Jaký byl podle vás loňský rok? Pro vás, pro ODS a pro Českou republiku?

Když to vezmu z osobního pohledu, musím říci, že pro mne osobně a moji rodinu to byl dobrý rok. Všichni jsme byli zdraví a všechny úkoly, které jsme měli, jsme zvládli dobře. To považuji za nejcennější. Pokud jde o moji pracovní kariéru, byl to pro mne také dobrý rok, protože jsem pošesté obstála ve volbách a byla jsem znovu zvolena poslankyní, takže letos oslavím už dvacet let v této roli. Cenné je po mne, že si lidé mé práce váží. I pokud jde o ODS, tam také zaznamenávám kladný posun proti předchozím volbám. Zdá se, že jsme nastartovaní dobře. A nakonec mi zbývá hodnocení celé České republiky. Myslím, že to byl rok pro Českou republiku velmi dramatický; vždycky situací zamíchají volby a teď se vzpamatováváme z jejich výsledku a jejich dopadů. Takže v tomto ohledu jsme spíš v očekávání, jak se vyrovnáme s politickým dopadem roku 2017 na rok 2018, který bude rokem výročním.

Co pro vás bylo v uplynulém roce v politice největším zklamáním?

Největší zklamání pro mne bylo to, že došlo k velkému posunu v české společnosti, že je schopna tolerovat to, co dřív netolerovala. Tím narážím na Andreje Babiše, který byl obžalován z trestného činu, přesto získal hlasy voličů. V minulosti ministři a politici za daleko menší prohřešky, než bylo padesát milionů v kauze Čapí hnízdo, odcházeli a mizeli z politiky. Tenhle posun ve společnosti byl pro mne obrovským zklamáním. A týkal se nejen Andreje Babiše, ale i prezidenta Miloše Zemana, který dal laťku prezidenta tak nízko, ať už napadáním svých názorových odpůrců, nebo vulgarizací, kterou prezidentský post posunul do čtvrté cenové skupiny. Stačí, když vzpomeneme, jak mluvil v živém vysílání Českého rozhlasu.