Co říkáte na vyhrocenou situaci na Krymu?

Až tak mě to nepřekvapilo, protože jsem dost intenzivně vnímal to, co se dělo před několika málo měsíci a potom. Už tehdy jsem nabyl dojmu, že to prakticky jinak skončit nemůže. Události se daly předvídat a mám pocit, že ti, co měli něco do činění s tím, jak se situace na Ukrajině v posledních měsících vyvíjela, předem věděli, jak to dopadne. Jiný scénář nepřipadal v úvahu.

Na včerejší demonstraci na Václavském náměstí v Praze proti ruské invazi na Ukrajinu bylo na jednom z transparentů napsáno, že tím Vladimir Putin rozpoutává třetí světovou válku. Není to přitažené za vlasy?

Je. Vždy, když v České televizi sleduji informace o tom, že hrozí vyhrocení situace a konflikt, tak současně dole na liště zpravidla běží, že se třeba Britisch Petroleum nevzdá svých obchodních zájmů v Rusku. Pak slyším ministra financí, jak říká, že vyhrožovat sankcemi nemá reálný smysl a bylo by lepší, aby začali pracovat diplomaté. Zkrátka a dobře zástupci dnes nejvlivnější sféry, především velcí obchodníci, mají jinou představu o tom, jak by šly tyto věci řešit a rozhodně neuvažují, že by došlo k nějaké eskalaci či válečnému konfliktu mezi velmocemi. To je úplně mimo.

Na Krymu začínají Rusové zaminovávat strategická území a chystá se útok na ukrajinské základny. Nepřehání to už Rusko?

Když mám hodnotit takové informace z televize či novin, jsem opatrný. Člověk nemusí mít vojenské vzdělání, nemusí být stínovým ministrem obrany na to, aby dospěl k názoru, že Ukrajina a Krym jsou dvě odlišné věci. Když navíc člověk zná historii Krymu, složení jeho obyvatelstva, rozmístění různých posádek, tak je léta jasné, že může proběhnout změna kdekoliv jinde, ale ne na Ukrajině. Tedy v tom smyslu, že by Rusko ztratilo kontrolu nad Krymem. To je stejný nesmysl, jako kdyby se někdo chtěl usídlit na Floridě a tvrdil, že jde o výběžek, který nemá s USA nic společného. Udivuje mě, jaká se nyní hraje prapodivná informační hra. Šedesátiletá historie Krymu pod Ukrajinou totiž není nic tak fatálního, že by na něj Rusové neměli vůbec žádný nárok. Když tam je šedesát procent Rusů, tak je zřejmé, že svobodná vůle těchto lidí bude inklinovat tam, kam nyní.

Většina politiků hovoří o zásadním porušení mezinárodního práva ze strany Ruska. Jak to hodnotíte vy?

Pokud by obyvatelé Krymu měli pocit, že na nich někdo páchá bezpráví a chce jim tam nastolit něco, co nechtějí, tak by to byla pravda. Nic takového se tam ale neděje. Vnímám, že krymští tataři nejsou s vývojem spokojeni a historicky víme proč, ale ti představují, tuším, patnáct procent obyvatelstva. O právu národů na sebeurčení a právu rozhodnout, kam chtějí patřit, se popsaly stohy knih. A víme, jak se třeba v Evropě tyto věci dodržují. Nedělám si iluze. A ten pokřik mi připadá, jako když zloději křičí: Chyťte zloděje. Jiné velmoci jinde po světě také zasahují na ochranu svých zájmů. Třeba Francie v Africe. Dění na Krymu mi ani tak nepřipadá. Vždyť obyvatelé Krymu s tím nemají problém, naopak mají problém s novou ukrajinskou vládou. K tomu nepotřebují ani Putina, ani Baracka Obamu. Jde o jejich rozhodnutí a i kdyby se situace nevyhrotila, stejně by to tak dopadlo.

• Více zpráv a odborných názorů k dění na Ukrajině ČTĚTE ZDE.

Nicméně máme zde příklady Podněsteří, Abcházie, Jižní Osetie. Opravdu si nemyslíte, že Rusko uplatňuje imperiální politiku?

Nejsem nadšen velmocenskou politikou Ruska, to ne. Na druhé straně chápu, že se velmoc typu Ruska chová zhruba stejně jako USA nebo Francie a území, kde měla nějaký vliv, se velmi nerada vzdává. To je politika velmocí. Čína má obrovskou výhodu, že se zatím k této politice nemusí uchylovat. Nicméně separatistické tendence na území velké Číny by nejspíš řešila stejným způsobem. A to, co v posledních letech dělá Obama, který dostal Nobelovu cenu za mír, je k pláči. Vždyť na co sáhne, to se mu nepovede. Nechci tvrdit, že měl dominantní roli na dění v Lybii, ale USA tam musely zasáhnout, protože by to Francie neutáhla. Jak to dopadlo, víme. Známe problémy v Egyptě, pokračování v Sýrii a tak dále.

Jak by mělo vypadat optimální řešení situace na Ukrajině?

Mám pocit, že Krym je vlastně vyřešen. Co bude se západní Ukrajinou, to je dominantní věcí Ukrajinců. Současně jsem si vědom toho, že se Evropská unie a USA přetrhnou, aby tam získaly co největší vliv. Stejně tak se budou Rusové snažit získat východ. S potěšením konstatuji, že někteří naši ministři, co ještě před týdnem chtěli mobilizovat naše ozbrojené síly, uvažují dnes realisticky. Ani sankce nejsou řešením. Aby došlo k částečnému zklidnění situace a je to hnusné slovo, ale k normalizaci vztahů a poměrů, musí proběhnout svobodné volby pod dohledem mezinárodního společenství. Ať Ukrajinci rozhodnou o své budoucnosti sami.