Vláda Petra Fialy se potýká s nízkou mírou důvěry, která dosahuje úrovně vlády Petra Nečase. Jak ji podle vás nadále poznamenají „reformní“ kroky, naplánované od prvního ledna?

Vláda lidem zdražila energie, zvýšila daně, a ještě se u toho raduje, že v Bruselu schválila postupný zákaz prodeje aut na benzín. Inflace je nejvyšší a hospodářský růst nejslabší ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Veřejné finance zůstávají v rozvratu. Myslím, že premiér Fiala se bude muset brzy bát jít na jakékoliv setkání s občany. A bude to pokračovat dál o rok později, kdy nám na další leden nachystali další zvýšení daní, televizních poplatků a tak dále. Nedivím se politologům, kteří hovoří o tom, že vláda páchá rituální sebevraždu.

Lepší by bylo, kdyby to profesor Fiala vzdal, kdyby se omluvil občanům. Zbytečně trápí svojí neschopností nás. Myslím, že ale ani jeho takové vládnutí nemůže těšit a neměl by se trápit další dva roky ve funkci, kterou nezvládá.

Zastánci vlády a dokonce i někteří koaliční politici odmítají kritiku vládních opatření a tvrdí, že lidé mají peněz dost, když rabují obchody před Vánocemi a létají na zahraniční dovolené. Lze takto hrubý pohled brát jako vypovídající?

Možná, že někdo, kdo létá na zahraniční dovolené, má ještě peněz dost. Ale většina lidí nikam nelítá a má problém vyjít s jídlem a s topením. Vládní politika žene podstatnou část lidí do chudoby. Zvrácená pseudozelená politika EU a této vlády vede k tomu, že si určitá vrstva bohatších na základě různých státních podpor vesele nabíjí každou noc své elektrické vozy, zatímco většina lidí kvůli takto uměle vyháněné poptávce po elektřině má problém zaplatit účty za topení. A ti nóbl lidé obyčejným lidem ještě radí, že si mají tedy brát dva svetry.

Vláda se prostě chová tak, že na obyčejné lidi kašle. Jeden komentátor to popsal tak, že premiér reaguje jakešovsky, když se cítí ukřivděný a nechápe, co lidem vadí.

Premiér Fiala tvrdí, že vláda razí „hodnotovou politiku“, že provádí „správné věci“ a že nedělá „populistické kroky“. Ministr vnitra opakovaně hovoří o tom, že v politice je jako ve třídě, kde předtím učil. Jak důvěryhodná je, podle vás, pro veřejnost tato vize vlády – vychovatele národa?

Z hodnotové politiky se nenajíme. Navíc, hodnoty máme každý jiné – a premiér není nadčlověk, že by nám „hloupým“ musel cpát hodnoty své. Co když třeba já bych za správnou hodnotu považoval nezadlužování příštích generací, nezvyšování daní, nezdražování a nezakazování aut? Mám tedy zcela opačné hodnoty, než jaké razí tato vláda. Každý člověk může mít také jiný názor na smysluplnost dodávek zbraní Ukrajině, na zvaní Ukrajiny do EU. Není to tak, že Fialův názor je ten správný a že ostatní mají názory nesprávné. Musím znovu a znovu opakovat, že každý má právo na svůj názor!

Vláda, jmenovitě ministr vnitra Rakušan, stále pokračuje v tzv. boji s dezinformacemi, i když letos poprvé začalo hlasitěji zaznívat, že jde spíše o útok na svobodu slova. Kam se, podle vás, v letošním roce posunula?

Mě děsí, že tento stát stíhá lidi, kteří řeknou v nadsázce na facebooku něco proti politikům, kteří nařizovali zavírání obchodů, nošení respirátorů, vakcíny a karantény, zakazovali cestování jinam než do práce a z práce… Když Miloš Zeman kdysi hlásal, že chce členské průkazy sociálních demokratů svázat do kůže členů ODS nebo když Miroslav Sládek chtěl nahnat vládu do Vltavy, každý rozumný člověk chápal, že jde o nadsázku. Bylo to možná pro někoho nevkusné, ale nebyl to trestný čin, za který by se zavíralo. Dnes za to hrozí vězení, a člověk aby se bál poslat veřejně vládu k čertu.

Náčelník generálního štábu Řehka nás vnitřně připravuje na konflikt NATO a Ruska. Prý by se z nás hned stalo „bojové zázemí“. Někteří dokonce naznačují, že by tento plán měl nakopnout českou ekonomiku, rozběhnout průmysl a popohnat třeba chronicky pomalou výstavbu komunikací. Co si o této vizi zbohatnutí skrze válku myslíte jako ekonom?

Na válce vždy bohatne jen úzká skupina lidí, pro většinu je válka zmar. Rozhodně si nepřeju, aby se konflikt Ukrajiny s Ruskem přenášel na nás, aby se NATO formálně zapojilo do boje s Ruskem, jako se to stalo v 90. letech v případě Srbska. Pokud jde o efekt války na ekonomiku, válka odsává zdroje z civilního použití na vojenské využití a znamená celkové chudnutí lidí.

Někdy je válka nezbytná pro zachování národa, ale někdy je lepší se válce vyhnout. Když se chtělo osamostatnit Slovensko, Češi nechali Slováky jít svou cestou a vyhnuli jsme se tak riziku války, jaká se rozpoutala třeba mezi Srby a Chorvaty. Nechci Ukrajincům radit, jestli mají nechat Krym a Donbas jít, nebo zda jim stojí za to o ně bojovat. To si musí zvážit oni. Ukrajina není naštěstí členem NATO, takže nemáme právní závazek bojovat s ní proti Rusku.

Musíme se mít na pozoru před rozpínavostí Ruska, ale musíme dávat vždy v našem konání Českou republiku na první místo.