Po startu omikronové vlny v Česku stouply výrazně – až k 30 tisícům – počty pozitivně testovaných, ale naopak podobně rychle klesaly počty hospitalizovaných, kterých bylo začátkem týdne jen 1448. Dají se z těchto údajů udělat závěry pro příští dva tři týdny, po které má být omikronová vlna u nás nejsilnější?

Opakovaně říkám od počátku epidemie před dvěma lety, že sledování počtu pozitivně testovaných k ničemu není a jsem rád, že alespoň moje kritika toho, aby se vykazovaly sedmidenní klouzavé průměry dopadla na úrodnou půdu. V každé epidemii musíme posuzovat, co je příčinou a co následkem postižení populace. V tom špatném konceptu, který je, bohužel, uplatňován v mnoha státech světa, je příčinou virus zátěže populace a následkem laboratorní pozitivita pro virus.

Správný koncept příčiny a následku je, že příčinou je onemocnění a následkem je smrt. Obojí – nemoc i smrt – nás velmi zatěžuje, zdravotně, sociálně a ekonomicky, a proto musíme vypracovat taková opatření, která zamezí přetížení nemocnými v nemocnicích a oni tam nebudou umírat. Proto bychom měli sledovat sedmidenní klouzavé průměry tzv. hospitalizačního čísla, které vypočtete počtem pacientů přijatých do nemocnice a vydělíte počtem propuštěných a zemřelých. Pokud je vyšší než jedna, pak je třeba v přednemocniční péči zastavit proud lidí do nemocnice, a to hlavně s důrazem na rizikovou skupinu.

Sledovat počty pozitivně testovaných nemá cenu do té doby, dokud se nepřejde na systém testování jen těch osob, jež mají příznaky. Do té doby je to nic neříkající číslo a podstatnější je hospitalizační číslo.

Fialova  vláda s ministrem zdravotnictví Válkem jakoby si házela korunou, co dělat. Ve školách se donedávna testovalo dvakrát za týden, nově jen jednou, naopak ve firmách se nově testuje dvakrát, a to bez ohledu na to, kdo je očkovaný a kdo ne. Ale neočkovaní nemohou do restaurací, divadel, na různá sportoviště. Která opatření za ty dva roky s koronavirem byla úplně zbytečná a která opodstatněná? Má smysl některá ještě ponechat, nebo by se měla zrušit už všechna?

Testování bezpříznakových osob ve školách a ve firmách je naprosto zbytečné v jakékoliv fázi epidemie a je to zbytečné vyhazování peněz. Opakovaně jsme zjistili, že počty pozitivních jsou v řádu asi několika málo promile. Pokud se u nich ale někde dotáhlo trasování, zjistilo se, že tito pozitivně testovaní bezpříznakoví lidé téměř nikoho nenakazili. Peníze ušetřené z tohoto testování by měly zamířit k posílení praktických lékařů, aby mohli efektivně léčit všechny tři komplikace covidu-19, tedy virovou imunosupresi, jež se projevuje poklesem lymfocytů (část bílých krvinek), změnu „ředění krve“ a možnou nasedající infekci bakteriemi.