Když se ohlédnete za posledními třemi lety, nelitujete, že jste šla do politiky?

Já zastávám tezi, že člověk by měl litovat jen toho, co neudělal, a ne toho, co udělal. Proto nepřemýšlím, zda bylo něco dobře, nebo špatně. Zpětně vím, že na tak zásadní krok, jako stát se poslankyní a předsedkyní poslaneckého klubu jsem nebyla připravena. Když končila kampaň, tak mi bylo 24 let. Lidsky jsem na to nebyla vyzrálá. I ztráta soukromí mě netěšila. Na druhou stranu mi to nabídlo možnost možná bohužel rychleji dospět před zraky všech. Posunulo mě to strašně moc daleko dopředu a nabídlo mi to velké množství zkušeností. Každá zkušenost i každá chyba je pro život člověka naprosto zásadní. Člověk se musí poučit z chyb a jenom blázen říká, že nedělá žádné chyby. Vím moc dobře, že jsem udělala spoustu chyb. Myslím si ale, že jsem se hodně poučila a je to dobrá zkušenost pro další život.

Trochu osobnější otázka: co nejhoršího jste v politice zažila?

Nejhorší moment bylo, že někteří lidé, kteří se tvářili, že jsou vaši přátelé, vůbec přáteli nejsou a jsou schopni vám vrazit dýku do zad jenom proto, že se v některých momentech názorově rozcházíte. Těžké bylo uvědomit si, že politika není o žádném přátelství a že lidé, které měl člověk rád a vážil si jich, jsou schopni z ničeho nic se k vám otočit zády.

Pokud byste měla stručně zhodnotit, co se vám jako poslankyni povedlo a nepovedlo...

Tuhle bilanci by si spíše měl udělat volič, který by se měl podívat na svého poslance, jak přistupoval k jednotlivým hlasováním o zákonech. Já jsem měla tu obrovskou výhodu, že když jsem byla vyloučena z Věcí veřejných, tak jsem byla nezařazenou poslankyní. A jako politolog můžu říct, že pouze nezařazený poslanec skutečně vykonává volný mandát bez jakýchkoli nátlaků, závazných hlasování a požadavků strany. Určitá stranická disciplina je v demokracii normální, ale nezařazený poslanec má skutečně možnost rozhodovat se svobodně. Čili jsem mohla podporovat návrhy od levice i pravice a na závěr podpořit Rusnokovu vládu, kterou jsem v tu chvíli považovala za nejméně špatné řešení.

Nemrzí váš, že došlo k vašemu rozchodu s Věcmi veřejnými?

Zásadně nikdy ničeho nelituju, jak jsem již řekla. Může mě mrzet, že někteří lidé nejsou takoví přátelé, jak jsem si myslela. Na druhou stranu já jsem z Věcí veřejných neodešla dobrovolně. Byla jsem vyloučena. Čili přemýšlet o tom, jaké by to bylo, kdyby mě nevyloučili, je zbytečné. Myslím si, že i jako nezařazená jsem hájila program, za který jsem byla zvolena a nakonec já i VV jsme nyní podpořili Rusnokovu vládu.