Už jste vrátil svá válečná vyznamenání?

Zatím jsem neobdržel žádné stanovisko z Ministerstva obrany, kterému jsem svůj dopis adresoval. Mluvčí ministerstva tvrdí, že zatím ani oni nedostali můj dopis, pravděpodobně se někde v předvánočním shonu opozdil, ale byl doporučený, takže by dojít měl. Budu-li mít odpověď na svůj dopis, ostatní zařídím v souladu s ní.

Prohlášení Marka Obrtela, kterým vše začalo a které prvně přinesly ParlamentníListy.cz najdete ZDE

O jaká ocenění se konkrétně jedná?

Jedná se o medaile NATO za službu v Bosně a Hercegovině – medaile SFOR, v Bosně jsem strávil dvě rotace v délce 14 měsíců, medaili AČR za službu v zahraničí (v misi NATO), medaili NATO za službu v Kosovu – medaile KFOR, pamětní medaili při příležitosti 50. výročí založení NATO.

Reakce na počin Marka Obrtela: poslankyně Jana Černochová (ODS), poslanci Gabal a Benešík (oba KDU-ČSL), exministr obrany, generál Miroslav Kostelka, bezpečnostní analytik Jan Schneider

V otevřeném dopise uvádíte, že vyznamenání vracíte, protože se „hluboce stydíte za to, že jste sloužil zločinecké organizaci, jakou je NATO v čele s USA, a jejím zrůdným zájmům po celém světě“. Co bylo tím impulsem, který vás přiměl k tomuto rozhodnutí?

Současná politická situace, zejména v souvislosti s děním na Ukrajině, ale pochopitelně, že nejen zde, také v Libyi, Sýrii, předtím v Iráku, vlastně i v Afghánistánu, a to jen v poslední době. Ptal jste se ale na impuls, tím je Ukrajina. Ukrajina je psána americkým rukopisem s tím rozdílem, že se stává nástupištěm na Rusko a již zcela otevřeně ohrožuje Evropu a vlastně i celý svět. Jsou zde používány stejné praktiky, manipulace, lži, provokace k vytvoření záminek pro následné akce, podvržené „důkazy“, mediální dezinformace, je zde zneužito místní obyvatelstvo ke krokům předem naplánovaným a pod „vlivem veřejného mínění“ následně realizovaným. Tohle všechno znám a zažil jsem „na vlastní kůži“ v Kosovu a byl jsem po návratu z této mise znechucený, zklamaný, vyhořelý, dokonce to vedlo následně k mému odchodu z Generálního štábu a poté i z armády, v níž jsem přestal vidět perspektivu přesto, že moje profesní dráha vojáka byla v té době, myslím si, velmi dobře „nastartována“.

MUDr. Marek Obrtel

Měl jsem také tu smůlu (nebo to štěstí??), že jsem sloužil druhou rotaci v Bosně a Hercegovině v době, kdy začalo „humanitární bombardování“ Srbska včetně škol, školek, nemocnic, vlaků s cestujícími, kdy se odehrál „monstr proces“ v Račaku, který mne hluboce zasáhl už tenkrát, a já jsem neustále viděl ten děs v očích, hrůzu a nejistotu, ale také vztek a nenávist Srbů, kteří měli v Srbsku své rodiny, a také jejich pláč, když jim v některých případech humanitárně vyzabíjeli celou příbuznou rodinu.....

A pak jsem sloužil v Kosovu a naplno jsem pochopil, o čem to „tehdy“ v roce 1999 všechno bylo, komu sloužíme, jak se od nás nechce žádný názor (tedy odlišný od oficiální doktríny), jak se z narkomafiánů stávají vážení představitelé později samostatného státu, jak se z masových vrahů stávají hrdinové, kterým NATO, USA a Západ jdou na ruku – a ptáte se – proč??? No a zažil jsem pak, a to mne „dorazilo“ definitivně, pověstný „pogrom na Srby“ 17.– 19. 3. 2004, kdy se v plné nahotě ukázalo, kdo je kdo a o co komu jde. Jsem křesťan, nestydím se za to, a zrovna ten den, 17. 3. 2004 jsme spolu s Iry slavili svátek sv. Patrika, když přišly první zprávy o tom, co se děje. Viděl jsem v tom i určitou symboliku sám pro sebe, a to ovlivnilo i můj následný odchod z vysokých armádních funkcí a poté i z armády.

Nutno však ještě doplnit, že nikoliv NATO samo o sobě je zločinné, ale politika jeho vůdců je zločinná.  Pokud by NATO sloužilo skutečně k obraně členských států před vnějším agresorem v čisté podobě tohoto cíle, nebylo by na něm asi nic příliš zločinného. Organizace je však pod pláštíkem „boje za svobodu a demokracii, za lidská práva a humanitární cíle a kdovíco ještě“ zneužíváno k agresím po celém světě. Země, která se stane z jakéhokoliv důvodu „nepohodlná“ nebo „neposlouchá“ nebo v ní má světový hegemon nějaké zájmy, je vnitřně rozvrácena mediální kampaní, barevnými revolucemi, brnkáním na citlivé struny, etnickou nesnášenlivostí, náboženskými rozdíly a bůhvíčím ještě destabilizována, najdou se záminky, tedy velmi často  podvrhy, anebo se využije předem rozdmýchané vlny násilí na obyvatelstvu... a NATO vstupuje se svými jednotkami, doprovázeno humanitárními organizacemi a pozorovatelskými misemi pod nálepkou „peace making nebo peace keeping operation“ jako ochránce lidských práv a svobod. Velmi často brzy po jednotkách přicházejí „byznysmeni“ a začnou řešit obnovu země...tedy realizovat své zájmy...

Pokud se příliš nepletu a nedělám si nárok na absolutní přesnost svých čísel, protože v tom množství mi to ani nepřijde tak důležité, dočetl jsem se, že od roku 1945 proběhlo pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN do roku 2009 přibližně 65 válek, v nichž počet mrtvých výrazně přesáhl počet obětí obou světových válek dohromady. Od roku 2009 se odehrály další (převážně vyprovokované) konflikty, které znamenaly a znamenají další statisíce a miliony mrtvých, povětšinou civilních obyvatel, a probíhají převážně pod hlavičkou NATO a jeho „boje proti terorismu“... Humanitární bomby v Srbsku padaly do školek a nemocnic z letadel Aliance dokonce bez mandátu OSN!  A příkladů je mnohem více, toto jsou moje zkušenosti.