Vážený pane hejtmane, jak byste zhodnotil své působení ve funkci hejtmana? Na co jste za svého působení nejvíce hrdý?

Hodnotit mé působení ve funkci hejtmana by měli především obyvatelé našeho kraje – svou důvěru mi dali v parlamentních volbách a pozitivně se vyslovili také v průzkumech veřejného mínění v posledním období.

Hrdý jsem na každý, i ten nejmenší projekt, který se povede dotáhnout do konce, aby mohl sloužit lidem. Chtěl bych ale zmínit projekty, které jsou možná v celorepublikovém srovnání ojedinělé. Díky skvěle zpracovaným individuálním projektům v oblasti sociálních věcí se nám i přes nepříznivou situaci ve financování sociálních služeb ze strany státu podařilo zajistit peníze pro poskytovatele těchto služeb na tři roky uplynulé roky. Nicméně stát i nadále snižuje příspěvky do sociálních služeb, letos v našem kraji například chybí celkem 93 milionů korun na provoz těchto služeb. Je možné, že někteří poskytovatelé budou muset po oznámení výše dotace z MPSV jejich poskytování ukončit. Inicioval jsem také vznik projektu zaměřeného na omezení výskytu invazivních rostlin, především bolševníku a křídlatky, na území regionu. Potýkáme se s tímto problémem dlouhodobě, zejména bolševník se šíří regionem v okolí řeky Ohře, a pokud jej vlastníci pozemků zodpovědně nezlikvidují, zamořuje čím dál větší lokality. Vznikla pracovní skupina, která mapuje výskyt rostlin a celkovou situaci a v tomto roce bychom chtěli získat dotaci na opatření realizovaná přímo v jednotlivých územích.

Jaké problémy Váš kraj a jeho obyvatelé nejvíce sužují?

Naší největší „bolestí“ je stále nedokončená R6 – páteřní rychlostní komunikace protínající Karlovarský kraj. Daří se dokončovat úseky směrem od Chebu do Karlových Varů, ale i přes soustředěný tlak vedení kraje, poslanců a senátorů z našeho regionu se stále nedaří vysvětlit vládě a ministerstvu dopravy, že jsme jediným krajem v republice odříznutým od dálniční sítě ČR a mělo by být vládní prioritou zafinancovat naše napojení. Za naprosto nepřijatelný pak jako hejtman a občan tohoto kraje považuji záměr ministerstva dopravy zpoplatnit již hotové a dokončované úseky R6. Stále platí, že jsme od dálniční sítě izolováni, tak jaképak zpoplatnění.

Kromě pozice hejtmana působíte též jako poslanec. Jak byste obě funkce porovnal?

Z hlediska „akčnosti“ je mi bližší pozice hejtmana, z hlediska strategie zase funkce poslance Parlamentu ČR. Propojení obou funkcí ve výsledku umožňuje přenášet témata k řešení z regionu na centrální úroveň a naopak.

Vaší gescí v kraji je oblast investic a oblast krizového řízení.  Jak se Vám daří v oblasti čerpání dotací z EU? ČR je často kritizována za problémy v této oblasti.

Karlovarský kraj úspěšně čerpá finanční prostředky z různých operačních programů EU. Pokud jde o poskytnutí dotací z Regionálního operačního programu Severozápad, tak bylo v Karlovarském kraji dosud rozděleno více než 5 miliard korun. Mezi nejvýznamnější projekty Karlovarského kraje podporované z dotace ROP NUTS II Severozápad patří probíhající modernizace a revitalizace Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově (ISŠTE) za asi 400 milionů korun, dalším velkým dokončeným projektem je Centrum technického vzdělávání Ostrov, které bylo také podpořeno z ROP Severozápad, investice je ve výši 410 milionů korun. Do projektu výstavby moderních dopravních terminálů Karlovarského kraje se zapojila města Sokolov, Cheb a Mariánské Lázně, která čerpají částku v celkové výši 320 milionů korun. Podařilo se nám z chátrající rodinné Becherovy vily v Karlových Varech vytvořit za pomoci evropských peněz interaktivní galerii nebo vybudovat nové úseky páteřní Cyklostezky Ohře.

Z dotací operačních programů ministerstev zateplujeme střední školy, s příspěvkem z Evropského sociálního fondu kraj nechal zbudovat sociálně terapeutické dílny pro osoby se zdravotním postižením. Dotace úspěšně čerpáme z příhraničního programu Cíl 3, jednou z velkých společných akcí je například výstavba obchvatu města Hranice směrem na německý Ebmath za 240 milionů korun, ale zmíním i drobnější akce obcí – například vzdělávání mládežnických trenérů ve fotbale, revitalizaci parků v Aši a v Bad Elsteru, Stříbrnou stezku propojující hornické obce na obou stranách hranice. Projektů je samozřejmě ještě mnohem víc.

