Pane Holíku, tak nejprve malá gratulace, i když vím, že vy si na ta jubilea moc nepotrpíte.

Ano, to máte pravdu, ale děkuju!

Půjdu tedy rovnou k věci. Jak intenzivně sledujete současný český hokej?

Tak už jsem od toho přece jenom vzdálenější než dřív, ale sleduju. Nevidím to zase tak tragicky, jak se tady často píše a mluví.

Co říkáte na současný český systém výchovy mladých hokejových talentů?

To musím hodnotit už trochu z dálky, to by bylo na skutečně hluboký rozbor, který takhle zpovzdálí dělat rozhodně nebudu. Ale tady se udělala jedna naprosto základní chyba, že celý ten systém, který fungoval a který nám Západ záviděl – tak se odepsal – všechno bylo najednou špatně a začínali jsme vlastně od nuly a úplně zbytečně.
Samozřejmě že ten režim v mnoha oblastech byl, jaký byl, a lidem ubližoval atd., ale pokud jde o sport, tak nikdo nemůže přece tvrdit, že bychom neměli výsledky. Sportu přál. A ten systém od nás pak okopírovali jiní. Podívejte se dneska třeba na Švýcary, jaký udělali velký skok dopředu.

A můžeme to teď my zase okopírovat zpátky?

Tady je problém, že tahle doba tomu nepřeje. Sportu obecně. Já si pamatuji, dřív se dělaly nábory a brali se jenom ti nejlepší. Dneska je to velký zázrak, když vůbec nějaké děti přijdou, takže se bere skoro každý! A když chcete dělat nějaký sport, tak potřebujete mít pyramidu, prostě pořádnou základnu, jakou my jsme vždycky měli, ale je to dneska takový trend, že ta základna bude stále klesat, na to se musíme připravit. Sport to teď nebude mít jednoduché, i když se do něj dává více peněz.

Máme za sebou mistrovství světa na Slovensku, kde jsme nakonec skončili čtvrtí. Díval jste se?

Jistěže. Na všechny zápasy ale ne, vybíral jsem si. Samozřejmě hlavně naše a fakt nemůžu říct, že by hráli špatně. Chybí trocha štěstí, ale jinak jsme hráli na medailové úrovni.

Poměrně kontroverzní postavou je současný trenér reprezentace Miloš Říha. Je to svéráz, ale dá se říct, že má výsledky. Jak jste sám řekl, byli jsme jen krůček od medaile...

Já si myslím, že je naprosto v pořádku, že Miloš Říha trénuje reprezentaci. Má velké zkušenosti nejenom z extraligy, ale taky z ruské KHL a vedl si opravdu dobře.

Po skončení šampionátu se přesto spekulovalo o jeho konci, protože se jistým lidem na hokejovém svazu údajně nelíbil jeho styl a názory. A Český svaz ledního hokeje udělal nedávno další velkou změnu, když jmenoval šéftrenérem Filipa Pešána a ukončil angažmá Slavomíra Lenera.

Tu rošádu, kdy odešel Slavomír Lener, jsem, upřímně řečeno, moc nepochopil. Filip Pešán teď bude mít na starosti vlastně všechno, což možná nebylo zrovna nejšťastnější rozhodnutí. Ale proti Pešánovi nic nemám. Doufám, že zase přinese do hokeje nové poznatky a nový pohled.

Ale původně měl v rámci té rošády odejít právě i Miloš Říha. Nakonec se dohodlo, že zůstane u reprezentace alespoň rok. Není to škoda, když vidíme, že přinesl do národního týmu nejenom své zkušenosti, ale taky bojovnost a hrdost na reprezentační dres?

Samozřejmě že tohle všechno přinesl, a proto taky nevidím jediný důvod, proč by měl končit. Jsem zvědav, co by asi tak dělali, kdyby jim příští rok vyhrál titul mistra světa! To by jako skončil?! Ale bohužel to tak někdy chodí, a u nás navíc hodně často. Někoho odsoudit je hrozně snadné.

Jako třeba Jaromíra Jágra, který letěl s prezidentem do Číny, a tím si znepřátelil spoustu lidí…

Já absolutně nechápu, proč se tohle tak nafouklo.

Čína je velká země a my bychom to prostě měli vzít na vědomí. Navíc Jarda tam přece neletěl jenom jako soukromá osoba, vždyť on by měl být garantem olympijských her v Pekingu. Nechápu, proč ten povyk okolo.

Do Jaromíra Jágra se kvůli jeho politickým názorům pustil i bývalý reprezentant a spoluhráč z Pittsburghu Jiří Hrdina...

Já tedy ale vůbec nechápu proč, proč se v tom „geroj“, tedy Jirka Hrdina, proč se v tom najednou tak angažuje. To je přece Jardovo rozhodnutí a jeho svobodná volba.

Letěl byste do Číny s prezidentem vy sám?

Naprosto jednoznačně říkám, že ano! Samozřejmě bych letěl! To je všechno jenom pokrytectví. Anglická královna přijme čínského prezidenta ve zlatém kočáře, takhle tam nevítali ani Trumpa. To jenom my se musíme pořád dokola ptát, jestli Čína ano, nebo ne.

A co porušování lidských práv v Číně...

Víte, já bych tady těm našim politikům vzkázal asi toto – nás je tu hloupých 10 milionů a hádáme se mezi sebou, že už to není ani možné. Tak až budete schopní uřídit a udržet pohromadě zemi, kde žije 1,4 miliardy obyvatel, tak potom si něco říkejte a mluvte třeba o lidských právech. Ale musíme vzít zkrátka na vědomí, že Čína je světová velmoc. A do budoucna bude ještě posilovat.

Chodíte pravidelně k volbám?

Chodím, samozřejmě že chodím. Ale tohle je vážně zvláštní doba. Máme tu prý demokracii. Ale kdokoliv řekne něco proti té, jak se říká „pražské kavárně“, proti té rádoby intelektuální elitě, jde proti proudu, tak je to okamžitě xenofob, rasista nebo populista. To je ale pak hodně prapodivná demokracie.

A sledujete českou politiku?

Částečně sleduji, i když je to občas už trochu nepřehledné. Já jsem byl například strašně naštvaný, když jsem viděl těch dvě stě tisíc lidí na Letné. Rozumíte, ať jdou demonstrovat. To je jejich právo. Nic proti tomu. Ale já jsem tam taky viděl spoustu transparentů i sprostých a slyšel, jak se ti lidi vulgárně vyjadřují – přitom šlo o prezidenta republiky, kterého jsme si sami zvolili, a o předsedu vlády! Na těch demonstracích byli ti lidé strašně silní, když vykřikovali z davu sprosťárny a zároveň se za něj schovávali. Jenomže to umí každý a je to spíš ukázka slabosti než kuráže. Já bych se schválně zeptal, kdo z těch protestujících, kteří tam byli, šel vůbec k volbám: to by mě tedy ohromně zajímalo!

AUTOR: Tomáš Procházka