Bylo podle vás správně, že si KSČM v končícím volebním období zvolila pozici „tolerující opozice“ u menšinové vlády Andreje Babiše?

Vládu Andreje Babiše jsme tolerovali za podmínek plnění našich priorit. Byly dvě možnosti – buď ANO a pravice, nebo ANO s ČSSD a naše tolerance. Tolerance bylo menší zlo. Vstup do vládní koalice nám neumožnil jiný pohled na zahraniční politiku.

Z hlediska naší důvěryhodnosti jako důrazné opozice nás to sice u voličů poškodilo, ale protože naším krédem není „čím hůře tím lépe“, nezbylo nám nic jiného, protože druhá varianta by byla pro občany horší, takže z toho důvodu „jakkoli na to politicky doplácíme“ to bylo správné!

Co považujete za největší konkrétní úspěch, kterého se straně podařilo dosáhnout?

Valorizace důchodů, zvyšování minimální mzdy, donutili jsme vládu, aby začala vytvářet podmínky pro výkup vody do rukou státu.

Za co byste Babišovu vládu pochválila, a co byste jí naopak vytkla?

Vládě bych vytkla chaotická a až nelogická opatření při řešení covidu. Rozhodně neměla být uzavřena ekonomika – určité provozy a služby měly být otevřené, provozovatelé by si určitě pohlídali vládní nařízení. Velkou výtku pak směřuji k uzavření škol. Dva neplnohodnotné školní roky se budou těžko dohánět. Utrpěla naše nejmladší generace.

Vláda dopustila enormní zvyšování napětí vůči Rusku a Číně, nebrání důrazně přepisování dějin, je nadále příliš ve vleku USA (NATO) a EU.

Pochvalu dávám za navyšování mezd a valorizaci důchodů – samozřejmě, že to mohlo být jen díky KSČM, která tyto kroky vládní koalice podporovala.

Některé kandidující subjekty pojímají letošní volby tak, že ony jsou volbou „budoucnosti“, zatímco jiné strany chtějí tuto budoucnost mladé generaci zničit podporou starších věkových skupin. Co říkáte na takové „generační“ pojetí voleb?

Za posledních třicet let bylo takovýchto kandidujících subjektů pro „ budoucnost“ několik a záhy skončily (Zelení, Věci veřejné). Byly to subjekty na jedno volební období. Letošní pojetí voleb je po pandemii (nevíme ale, jak se covid bude vyvíjet dále) plné slibů, jak „dáme republiku do pořádku“, napravíme finance, rozjedeme ekonomiku – to se ale děje každé volby, když se lákají voliči.

Generačně je to vyhrocené v tom smyslu, že mladá generace vidí v důchodcích a seniorech ty, co jim ukrajují z rozpočtu, ale oni si na ty důchody za svou pracovní kariéru „našetřili“. I dnešní mladá generace jednou zestárne. Ve společnosti chybí solidarita a nejen generační.

Jde o snahu nahradit skutečný „třídní“ konflikt mezi pracujícími a majiteli výrobních prostředků, který je určující pro vývoj společnosti, jinými „zdánlivými konflikty“, v tomto případě generačním, ale obdoba je genderový, národnostní...

Co jsou podle vás témata, která nejvíce pálí mladou generaci?

Dle mne je to bydlení. KSČM má ve svém programu řešení bydlení. Za třicet let kapitalismu nám chybí 300 tisíc bytů, protože se nestaví. V letech 1970 až 1990 se každoročně dokončovalo 70 tisíc bytů. Po roce 1990 je to průměrně ročně 25 tisíc dokončených bytů. Družstva a obce na bytovou výstavbu rezignovaly a to místo zaplnili developeři. Družstva byla likvidována po stránce legislativní (i přes různé podvodníky – jako socialistický přežitek, tudíž něco špatného). A obce? – jsme v tržní společnosti a každý se má přece postarat sám, ale jak je vidět, trh nedokáže naplnit právo na důstojné bydlení v 21. století.

Proto je třeba se bez třídních předsudků vrátit k tomu co se osvědčilo – tedy podpora družstevní výstavby, podpora rodinné výstavby – bezúročné půjčky mladým manželům s podstatným umazáváním části dluhu za vychovávané děti, skutečná podpora obcím pro výstavbu bytového fondu zejména pro nízkopříjmové skupiny, matky samoživitelky, důchodci. Sociální byty tak, aby každá obec měla cca 10 % bytů pro tyto skupiny.