Jak to bylo přesně s postojem KDU-ČSL k přímé volbě?

Nejvyšší orgán KDU-ČSL mezi sjezdy, Celostátní konference, přímou volbu podpořil. Naši senátoři pro přímou volbu prezidenta přesto nehlasovali, ačkoli jsou mezi nimi významní příznivci přímé volby, jako je Stanislav Juránek či Jiří Čunek. Ale oni hlasovali proti, neboť zákon v té formě, ve které byl předložen ve spěchu, obsahuje spoustu hrubých chyb, které mohou po volbě ve svém důsledku přinést velmi nepříjemné situace. Přímou volbu jsme podporovali dlouhodobě již před 10 lety. Nicméně tento konkrétní zákon byl ušit horkou jehlou a nejvíc nás mrzí, že i s těmi chybami, na které jsme upozorňovali. Přijalo se to i s chybami, které se ještě daly opravit.

• SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta

Co říkáte námitkám řady ústavních právníků, že přímá volba u nás nemá tradici a je to nesystémový krok, neboť v parlamentní demokracii je hlavním exekutivním orgánem vláda, nikoli prezident, a prezident bývá volen přímo v prezidentských či poloprezidentských republikách? Navíc prezidentovi s přímým mandátem od občanů se dle nové úpravy pravomoci do jisté míry zmenšují.

Podívejme se do okolních států, v Rakousku, Slovensku či Polsku se také volí přímo, ačkoli to nejsou prezidentské systémy a prezident zde má také spíše jakousi reprezentativní roli než silně výkonnou. Naopak omezení pravomocí nemusí být vůbec na škodu. Prezident by měl být především sjednocujícím prvkem a stabilizujícím faktorem.

Takže se neobáváte toho, před čím varoval Petr Pithart, že lidé si přímo někoho zvolí a budou zklamáni, neboť prezident s nízkými pravomocemi nebude schopen naplnit jejich očekávání?

Stát se to může. Záleží, koho si nakonec zvolíme. Přímá volba může přinést i populistu či celebritu, která nenaplní naše přání. To rizikem přímé volby je. Hlavním důvodem, proč lidé přímou volbu chtějí, je, že byli zklamáni z poslední, ještě nepřímé, prezidentské volby, což je argument poněkud chabý, nicméně reálný. Proto nás mrzí, že nebyly akceptovány podmínky, které jsme žádali: od odvolání až po některé kompetence. Může se stát, že bude zvolen někdo, z koho lidé nebudou pouze zklamáni, ale zděšeni, a ten bude neodvolatelný. Toho bude moci v nadsázce zastřelit jenom ochranka. Jinak se ho nebude možné zbavit. To je velké riziko, a proto jsme pro současnou podobu nehlasovali.

Objevila se zpráva, že ministr financí Miroslav Kalousek kvůli úsporám státního rozpočtu zvažuje zmrazení starobních důchodů, tedy zastavení jejich valorizace. Tuto zprávu víceméně nepotvrdil, ani nevyvrátil. Co byste tomu říkal, kdyby k tomu skutečně došlo?

Podle mě ministr financí vypustil balónek a bude čekat, co se bude dít. Nejspíš ho jeho vlastní straníci přesvědčí, jak jsme toho byli svědky třeba u daně z vína, že se to neudělá, a on bude hrdina pro neoliberály, že se snažil, a zároveň strana bude hrdinská pro občany, neboť její poslanci tomu zabránili. Já bych počkal, jak to dopadne.

Zmrazení důchodů považuji za nesportovní, protože stát by měl nejprve začít šetřit sám u sebe, nikoli na občanech. Přes všechny velké řeči o štíhlém státu a racionalizaci státní správy v podstatě k ničemu nedošlo. Jediné, k čemu došlo v rámci státní správy, je, že na úřadech práce musí jeho pracovníci podepisovat slib, že nic neřeknou médiím o tom, co se tam děje, jinak že je pak mohou hned vyhodit. To jsou věci prakticky překračující veškerý rámec a to by si snad nemohl dovolit ani soukromý zaměstnavatel.

Máme tady podniky, jako jsou ČEZ, Lesy ČR, Ředitelství silnic a dálnic, či oblast dopravy, zdravotnictví a podobně, kde se vesele utrácí. Stát, kdyby zde lépe hospodařil, kdyby stát přestal lesy plenit a řádně hospodařil, tak by byla spousta peněz na důchodovou reformu a ještě na to, aby se nemusely penze krátit. Pokud stát chce po lidech, aby si utahovaly opasky, měl by začít sám u sebe.