Co říkáte obrovskému množství exekucí probíhajících v České republice? 

Podle údajů Exekutorské komory ke konci roku 2013 se exekuce týká více než milionu fyzických osob a téměř 150 tisíc právnických osob. To je vysoké číslo. Průměrný počet exekucí na jednu fyzickou osobu tak činí 3,5 exekuce, což se nijak výrazně nevymyká počtům exekucí v zemích, kde je obdobný právní systém, ale i tak je to alarmující. Exekuce jsou na pomyslné linii závěrem řetězce služba – dluh - soud - exekutor.  Jedním ze základních problémů u nás je velkoobchod s pohledávkami. Tito velkoobchodníci využívají služeb několika exekutorů a ti vymáhají dluhy po celé republice. To pomůže vyřešit teritorialita exekutorů, kdy zadávání exekucí bude prováděno nikoliv podle výběru věřitele, ale obdobně jako u soudu stanoveným rovnoměrným rozdělováním v soudním kraji, kdy si nebude moci věřitel vybrat svého exekutora. Nutno podotknout, že tím zmizí nešvar, kdy velkoobchodníci s pohledávkami požadovali od exekutorů úplatky za „dodávky“ exekucí, a tím se vlastně exekuce zdražovaly. Nutno ale říct, že nelze házet všechny exekutory do stejného pytle, opakované stížnosti se týkají jen některých z nich. Musíme zlevnit a zrychlit vymáhání pohledávek a postupně vytvořit efektivní systém dodržující práva obou stran.

Je jasné, že pokud existuje dlužník, který nesplácí dluh a vznikne soudní rozhodnutí, může poškozený vymáhat dluh přes exekutory. Ale jsou případy, kdy žádný dluh nevznikl, někdo si to jenom vymyslel, někoho zažaloval, a ten se proti žalobě nebránil, protože o ní ani nevěděl (nezdržoval se na své adrese). Pak měl náhle za dveřmi exekutora a v podstatě s tím již nemohl nic dělat. Připadá vám to spravedlivé?

Takové věci spravedlivé rozhodně nejsou, a i to je jeden z důvodů, proč chceme exekuční řád novelizovat. Taková situace je nepochybně protiprávní. Dotýká se zásadním způsobem postižených osob i jejich rodin, a tyto případy se při zjištění musí tvrdě trestat. Nebo ještě lépe, nenechat k nim vůbec dojít. Bohužel, hodně lidí si například nevyzvedává poštu a pak může dojít k problémům. Příkaz se musí minimálně 4krát poslat, z čehož 2krát do vlastních rukou, ale pokud si ho adresát nevyzvedne, nemůže se bránit. Když už k něčemu podobnému dojde, je nutné se bránit, podat odpor, odvolat se, může se také obrátit na poradnu a takový případ napadnout. Bohužel, lidé obecně podceňují právní systém a svá práva neuplatňují. Během konzultací s exekutory při tvorbě novely jsem se ptal často i na to, jak předcházet takovým případům ze strany poškozených lidí, a jejich doporučení je přebírat poštu, případně si zřídit datovou schránku a komunikovat s úřady. Pokud by takový případ i přesto nastal, okamžitě jej napadnout.

Myslíte, že je přípustné, aby docházelo k omylům typu neoprávněných exekucí?

Je to nepřípustné, ale jak je vidět, stává se to. Lidé mi píší denně desítky mailů i dopisů, kde popisují své příběhy. Jak se do těchto případů a celkově do tohoto problému ponořuji, je to často shoda nešťastných okolností. Dlužník je například odsouzen k zaplacení, rozsudek je pravomocný, dlužník jej zaplatí, ale špatně vyznačí variabilní symbol nebo pošle nesprávnou částku. Mnohdy jsou chyby i v rozsudcích, takže věřitel platbu nezaregistruje a pošle k exekuci. Tato pak může probíhat standardním způsobem a dlužník má možnost podat návrh na zastavení tím, že předloží exekutorovi současně doklad o zaplacení a návrh na odklad. Do doby rozhodnutí exekutora nebo soudu se pak exekuce neprovádí. Pokud by exekutor vymáhal dále, ačkoliv by bylo rozhodnuto o odkladu nebo o zastavení, jednalo by se o závažné pochybení a opět je nutné takový případ napadnout.    

Co říkáte tomu, že se staly i případy, kdy si exekutor nezkontroloval rodné číslo  a provedl exekuci u člověka, který se jmenoval stejně jako viník, ale neměl s případem nic společného. To jsou pro nevinné lidi strašné zážitky a exekutor je za to většinou jen pokárán.

Možné to bohužel podle některých případů opravdu je, a takové pochybení může být tragické. Soudní exekutor zásadním způsobem vstupuje do práv obyvatel, jeho chyby mají tedy zásadní dopad a je nutno zajistit, aby chybovost byla co nejmenší, respektive žádná. Pokud jde o důvody chybovosti, z toho, co jsem viděl a mluvil s exekutory, jde o to, že například existují dvě osoby stejného jména, stejného data narození, a soud v rozsudku uvádí právě pouze datum narození. Nebo se může stát, že v rozsudku je vadné datum narození a shodou okolností je totožné s jinou osobou, která s dluhy nemá nic společného. Bohužel chybovost je neodstranitelným aspektem lidského chování a je nutné se snažit chybovost snižovat a umožnit mechanismy k opravě. Člověk je omylný, zásadně však nesmíme připustit úmyslné poškozování práv obyvatel.  

Myslíte si, že tresty pro exekutory, kteří takto pochybili  a jednoznačně nevinným lidem způsobili veliké potíže, jsou adekvátní?

Nejsou adekvátní. V tom množství exekucí se chyby stávají, ale nelze to brát tak, že se to prostě stalo. Člověk není číslo spisu a řečeno vojenskou terminologií, „ztráty nejsou přijatelné“. Je to velmi citlivá situace, člověka to může psychicky zničit, a pokud je to neprávem, má za to být ten, kdo to způsobil, potrestán. Stejně tak se nedají přehlížet oprávněné exekuce, ve kterých byl ale vyvíjen psychický nátlak, například odebráním osobních věcí, které neměly sice žádnou cenu, ale člověk k nim měl velkou citovou vazbu, nebo odebráním zdravotních pomůcek. Ani exekutoři to nemají často jednoduché, ale deptat lidi tímto způsobem je absolutně protiprávní a amorální. Pokud se něco takového stane, je důležité nenechat to být a obrátit se na úřady, protože oběti neoprávněných exekucí nebo chyb exekutorů lze odškodnit z pojištění exekutorů a postupem podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Mimo lidských pochybení exekutorů musíme umožnit správný výkon exekuce jednoznačnými zákony, bezporuchovou a dostupnou službu elektronizací státní správy a nezbytnou preventivní činností. Také zmíněná teritorialita zajistí, aby exekutor plně a osobně řídil svůj úřad, a tím dohlížel na jednotlivé spisy.

Mnohdy za nezodpovědné chování svého příbuzného nesou starosti s exekucí rodiče, či jiní příbuzní, nebo známí, u kterých momentálně tento člověk bydlí. Nebylo by spravedlivější, vymáhat dluh jednoznačně po tomto člověku tak, aby se to nedotklo nevinných lidí?

Takové případy jsou jednoznačně protiprávní. Exekuční řád je postaven na odpovědnosti dlužníka a nelze postihovat majetek třetích osob. Pokud se to děje, je nutné protestovat – u exekutora, u soudu, na Exekutorské komoře, na Ministerstvu spravedlnosti i informovat poslance a senátory. Také média mají velký vliv na řešení nesprávností.