod.