Návštěva dalajlámy v České republice vyvolala řadu politických „skandálů“. Co říkáte na setkání ministra Hermana s tímto duchovním vůdcem a co na prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů,včetně prezidenta, kterým toto setkání odsoudili?

Není mi vůbec příjemné se k těmto událostem jakkoliv vyjadřovat, a to i přesto, že prakticky každý občan v každé hospodě v České republice tomu absolutně a nezpochybnitelně rozumí. Mně bohužel chybějí informace, mám jen ty, které nám laskavě propustí média, o jejichž touze informovat nás si už dlouho myslím své. Co vím z médií, je návod, co si o tom mám myslet a jaké mám jako „správný“ občan zaujímat stanovisko. Samozřejmě, že si o tom všem něco myslím. Nevím sice, co je objektivně dobře, ale pokud jde o pana Hermana, který patří k nejvyšším úředníkům naší země, neboť je členem vlády a ta má nějaký program, nějakou strategii a cíle, pokud bych já měl neodolatelnou touhu setkat se s mužem, který je obecně vnímán v rozporu s oficiálním postojem vlády, tedy orgánu, jehož jsem členem, považoval bych v takovém případě za korektní nejprve nebo alespoň následně se svého úřadu vzdát. Neboť teprve potom by byl pan Herman soukromou osobou, která se může stýkat, s kým chce... u člena vlády o tom mám jisté pochybnosti. Pokud ovšem neplatí, že v demokracii si může dělat každý úplně co chce... ale tomu se pak už říká anarchie. A pokud jde o reakci nejvyšších ústavních činitelů, podle mě to bylo zbytečné, ale jak jsem řekl na začátku, odsoudit to bez znalosti souvislostí neumím.

Velká diskuse je i kolem ocenění či neocenění strýce ministra Hermana Jiřího Bradyho. A i to je údajně spojeno právě s návštěvou dalajlámy. Ministr tvrdí, že na něj prezident zatlačil, že pokud se s dalajlámou sejde, strýc ocenění nedostane. Prezident toto tvrzení popírá. Co si o tom myslíte?

Nechce se mi věřit, že by byl pan prezident takhle malicherný, ale nechápu ani, proč by pan Herman tak naivně lhal... prostě celé mi to připadne absurdní. Svědkové, kteří nepotvrdí vyjádření pana Hermana, pan Herman, který vyrukuje proti hlavě státu a nemá žádného „odvážného“ svědka, a prezident suverénního státu, který před svědky vyhrožuje ministrovi vlády své země... fakt jak z vesnické mikrokomedie televize třetí kategorie. A všechno to je pouze a jen pokračování potřeby denunciovat prezidenta, s jehož zvolením se někteří do dnešního dne nevyrovnali... chudák pan Brady. Myslím ale, odhlédnuto od všech trapných reálií předvolebních zápasů, že státní ocenění platí, je-li podepsáno prezidentem a předsedou vlády. Do té doby to jsou jen a jen návrhy, možná i úvahy, a to i přes dotaz zaměstnanců Hradu do Kanady, jestli by v případě jmenování pan Brady laskavě přijel. Mohl bych ze svého života posloužit důkazy, samozřejmě, o mnoho a mnoho pater nižší kategorie, ale platí v ní stejná pravidla, kolikrát jsem měl rukoudáním slíbeno, že budu točit ten a ten seriál, a najednou ho točil někdo úplně jiný. A myslíte, že mi to někdy někdo vysvětlil, natož aby se omluvil?

Ministr kultury se v tomto případě odvolával na tři svědky, ani jeden ale jeho tvrzení nepotvrdil. Jak si to podle vašeho názoru vysvětlit?

Já si to vysvětlit umím docela snadno. Tvrdit cokoliv proti prezidentovi, když nemusíte, na to je každá paměť dostatečně krátká a ucho dost nedoslýchavé. Stačí říct, že jsem to neslyšel zcela přesně, že? Ale nevím, jak to bylo, nebyl jsem u toho a nevím, kdo hraje vabank a lže, jako když tiskne... jeden z těch dvou pánů určitě lže a jediné na celé věci je podvědomá touha na základě nevyvratitelného svědectví nebo důkazů zjistit, který z nich. 

Měl být dle vašeho názoru pan Jiří Brady od prezidenta u příležitosti 28. října oceněn?

Měl-li být pan Brady oceněn, bylo by naprosto správné, aby oceněn prezidentem stoprocentně byl. Synovec nesynovec. A mně osobně by vůbec nevadilo, kdyby tomu předcházelo hlasité „pardon“. A jedno jestli z Ministerstva kultury nebo z Hradu! Pan Brady, jehož životní příběh díky téhle trapné kauze zná každý český školák, by si ocenění určitě zasloužil. 

Mnozí lidé poukazují na to, že místo, aby prezident ocenil takové lidi, jako je právě pan Brady, rozdává ceny svým přátelům, jmenujme například režiséra Filipa Renče nebo zpěváka Daniela Hůlku. Co na to říct?

Proč bychom na to měli něco říkat? Ceny rozdává prezident republiky. Podle zákona. A nikomu se z toho nemusí zpovídat. Ať se nám to líbí, nebo ne. Ano, samozřejmě, ani mně se některá ocenění nelíbila. Ale co je mi po tom? To je pouze věc prezidenta, koho ocení, ať se jmenuje Havel, Klaus nebo Zeman; chovali se všichni tři stejně, každý z nich kromě těch, kteří si ocenění zasloužili, rozdali poděkování i kamarádům. Bylo to tak vždy, a nebude tomu jinak ani příště. Nejsem naivní, abych se domníval, že si na Hradě sedne do křesla někdy nějaký anděl z nebes. 

Miloše Zemana považuje část národa za hrubiána, burana, ruského a čínského kolaboranta a podněcovatele nenávisti. Jiná část ho zase bere za lidového a přímého muže, svého advokáta proti elitám a za někoho, kdo otevřenou politikou vůči všem velmocím koná pro naši zemi dobro… a kdo ji také chrání před islámem. Do které skupiny na základě posledních Zemanových kroků řadíte sebe?

Když dovolíte, nechci patřit do žádné skupiny. V mnoha věcech s panem prezidentem Milošem Zemanem bezvýhradně souhlasím, mluví mi z duše, jindy jsem na rozpacích a jindy si říkám, že tohle teda fakt nemusel. Snažím se ve sporu malicherností zůstat nad věcí a zabývat se meritem věci, podstatou sdělení, nikoliv pouze slepě předpojatě soudit.

Ozývají se hlasy, že to, co se teď kolem prezidenta děje, je pouze další protizemanovská kampaň. Mají podle vás pravdu?

Už jsem na vaši otázku vlastně odpověděl, ale připodotknu ještě, že ona parta, která nemůže unést, že se prezidentem nestal jejich favorit, současnému prezidentovi nepřizná „nos mezi očima“, jak říkávala moje babička. Prezident Miloš Zemam získal ve volbě prezidenta sice nadpoloviční většinu hlasů, ale ta menší polovina umí hrozně nahlas křičet. A brát se tak smrtelně vážně. Je přece jasné, že to nemůže být jinak. A k tomu je evidentní, že pan prezident Miloš Zeman se těmito výkřiky do tmy velmi a rád baví...

Právě kvůli této „aféře“ kolem ocenění se někteří politici rozhodli, že na Hrad 28. října nepřijdou. Co byste jim vzkázal?

To je myslím minimálně stejně trapné jako celá kauza s panem Bradym. Místo, aby se proti panu prezidentovi postavili z očí do očí a řekli mu, co si o jeho počínání s oceňováním myslí, jsou stateční v novinách a v televizích a ještě si udělají na Staroměstském náměstí vlastní píseček, na kterém si budou stavět vlastní bábovičky... se svými stejně smýšlejícími kamarády. Co tím chtějí dokázat? Jen to, co všichni vědí.

