Vtrhnutí do washingtonského Kapitolu 6. ledna přineslo pět obětí a desítky raněných. Pochod k budově jako protest proti potvrzení výsledků prezidentských voleb tak skončil tragicky. Kdo podle vás nese vinu? A nakolik ji nese sám americký prezident Donald Trump?
Není ještě úplně jasné, jakou roli v tom hráli provokatéři, a kdo všichni do Kapitolu vběhl. Nicméně to podstatné můžeme konstatovat už teď. Když existuje vážné podezření z rozsáhlých volebních podvodů a úřady to odmítají vyšetřit, mají občané právo vtrhnout do vládní budovy. To k demokratickým režimům prostě patří. Historie zná podobných případů bezpočet.
Co ale přijatelné není, je střelba na neozbrojené protestující. Vražda bezúhonné občanky a válečné veteránky Ashli Babbitové je přelomovým momentem. Spojené státy americké nejenže nejsou demokratickým režimem, ale už se to ani nenamáhají předstírat. Kdyby se stejným způsobem zachovala jakákoliv diktatura třetího světa, bylo by to záminkou k jejímu napadení. Nechává Maduro střílet do neozbrojených protestujících, kteří nikoho neohrožují? Dělá to Lukašenko?
Jak napsal Curtis Yarvin, výhodou posledních událostí je to, že divadlo skončilo. V Americe se už přestalo hrát na demokracii a občanské svobody.
Co celá událost vypovídá o americké společnosti a její rozdělenosti, o které se nyní tolik mluví?
To, že rozdělení společnosti bylo dokončeno. Na jedné straně úzká finanční a mocenská elita, tedy nějakých 10–15 milionů bohatých a úspěšných lidí. Proti nim masa obyčejných pracujících, kteří chudnou a jsou připravováni o poslední zbytky občanských svobod. Jsou ovšem zmatení, neorganizovaní, často manipulováni médii a v podstatě si ani neuvědomují společný zájem. Mimochodem, stejná tendence se projevuje i v Evropě včetně České republiky. Pouze máme za Amerikou určité zpoždění.
Byla celá událost projevem oné rozdělenosti?
Byla spíš projevem toho, že si to lidé neuvědomují plně. Pořád ještě mají iluze, že je Amerika aspoň částečně demokratickým režimem. Mají pocit, že ještě mají nějaká práva. Obávám se, že z té iluze budou rychle vyvedeni. Poslední události ve Spojených státech amerických můžeme přirovnat k protestům na Náměstí nebeského míru v Pekingu v červnu 1989. Studenti a někteří další si mysleli, že žijí v politickém systému, který respektuje určitou formu protestů. Bezpečnostní složky jim razantně ukázaly, jak je to doopravdy. Tím teď procházejí Američané.
Co si myslíte o práci a připravenosti policistů a ochranky na tento pochod, který byl znám týdny dopředu?
Ukazuje to, že i policisté jsou normální lidé, kteří jsou pocitově spíš na straně protestujících. Když došlo na konfrontaci, velmi ochotně je vpustili dovnitř Kapitolu. Proto musela být nasazena národní garda. Zmíněné vraždy Ashli Babbitové se dopustil příslušník speciálních sil, nikoliv policista.
A celá akce má i další následky. Na inauguraci nového prezidenta Joea Bidena se připravují tisíce gardistů a ochranných opatření. FBI varuje před ozbrojenými protesty u Kapitolu v celé zemi. Bezpečnostní složky čelí palbě kritiky za to, co se v Kapitolu stalo. Bude se podle vás napětí i nadále stupňovat? Očekáváte, že by se něco podobného mohlo stát znovu?
Absolutně ne. Ta všechna opatření mají především zastrašující charakter. Jde o to ukázat, že mocenská elita je připravena použít proti vlastnímu lidu naprosto jakékoliv prostředky. Klidně budou do lidí střílet z kulometů, pokud na to dojde.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová