Benda uvažuje nad jednáním představitelů hnutí ANO, kteří se snažili získat kontrolu nad klíčovým sněmovním výborem, který bude Sněmovně doporučovat, jak má hlasovat o zbavení imunity dvou nejvyšších představitelů hnutí ANO.

Policie včera znovu požádala o vydání představitelů hnutí ANO, Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, kvůli dotaci na Čapí hnízdo. Babiš prohlásil, že je překvapen rychlostí a urputností policie, což prý svědčí o tom, že jde o čistě politickou kauzu. A prohlásil, že Sněmovna není ještě ustavena, takže žádost nemůže nikdo převzít. Připadá vám také, že policie reagovala příliš rychle?

Je evidentní, že policie na možnost podat žádost o vydání čeká. A je to zcela pochopitelné, protože to je věc, která běží tři měsíce. Po dvou měsících bylo stíhání na měsíc přerušeno, než se sejde nová Sněmovna. Jsem u policie zvyklý na to, že tak trochu netuší, že se žádost adresuje předsedovi Sněmovny, a posílá to ještě před tím, než je předseda zvolen. Oni vnímají trestněprávní předpisy, už ne ty ústavní a další souvislosti. To mne ale nepřekvapuje, a dokonce mne nepřekvapuje ani Babišova reakce. Je to evidentní už z toho, jak se hnutí ANO snažilo spolu s komunisty manipulovat mandátovým a imunitním výborem, protože z trestního stíhání Babiše má hnutí ANO velké obavy.

Jste v této souvislosti rád, že se ve Sněmovně po bouřlivém dohadování podařilo prosadit, aby v mandátovém a imunitním výboru měly zastoupení všechny parlamentní strany, tedy i ty nejmenší jako TOP 09 a STAN? A proč je to podle vás tak důležité, když výbor jen dává doporučení Sněmovně, a o vydání poslanců pak stejně rozhodují všichni zákonodárci?

Nám jako ODS by to mohlo být úplně jedno, my bychom tam měli zastoupení v každém počtu, protože máme dostatek poslanců díky silnému volebnímu výsledku. Ale pokládali jsme za správné, aby zastoupení zrovna v tomto výboru, který je neveřejný, a tím pádem jen ti, kteří jsou jeho členy, mohou nějaké informace odnést do svých poslaneckých klubů, měly všechny politické strany. Bylo by naprosto nestandardní – a nikdy to tak nebylo – aby tam neměla některá z parlamentních stran své zástupce. Byla to podle mne ze strany ANO snaha od prvního okamžiku manipulovat Sněmovnou a zkoušet, jestli by si nedokázali zrovna v tomto výboru, který je klíčový pro projednávání některých kauz, vytvořit výhodnější pozici. A je docela dobře, že to udělali tak špatně, protože ten počet třináct, který navrhl komunistický poslanec Kováčik, byl tak nesmyslný a nemohl fungovat, že od toho ustoupili. Takže Sněmovna začala porážkou mocenského bloku ANO, SPD a komunisté.

Byla to otázka náhlé velkorysosti vůči opozici, nebo jen obava z možného zablokování jednání Sněmovny a pozdržení jejího ustavení?

Bylo evidentní, že kdyby se podařilo prosadit jen třináctičlenný mandátový a imunitní výbor, tak ho opravdu není možné podle našeho jednacího řádu naplnit, to znamená, že by volební komise musela přijít s tím, že je výbor potřeba o jednoho člena navýšit, což by se o nějaké dny zdrželo. To byl jeden důvod, který je vedl k tomu, aby od toho ustoupili. Současně si myslím, že v hnutí ANO je plno lidí, kteří sice poslouchají svého šéfa, ale přemýšlejí, takže jim to trochu bylo trapné, proto se rozhodli k této – možná – velkorysosti, nebo jak to nazvat.

To nebyl jediný problém, který se v souvislosti s třináctičlenným mandátovým a imunitním výborem objevil. Podle výpočtu poměrného zastoupení to vycházelo tak, že by na dva poslanecké kluby – SPD a Piráty – připadalo jeden a půl člena. Když chtěl předseda volební komise za ANO Martin Kolovratník tento problém řešit hlasováním, vy i poslanec za Piráty Vojtěch Pikal jste ho museli upozornit, že by to bylo v rozporu se zákonem. Nepřekvapilo vás, že poslance za ANO, který je už ve Sněmovně čtyři roky, musel poučit nováček, který je ve Sněmovně necelý měsíc?

Poslanec Pikal byl evidentně dobře připraven, já jsem pak za ním šel a řekl jsem mu, že oceňuji, jak si to stihl nastudovat. Mně to připadalo trochu jako lenost od představitelů hnutí ANO, ale to samé předvedl poslanec za komunisty Pavel Kováčik, který je ve Sněmovně ještě mnohem déle. Navrhl řešení, které opravdu není v souladu se zákonem. Mám pocit, že představitelé hnutí ANO k tomu přistupují velmi liknavě a s tím babišovským pocitem, mám-li většinu, můžu všechno. A ono tak úplně v demokracii neplatí, že když někdo má většinu, může všechno.

Co říkáte tomu, že vám poslanci za ANO i KSČM předhazovali, a zřejmě to nebude naposledy, vytvoření Demokratického bloku? Argumentovali tím, že jako blok v mandátovém a imunitním výboru zastoupení máte, byť by tam nebyli členové TOP 09 a STAN.

My jsme jasně deklarovali, že sdružování pro účely volebního řádu je přípustné. Sdružili jsme se, protože ty malé kluby by neměly vůbec žádný nárok na zastoupení. Tím pádem by ze všeho vypadly. Chtěli jsme, aby takový nárok získaly. Ale to v žádném případě neznamená, jak se nám snažili vnutit, že ty kluby se budou moci vzájemně informovat, že budou zasedat společně, tak to není. Je to věc, kterou jednací řád zná a povoluje, v roce 2006 už byla použita. Je možné, aby se za účelem obsazení orgánů Sněmovny malé kluby přidružily k nějakému většímu, což se v této chvíli stalo v té demokratické platformě.

Proč chtělo hnutí ANO za každou cenu obsadit mandátový a imunitní výbor hlavně členy svého hnutí a spolupracujících stran, když o vydání poslanců k trestnímu stíhání rozhoduje celá Sněmovna?

To se ptejte jich. Já jsem tenhle typ jejich ataku hned na první schůzi pokládal za nerozumný, upozorňující na problém, který reálně mají, a v ničem jim nepomáhající do budoucna. Nerozumím, proč tak činí, já bych tak určitě nečinil.