Zastihl jsem vás právě na cestě do Bruselu. Za jakým účelem jste se tam vydal?

Za tím účelem, že vedení sociálnědemokratické frakce předává štafetu nově zvoleným poslancům. Bude se nově volit vedení této frakce. To je hlavní důvod, proč jsem na cestě do Bruselu.

Za střetem Evropské unie a Ruska jsou podle Bohuslava Sobotky rozdílné představy o integraci na východě Evropy. Znovu zopakoval, že nesouhlasí s posilováním vojenských jednotek USA v Evropě, nicméně uznává, že například pobaltské země se cítí kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině v ohrožení a jejich obavy respektuje. Jak to vidíte vy? Shodujete se s premiérem?

Ta věc má několik rovin. Proč vlastně máme současnou situaci na Ukrajině? Protože většina Ukrajinců si přála asociační dohodu s Evropskou unií. Bývalý ukrajinský prezident to nebyl schopen splnit, došlo k demonstracím, k revoluci, ke změně režimu. A nyní z jednoznačně demokratických voleb vyšel s plnou legitimitou nový prezident. Nová vláda chce naplnit tužby Ukrajinců, kteří mají dost korupce, chtějí demokracii, právní stát a užší napojení na Evropu. A naší povinností jako Evropské unie je demokratickým silám na Ukrajině v tom pomoci. Jeden soused Ukrajiny je Evropská unie, ale druhý je Rusko, které má také své zájmy a které se vývoje na Ukrajině do určité míry obává.

Naše úloha jako České republiky či Evropské unie by měla být ta, aby lidé ze západu nebo z východu Ukrajiny spolu hovořili, aby spory vyřešili civilizovanou a mírovou cestou, ne vojenskými prostředky. Předseda Evropské komise Barroso předevčírem řekl, že je potřeba s Ruskem mluvit. Evropská unie chce být nápomocna v dialogu mezi Ukrajinou a Ruskem, ale jde samozřejmě také o dialog mezi Ruskem a Evropskou unií. Není v zájmu ani Ukrajiny, ani Rusů, ani v našem tu mít ozbrojený konflikt nebo novou studenou válku.

Je samozřejmé, že pobaltské státy – hlavně Estonsko a Lotyšsko – které mají silnou ruskou menšinu a historické vzpomínky, kdy každá druhá rodina v těchto zemích měla někoho na Sibiři, se samozřejmě obávají, když Rusové anektují Krym, zda nebudou další na řadě. Mají oprávněné bezpečnostní obavy. Stejné obavy mají třeba Poláci, protože i ti mají určité historické zkušenosti s Rusy. Pak pochopitelně volají po užší bezpečnosti. Všichni jsme členové NATO, které tuto bezpečnost podle Článku 5 zajišťuje.

Protože jsme členy Evropské unie a NATO, měli bychom vyjádřit solidaritu, pochopení s Balty a Poláky. Zároveň je ale potřeba jasně říct, že jsme středoevropská země, ohrožení nepociťujeme a není zde tudíž potřeba nějakých zvláštních cvičení NATO nebo sem umisťovat nějaké vojáky.

Vzhledem k vývoji situace na Ukrajině se objevují spory ohledně toho, zda ukrajinská vláda včas umožnila odchod civilistům a zda nepostupuje necitlivě vůči civilnímu obyvatelstvu. Co si o tom myslíte?

Kupříkladu Doněck je plně v rukou separatistů. Ukrajinská strana drží akorát letiště. Je nefér obviňovat Ukrajince z toho, že neumožní odchod civilistů. Jsou to podle dostupných zpráv naopak proruští separatisté, kteří vyžadují peníze za odchod civilistů například ze Slavjansku. Chtějí údajně tisíc dolarů za dospělou osobu a pět set dolarů za děti. V těchto městech přestává fungovat základní infrastruktura, ať už jde o vodu, elektřinu, obchody začínají být prázdné. Je potřeba, aby spolu hovořili jak Ukrajinci mezi sebou, tak i například za podpory Evropské unie Ukrajina a Rusko, aby alespoň fungovaly humanitární koridory a lidé mohli z měst odejít, pokud se boje nepodaří zastavit. Zprostředkovatelskou roli by zde mělo hrát také Rusko, které by mělo ukázat vůli jednat a umožnit tyto koridory.