Například Petr Gazdík, Marian Jurečka a další odmítají přijít na státní oslavu 28. října na Hrad. Chápete to jako vyjádření jejich názoru, nebo to spěje k nebezpečnému rozdělení jednotlivých skupin společnosti? Když už ani slavit neumíme spolu, chceme si spolu vůbec ještě povídat?

Pokud právě tito politici vyčítají panu prezidentu Miloši Zemanovi, že svými názory rozděluje společnost, pak tyhle pionýrské „statečné“ kroky jsou přímo krystalickou ukázkou ponoukání společnosti k polarizaci. Mluvit spolu naše politické elity neumí už dávno, jen na sebe štěkat. Když jsem u moci, je slunce, které ráno vyjde, pro naši zemi a její občany požehnáním. Když jsem v opozici, je stejné slunce ráno nebezpečím, že bude horko a sucho... za což můžou ti, co zrovna vládnou. Není to k zbláznění? 

Když se vrátíme k návštěvě dalajlámy, tak čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že duchovní v Čechách provádí protičínskou separatistickou činnost. Není to přehnané tvrzení?

Já nevím. Opravdu nevím, do jaké míry je dnes dalajláma představitelem nějaké politické tendence prosazující odtržení Tibetu od Číny a do jaké míry to už je pouze starý „svatý“ muž. Pokud by „bé“ byla pravda, pak se s ním samozřejmě může scházet úplně každý. Na druhou stranu, proč by se s ním takto demonstrativně a přeochotně jako s pouhým představitelem pro Západ minoritní církve scházeli politici Západu, pokud by nebyla pravda, že logicky tleskají všemu, co vede k problémům v nebezpečně se vzmáhající komunistické Číně?

Čínské ministerstvo také vyzvalo, aby se s dalajlámou žádný úřední představitel nebavil. Může si Čína něco takového vůči jinému státu dovolit?

Čína může vyzývat kohokoliv k čemukoliv, pokud to není v rozporu s mezinárodně platnými zákony. A tohle myslím žádný nezákonný požadavek nebyl. Jiná věc je, jak se kdo k takové výzvě postaví. Protože nepochybně žijeme ve světě, kde bylo, je a bude vždy něco za něco!

Na druhou stranu, co podle vás k tomuto setkání ministra Hermana vedlo? Není to tak dlouho, co mu bylo některými lidmi vyčítáno i jeho vystoupení na sjezdu sudetských Němců…

Pan Herman je trošku neřízená střela, což se mi zdá u ministra ne zrovna ta vlastnost, za niž by měl být veřejně vyzdvihován. Nevím, do jaké míry jsou jeho individuální aktivity v zahraniční politice v souladu s tendencemi vlády, ale vzhledem k reakcím na jeho konání se mi zdá, že moc ne. Ale zase na druhou stranu to vede k senzačnímu zviditelnění, protože být zbytečným ministrem resortu, který by se bez ministra i stát bez ministerstva klidně obešel, musí být zatraceně frustrující.

Kvůli setkání ministra Hermana s dalajlámou mohlo být prý zrušeno Česko-čínské investiční fórum. Jak hodnotíte v tomto kontextu naše vztahy s Čínou?

Česko-čínské fórum asi má mít pro Českou republiku dost zásadní ekonomický význam a to si myslím opravdu není úplná legrace. Čína je velmoc a je to zejména velmoc budoucnosti, i když u nás o Číně ze všeho nejraději v médiích zdůrazňujeme, že se progrese Číny nebezpečně zpomaluje... ale i kdyby byla zítra ještě i poloviční než je dnes, stále bude jednou taková, jaká je dnes v USA. Nic divného, má to svoji logiku, kterou ale všichni záměrně opomíjejí. Takže nejen chápu, ale i oceňuji snahy našeho pana prezidenta vztahy s Čínou udržovat a intenzivně v klidu a míru rozvíjet. Za pár let to s díky oceníme všichni.