Manažer, který zachránil českou legendu: Nosím v hlavě obavy o budoucnost národa. Rozdávání peněz za nic a příběh s prasaty

23.04.2021 20:17 | Rozhovor

CIVILIZACE A MY Petr Rusek jako manažer stojí například za renesancí kopřivnické Tatry. Politicky se angažuje v Trikolóře a v rozhovoru předkládá pohled generace průmyslových kapitánů, která tak trochu s obavami pozoruje současný vývoj a generaci svých nástupců. Podle Ruska této generaci často chybí motivace a touha něco dokázat, kterou můžeme vidět třeba v asijských zemích. Proto má obavy o další osud krásného příběhu českého polistopadového vývoje.

Manažer, který zachránil českou legendu: Nosím v hlavě obavy o budoucnost národa. Rozdávání peněz za nic a příběh s prasaty
Foto: Facebook Trikolóra
Popisek: Petr Rusek, Trikolóra

Zdá se, že covid pomalu slábne. Jaké jizvy a rozdělení po něm ale zůstanou v české společnosti?

Zdá se, že těch jizev je a bude celá řada. Za nejhorší považuji kolaps zodpovědného a státotvorného přístupu lidí a skupin řídících náš stát. Okamžitému osobnímu a stranickému prospěchu dávají zcela nepokrytě přednost před zodpovědností lidmi jim svěřenou. Nevím, co by se muselo stát, aby se ti noví, kteří k moci přijdou, nechovali, zase a ještě více, jako straničtí a osobní zlatokopové. Ty viditelné a měřitelné škody na státních financích, finanční destabilizace zdravotnictví, zadlužení, obrovské pravděpodobné zpronevěry státních peněz, likvidace celých odvětví služeb a související bankroty pracovitých a podnikavých lidí jen posílí frustraci našeho národa.

Všichni jsme přišli o rok společenského života, ti mladí navíc v tom nejkrásnějším období. Spousta lidí ztratila navždy své rodiče a příbuzné, aniž by se s nimi směli rozloučit. Za jaké prostředky se dá koupit rok života?! Za žádné na světě! A za tyhle škody nemůže virus. Mohou za ně hamižní, nezodpovědní a prospěchářští lidé, kteří náš stát v době pandemie řídili. Bylo a je možné pandemii zvládat úplně jinak. Nevěříte? Podívejte se na Izrael!

Pandemii ekonomicky odnesla především střední třída. Mnoho bohatých lidí naopak své majetky rozšířilo. A pracovníci veřejného sektoru si v některých případech užívají „placenou dovolenou“ na home office a na penězích nijak postiženi nebyli. Nemůže být toto rozevření nůžek tak fatální, že způsobí „třídní“ rozkol ve společnosti?

Ano. Již se to ve velké míře stalo a denně se ten rozkol prohlubuje. Lidé jsou zahnáni do kouta, ztratili a ztrácejí důvěru a víru v elity naší země (právem) a zjišťují, že o budoucnost svých rodin a sebe budou muset bojovat sami. Stát přestává plnit některé ze svých hlavních funkcí a za prostředky, vybrané na daních od těch, kteří vytvářejí hodnoty, si vládnoucí garnitura kupuje vlastní voličskou základnu.

Takto vnímám nadbíhání státním zaměstnancům, vytváření nových úřednických míst a „placené dovolené“ ve formě „home office“ státních úředníků. Jen hlupákům však nedochází, že tyto výhody odpracují a zaplatí zase jen obyčejní pracující lidé.

Lockdown přinesl do společenských i ekonomických vztahů doposud nemyslitelné změny. Mají některé z nich potenciál se uchytit trvale? Někteří experti rovnou říkají, že se ekonomika začíná transformovat z éry fyzické do éry onlinové...

Sledujeme jakousi revoluci. Ne každá revoluce však je dobrá a přináší pozitivní posun kupředu. Ve virtuálním světě nelze žít. Neexistují virtuální potraviny, virtuální zdravotnictví, virtuální bydlení, virtuální strojírenství, virtuální stavebnictví ani virtuální mezilidské vztahy. Neexistuje virtuální láska ani virtuální děti. Takže za mne – ano, virtuální podpůrné systémy, ale ty hodnoty, které každý z nás spotřebovává, musíme vytvářet fyzicky. Prací!

Slovy klasika: Co na to Češi? Ekonom Jan Zahradník nedávno mluvil o Češích jako o velmi konzervativních, doslova popsal „české uvažování“ slovy „na co si mohu sáhnout a kudy je možné nalít beton a asfalt, to existuje. Co je virtuální, o tom mám pochybnosti“. Na druhou stranu v čase pandemie řada lidí prokázala mimořádnou schopnost přizpůsobit se a učit se nové věci. Myslíte si tedy, že Češi udrží krok s těmito změnami?

Domnívám se, že Češi vždy vynikali zdravým selským rozumem. Sice těch, kteří tuto vlastnost mají, asi ubývá (při pohledu na volební preference), ale zdravý rozum používají více než některé jiné národy. Naplňuje mne to tedy nadějí, že Češi udrží krok s těmi změnami, které jsou z pohledu našich dětí a jejich budoucnosti pozitivní, ale budou odmítat změny, které naše budoucí generace ohrožují a znevýhodňují. Takto já osobně chápu konzervatismus.

Před několika týdny zemřel nejúspěšnější český podnikatel Petr Kellner. Reakce na jeho smrt přitom nebyly jednoznačné a promítal se do nich pohled na celopolistopadovou éru tržní ekonomiky. Co Petr Kellner symbolizoval pro vás?

Osobně jsem pana Petra Kellnera neměl možnost nikdy potkat. Pro mne byl v první řadě skvělým stratégem, manažerem a obchodníkem. Zároveň z toho, co o něm vím, jsem jej považoval za skvělého otce rodiny a vlastence. Takových lidí není mnoho a naše země je potřebuje jako sůl. Pro mne symbolizoval výrazně úspěšného a slušného člověka. Pro některé duševní chudáky a novodobé nepracující marxisty byl cílem nenávisti a závisti.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zeman: Fiala připomíná Hitlera v bunkru. BIS se chystá zatýkat

16:05 Zeman: Fiala připomíná Hitlera v bunkru. BIS se chystá zatýkat

Premiér Fiala svými výroky připomíná poslední dny Adolfa Hitlera v bunkru v době, kdy se k Berlínu b…