Nabídli jsme vládě, aby převedla peníze z nečerpaných ministerských programů do podstatně úspěšnějších regionálních operačních programů, protože kraje i obce mají zásobník projektů a jsou schopny peníze čerpat.

Jaké projekty máte v plánu financovat z fondů EU v dohledné době?

Připravujeme například velké akce v oblasti rekonstrukce silnic – výstavbu jihovýchodního obchvatu Chebu a obchvatu Hroznětína (obě akce celkem za téměř 900 milionů korun) – pokud se nám podaří získat dotaci z ROP Severozápad, realizace by začala ještě v letošním roce. Z evropských peněz letos dokončíme modernizaci ISŠTE Sokolov, dopravní terminály v Chebu a v Mariánských Lázních, z těchto peněz nakoupíme také nová lůžka a přístroje do nemocnic v Karlových Varech, v Sokolově a v Chebu.

Jak se díváte na poměry na magistrátu v Karlových Varech? Pan primátor původně prohlašoval, že v případě neuzavření koalice s ODS rezignuje. Koalice se vyjednat nepodařilo, ale i přesto pan primátor zůstává (rozhovor s primátorem Petrem Kulhánkem ZDE).

Můžu k tomu říci jen to, že to pan primátor nemá jednoduché, protože s některými lidmi je evidentně problém se domluvit.

Karlovarský kraj také dlouhodobě trápí vysoká nezaměstnanost. Jaký dopad budou mít na Váš kraj reformy ministra Drábka?

Nedá se obecně říci, že celý kraj trápí vysoká nezaměstnanost. Je to problém Sokolovska, Žluticka nebo Ašska, ale například Chebsko je na tom poměrně dobře. Ačkoliv existuje vládní usnesení o podpoře postižených okresů, nezaznamenal jsem, že by jej vláda v nějakém ohledu plnila.  Reformy budou mít celorepublikový dopad, například u nás lidé budou mít vůbec problém dojet si z hornatých oblastí vyřídit dávky na nově zřízená místa.

Neobáváte se na Karlovarsku nepokojů? Jaká je u Vás situace s nepřizpůsobivými?

I v našem kraji, podobně jako v ostatních regionech, máme zmapovány lokality, kde hrozí sociální vyloučení v důsledku vysokého počtu dlouhodobě nezaměstnaných lidí, rostoucí kriminality apod. Namísto „řešení silou“, kterého jsme byli svědky ve Šluknovském výběžku, se snažíme podnikat preventivní kroky, které by mohly případné eskalaci napětí zabránit. Jsme v úzkém kontaktu s Agenturou pro sociální začleňování, která má v pěti lokalitách regionu místní koordinátory, spolupracujeme na vytvoření pracovních příležitostí pro lidi z těchto lokalit – např. úklid cyklostezek, likvidace bolševníku, štěpkování dřeva. Jednali jsme se starosty dotčených obcí například o tom, že zavedeme dotační titul na podporu veřejné služby. Navrhli jsme obcím možnost vytvořit pracovní skupiny, které by byly v kontaktu nejen s Agenturou, ale i s ostatními neziskovými organizacemi zaměřenými na využití volného času dětí a mládeže nebo na jiné formy prevence kriminality. Zástupci obcí byli také upozorněni na možnost požádat o zapojení se do projektů Úřadu práce ČR zabývajících se zajišťováním veřejně prospěšných prací.

Na MPSV ČR jsme podali žádost o dotaci na realizaci individuálního projektu kraje, v rámci kterého by od 1. 1. 2012 měly být financovány terénní programy v sociálně vyloučených lokalitách po dobu tří let.

Jak často a jakou formou komunikujete s občany?

S občany jsem v kontaktu pořád, jako hejtman Karlovarského kraje mám na internetových stránkách kraje rubriku, ve které mi občané pokládají dotazy – můžu říci, že je velice hojně využívána. Kromě toho pravidelně pořádáme každých 14 dní tiskové konference, kam zveme regionální média, jejich prostřednictvím se lidé dozvídají o činnosti kraje. Stejně tak oslovuji obyvatele v měsíčníku Krajské listy. Jako poslanec PSP ČR mám pravidelné poslanecké hodiny, kam za mnou lidé mohou přijít do poslaneckých kanceláří – v Karlových Varech v liché pondělí 14:00 - 16:00, v Sokolově v sudé pondělí 14:00 - 16:00. Protože chci komunikovat i s lidmi, kteří spíše využívají elektronická média, pravidelně diskutujeme také prostřednictvím chatu na Facebooku. Naprosto běžně se stává, že za mnou lidé se svým problémem přijdou na krajský úřad, snažím se pomoci podle svých možností.