Napsala jste na sociální síť: „Opravdu nevím, jestli ČR umí novičok vyrobit, nebo ne. I kdyby ano, tak to vůbec nic neznamená. Nechápu tuto bouři ve sklenici vody, které se opět chopili tonoucí - TOP 09, ODS a někteří čeští novináři.“ Na druhé straně prezident Miloš Zeman tvrdí, že by bylo pokrytecké předstírat, že se nic takového nedělo. Proč to tedy vůbec nic neznamená?

Především proto, že celá kauza, kdy Britové bez důkazů obvinili stát - v tomto případě Rusko a na základě toho došlo k vyhoštění desítek diplomatů z celé Evropské unie, a to všechno - opakuji bez jakýchkoliv důkazů, mi celá kauza, zda Česká republika novičok vyrobit umí, či neumí, přijde jako zastírání podstaty. Tedy obvinění bez důkazů, které vede k tak zásadnímu kroku, jako je vyhošťování diplomatů daných států. To je špatně.

Co říkáte, na to, jak prezident mluvil veřejně o informacích tajných služeb. Považujete to za přešlap?

Prezident podle mě poté, co na něj vlastně byly kladeny dotazy a chtěl více informací, veřejně řekl, že si vyžádal zprávy tajných služeb. Poté mi přijde normální, když konstatuje fakta. Ale nevím, v jakém režimu informace byly. Z druhé strany předpokládám, že ví, co dělá a nesděluje informaci, která by neměla být doručena k uším občanů České republiky. Skutečnost, že máme jednu z nejlepších protichemických laboratoří a že jediný způsob, jak být nejlepší, je s těmito látkami ve velmi omezeném rozsahu pracovat, je logická dedukce. Ve chvíli, kdy říkáme a myslí si to i po celém světě, že naši chemici jsou světoví, nemůže si myslet, že se vše naučili v knížkách.

Za zásadní problém jste označila, kdy dvě tajné služby jednoho státu mají rozdílné závěry s tím, že to není úplně dobrá vizitka pro naši bezpečnost. Jakým způsobem se domníváte, že k tomu vůbec může dojít?

Nikdy jsem pro tajné služby nepracovala, jen znám zákony, které určují jejich působnost, ale přišlo mi zvláštní, kdy jedna tajná služba tvrdí něco jiného, než druhá. Britové evidentně pochybili, ani dva měsíce po údajné otravě nemají relevantní důkazy, které by vedly k možnému obvinění Ruské federace, přesto stále hrají hru, že to byli Rusové. Už jsme viděli důsledky toho, kdy Tony Blair máchal lahvičkou v britském parlamentu a ukazoval chemické látky, které se v Iráku nikdy nenašly. Stálo to život desítky tisíc, možná statisíce lidí a na základě toho byl započat útok, ke kterému jsme se přihlásili i my jako Česká republika. Po takové zkušenosti, byť ne s důsledky obětí, ale velmi vážné krize jsme schopni Britům věřit bez důkazů, které by naznačovaly, jak ke všemu došlo.

Přeci nemůžeme hrát hru, kdy si někdo něco myslí a začne obviňovat bez důkazů. Jestliže na takovou hru přistoupíme, koledujeme si o průser, až budeme chtít příště někoho naštvat, nebo vyřizovat účty, nebo zakrýt svoje problémy. Ve Velké Británii se zvyšuje počet lidí žijících na hranici chudoby, mají špatnou sociální situaci, neřeší nedostatek bydlení, takže když se stane neštěstí jako v Londýně, znamená to zranění i smrt, protože nikdo nekontroluje požární předpisy. Zakrýváme to tím, že rozpoutáme boj na mezinárodní půdě, což mi přijde šílené. Šílené jsou i reakce českých politiků, kteří chybují, nejdou po podstatě, ale jsou jako bílé myši. Je to jako známé vrtěti psem.