Co byste, pokud se stanete hejtmankou Olomouckého kraje, změnila jako první a proč?

Každý člověk, který nastoupí do nějaké funkce, se musí nejdříve blíže seznámit se stavem úřadu. Dále je pro mě důležité, že bych přišla na kraj jako nový člověk a jako taková bych chtěla, aby byl úřad transparentnější, otevřenější, aby s lidmi aktivně komunikoval a nezatěžoval je zbytečnými byrokratickými mechanismy. Mrzí mne, že lidé, což také souvisí s jejich účastí v krajských volbách, se pořád ještě nevnímají jako součást nějakého vyššího celku, to znamená kraje. Takže toto vnímání a pocit sounáležitosti bych chtěla určitě změnit. Krajské úřady také za dvanáct let od svého vzniku trošičku zkostnatěly a nový přístup nebude rovněž od věci.

Jak chcete na svou stranu získat voliče s ohledem na aktuálně nízké preference občanských demokratů?

Obecně si myslím, že politici musejí být více důvěryhodní, a to nejenom v politické rovině, ale hlavně v občanské. Domnívám se, že přicházím z reálného světa s nějakými výsledky, které mám za sebou, takže jsem přesvědčena, že tuto důvěryhodnost mohu nabídnout. Dalším zádrhelem ve vnímání politiky je nedostatečné vysvětlování reforem, které jsou pro mě zásadní. Jsem komunikativní člověk, který se baví s lidmi o různých aktivitách, a proto bych i úspory chtěla lidem vysvětlovat jako důležitá opatření.

Jaké výhody vidíte v tom usilovat o post hlavy kraje jako žena? Není to handicap?

Nerada vyděluji, jestli je někdo muž, nebo žena. Hlavní je, jaký je to člověk. Za handicap však svoji „ženskost“ určitě nepovažuji. Pokud mám mluvit za sebe, a to je taky věc té důvěryhodnosti, mám za sebou srozumitelný životní příběh. Nejsem zatížená jakýmikoliv skandály a jako žena můžu současnou politiku oživit. Mužské prostředí je totiž většinou vnímané jako bojovnější, a výhodou ženy je, že dokáže více naslouchat a být trpělivější. Co by ji však mělo spojovat i s tím mužským světem, je úsilí dojít k cíli, který si vytkne.