Ve čtvrtek tisíce lidí v Praze demonstrovaly proti prezidentu Zemanovi. Nechyběly cedule například s nápisy „Zeman vlastizrádce“. Vlna nevole se z některých míst zvedla po prezidentově nedělním proslovu v souvislosti s „kauzou Vrbětice“. Co na prezidentova slova k tomuto případu říkáte vy?

Nic. Prezident řekl svůj názor. No a co? Ta čtvrteční demonstrace mi připomněla jinou demonstraci. Také se tenkrát konala na Václavském náměstí. V roce 1999 ji organizovala iniciativa Děkujeme, odejděte. Tehdy tam řečníci také požadovali Zemanův odchod. Nabízí se ale jiná otázka: Kde jsou tehdejší organizátoři, a kde naopak Zeman?

„Pokud dovolíme, aby naši zemi vedli politici, kteří v zájmu jiných zemí ženou Českou republiku do svaté války s kapitalistickým Ruskem, dopadneme špatně,“ napsal jste na svůj fb. Jak si tato vaše slova máme vyložit? Jaký je váš názor na „vrbětickou kauzu“?

V obchodní válce už mocnosti jsou. A svět se bohužel řítí do další studené války, a jestli nějakým magorům prdne v bedně, klidně to může přerůst ve válku skutečnou. A my, namísto abychom si především hleděli svého a hájili na prvním místě své vlastní zájmy, jsme opět papežštější než papež a už zase hledáme řiť, do které bychom se vnořili. A tak se naši válečníci šikují za americkým socialistickým prezidentem, aby mohli vyrazit na kapitalistické Rusko, a jak už se to u nás stává tradicí, srdnatě bojují za zájmy někoho jiného. Je to trochu nadsázka, co říkám, ale zas tak daleko od pravdy nejsem.

Zmínil jste svatou válku s Ruskem. Jak moc to, co se kolem „případu Vrbětice“ odehrálo, ovlivní naše vztahy s Ruskem i do budoucna?

Už je to ovlivnilo. Ale abychom si rozuměli. Pokud je pravdou, že za těmi výbuchy stojí ruští agenti – a prosím pěkně, já to opravdu nevím a žádné konkrétní důkazy nikdo nepředložil, pročež vše je pouze v rovině, zda tomu chceme, nebo nechceme věřit –, pak je samozřejmě povinností suverénní země se důrazně ohradit. Zatím úplně všechno, co kolem Vrbětic vyvádí vláda i opoziční „bruselská pětka“, je ale špatně. Přepísknutý tyátr, který už tradičně – oni to ti naši političtí tydýti snad ani jinak neumějí – nadělá více škody než užitku. Klasické vrtění psem. Rozdmýchávání nové studené války. Naši evropští spojenci nás poplácají po ramenou, načež se v klidu a pohodě ujmou zakázek, o které na východě přijdeme. Strýček Sam také musí být spokojený, s jakým nadšením hájíme jeho ekonomické a mocenské zájmy na úkor vlastních. Mise splněna. Trvalo to jen dva dny. Rosatom ze soutěže vyřazen. Co na tom, že zakázka se prodraží.

Pokud je pravdou, co tvrdí BIS, pak se ve Vrběticích neodehrál teror, nýbrž diverzní akce, jejímž cílem bylo zlikvidovat zbrojní materiál, který snad měl doputovat na Ukrajinu, snad do Sýrie, možná až k Islámskému státu. Rusové na našem území provedli preventivní akci. Nijak je neomlouvám, naše reakce je nutná. Ale adekvátní. Jen absolutní političtí amatéři si u toho na řadu let poničí vztahy s významnou velmocí a jejím velkým trhem. A jen dokonalí pitomci si kvůli tomu běží koupit flintu a hledají v jízdním řádu, kdy jede autobus na Donbas, aby tam tomu drzému Ivanovi ukázali, zač je toho loket. Tichá diplomacie toho zvládne vždycky víc než okázalá gesta.