Europoslanec Jan Zahradil napsal, že Trump dělá tečku za 90. léty, tedy léty Clintona, Albrightové či Havla. Je způsob chápání mezinárodních vztahů jakožto boje USA za jakýsi lepší svět už u konce? Je dobře, když Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, na ochraně lidských práv, a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? Opravdu v tomto ohledu, kdy USA dosud zastávaly roli světového policajta či ochránce demokracie, „starý svět“ již definitivně skončil?

Nedělala bych ostrou hranici, předěl mezi dobrým a špatným, novým a starým světem. Svět se nějak vyvíjí, to je celkem přirozené. Za nejpodstatnější proto považuji, aby se USA nevzdálily hodnotám, které na mezinárodní scéně vždy zastávaly, a to podpora demokracie a potlačování autokratických režimů. USA by měly i nadále hrát prim v řešení otázek světové bezpečnosti i v dnešní době, kdy terorismus hrozí na obou stranách Atlantiku. Pro Evropu by byl takový spojenec jen těžko nahraditelný.

Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů aktivistů či aktivistek. Čemu to přisuzovat? Jeho obhroublosti, jeho odchýlení se od minulé agendy, či jeho údajnému rasismu? Co na jednom člověku může miliony lidi tak iritovat, že jdou do ulic protestovat a někteří se přitom neštítí ani násilí?

Donald Trump je jistě rozporuplná osobnost, respektive se tak jeví v řadě svých názorů a dnes už i kroků. V tom mi dají jistě za pravdu nejen jeho odpůrci, ale i příznivci. To je asi jediná správná odpověď na váš dotaz. Navíc si musíme uvědomit, jakou hlubokou stopu nechala v americké společnosti předchozí velice ostrá volební kampaň. Ta americkou společnost významným způsobem rozdělila a její dozvuky budeme patrně sledovat ještě dlouhou dobu. Pokud se tedy Donald Trump nepokusí tyto rozpory ve společnosti začít řešit. Zatím tomu nic nenasvědčuje.

Americký prezident v nedávných dnech vyvolal bouři kritiky, když zcela pozastavil příliv obyvatel z některých zemí do USA. Ihned proti tomu začaly demonstrace, jiní naopak tleskají, že plní své sliby. Proti se postavil i federální soudce. Může takto razantní přístup prezidenta USA vykořenit představu, že se migrantům musí automaticky pomáhat? Anebo je to pro starý kontinent spíše špatná zpráva, jelikož se vlny uprchlíků ještě více zaměří na slabou a stále nechráněnou Evropu?

V této otázce bych byla velmi opatrná, i poslední vývoj událostí – včetně výroku federálního soudu v Seattlu – ukazuje, že nic není černobílé. Ukazuje se, že Trumpova administrativa jednala v první řadě neuváženě a z toho důvodu je nyní v situaci, v jaké je. Obecně lze předpokládat, že pokud by USA nastoupily cestu nějakých drakonických omezení pro obyvatele dotčených států, velmi brzo by se to mohlo obrátit i proti Evropě, například další radikalizací muslimského prostředí na Blízkém východě.

Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Okamura, Salvini z italské Ligy severu, Petryová z německé AfD a další lídři stran, kteří jsou označováni i jako nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to „budoucí vládci Evropy“? Mohou se tomu establishmentové strany vyhnout, když například přeberou jejich nechuť k migrantům? Není v blízké budoucnosti ohrožena existence Evropské unie?

Vámi jmenovaní politici jistě cítí svoji šanci nejen díky vítězství Donalda Trumpa, ale například i v důsledku brexitu. Zda ale dostanou příležitost Evropu měnit k obrazu svému, to opravdu ukážou až výsledky voleb, které je čekají. Nemyslím si, že jde jen o migraci, faktorů je zde řada. Nakonec i evropské instituce si dle mého názoru musí projít vnitřní reflexí, aby mohla EU dále fungovat. Musíme se ze současného vývoje poučit a být schopni nabídnout program, který bude smysluplnou variantou jednoduchých populistických řešení, která předkládají výše uvedené strany.

Miliardář a filantrop George Soros je se svým konglomerátem nevládních organizací podezírán z organizování „barevných revolucí“ a z ovlivňování politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ. U nás sponzoroval boj za práva Romů či boj proti ruské propagandě. Jak nahlížet v těchto souvislostech na dílo tohoto muže, který bývá někdy oceňován i jako ochránce západních hodnot? O co mu jde, je jeho přínos pro světovou politiku a bezpečnost za současného stavu skutečně pozitivní?

Konspiračních teorií jsem za svůj život slyšela mnoho, z principu se k nim nevyjadřuji.

Jaký dopad vůbec může mít Trumpova politika na druhé straně Atlantiku, tedy u nás v Evropě?  Merkelová s Hollandem se jali Trumpa poučovat. Zvítězí nakonec ryze humanistický „evropský“ přístup v tom, že prostě pomáhat musíme, anebo se časem i zde ujme tvrdý postoj v přísném výběru, koho si k nám do Evropy pustíme a vůči ostatním žadatelům budeme nemilosrdní? A co je dle vás vlastně správným postupem?

Výběr v tom smyslu, že my v Evropě řekneme, kdo u nás smí zůstat, je jistě namístě. A nevnímám ho jako nijak tvrdý, ale zcela racionální. Azyl by u nás (byť třeba dočasný) měli získat lidé, kteří prchají před válkou či násilím ve své zemi, naopak důsledně bych vracela do vlasti ty, kteří k nám přicházejí s vidinou nějakých ekonomických výhod. Rozhodně potřebujeme lepší kontrolu vnější hranice EU, čehož migrační krize byla dostatečným důkazem.

V těchto dnech přebírá jeden z nejzkušenějších českých europoslanců – Pavel Telička – post místopředsedy Evropského parlamentu. Domníváte se, že by to mohlo alespoň menším dílem pomoci prosadit český náhled na azylovou politiku vůči uprchlíkům a tedy i na tolik u nás odmítané kvóty? Jak si myslíte, že se bude vůbec tato problematika vyvíjet po ukončení slovenského předsednictví v EU? Máme se v tomto smyslu znovu obávat tlaku ze strany EU?

To je dotaz na Pavla Teličku, jaké bude mít v tomto směru ambice, a co bude chtít či moct prosazovat. Určitě ale bude záležet na oblastech-portfoliu, které mu nově zvolený předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani svěří. Osobně jsem ráda, že je opět český poslanec ve vedení takové instituce a doufám, že nám to pomůže být v Bruselu o něco hlasitějším hráčem.