Loni na podzim jste byl trojkou na kandidátce KSČM v Královéhradeckém kraji do Poslanecké sněmovny. Do dolní komory jste se ale neprobojoval. Co vás nyní vede k tomu zápasit o post v Evropském parlamentu (EP)?
Nejde o žádný zápas, ale o šanci něco pro naše občany i Českou republiku udělat. Pokud chceme, aby se nám mladým, ale i seniorům lépe žilo, je třeba využít všech možností, které Evropská unie skýtá ve vztahu k České republice.
Pokud byste byl zvolen, čím byste se chtěl v EP zabývat?
Rád bych se zabýval pracovními příležitostmi pro mladé, možnostmi studia i na zahraničních vysokých školách a dostupností vzdělání pro všechny.
Ve středu před poslanci Evropského parlamentu promluvil prezident Miloš Zeman. Jak se vám jeho řeč líbila?
Prezident Miloš Zeman mluvil srozumitelně, takže mu rozuměli nejen poslanci Evropského parlamentu, ale i naši občané. A v tom je, myslím, rozdíl mezi ním a Václavem Klausem. Zeman hovoří o prospěšnosti Evropské unie a možnosti spolupráce a s tím naprosto souhlasím.
Jste zastáncem – podobně jako Miloš Zeman – co nejrychlejšího přijetí eura pro Českou republiku?
Jsem zastáncem přijetí eura v době, kdy toto bude pro ekonomiku České republiky výhodné.
Jak se díváte na neustálé „stěhování“ europoslanců ze Štrasburku (z plenárního zasedání) do Bruselu na zasedání výborů? Ostatně tuto praxi ve své řeči prezident Zeman také kritizoval.
I v tomto souhlasím s prezidentem Zemanem. Sídlo Evropského parlamentu by mělo být jedno. Přejížděním se ztrácí nejen spousta času, ale jsou to i zbytečně vynaložené peníze.
Krize eurozóny je pro některé české politiky dost význačným vysvětlením toho, proč je třeba s přijetím eura pro ČR otálet. Jaký vy máte na tuto tezi názor?
Myslím, že v současné době by přijetí eura nemělo být politickým rozhodnutím, ale rozhodnutím ekonomickým, kdy toto bude přijato v době, kdy to bude nejvýhodnější pro naši republiku.
Je podle Vás EP potřebný? Podle některých kritiků totiž z něj padají často nesmyslné zákony, jimiž se třeba i Česko musí později zabývat a přijmout „doporučenou legislativu“ EU. Co si Vy o tom myslíte?
Mám za to, že EP je potřebný pro fungování Evropy i České republiky. Úkolem europoslanců je zabránit přijetí nesmyslných zákonů a podporovat takovou legislativu a zákony, které jsou pro Českou republiku potřebné. Někdy jde pouze o to, že naši poslanci neprosazují věci s takovou vehemencí, jak by občané čekali.
Pravice a média v poslední době kritizují některé výroky poslankyně KSČM a šéfky Pražské rady Marty Semelové v souvislosti s tím, co pronáší ke konání předlistopadové KSČ. Zdá se vám tato kritika Semelové oprávněná?
KSČM má na webových stránkách dostatečně zveřejněna všechna vyjádření k předlistopadové činnosti KSČ. S výroky poslankyně Semelové nesouhlasím.
Od politologů jsou slyšet i ty názory, že právě Semelová ve straně svým konáním přitahuje postarší voliče KSČM, kteří s nostalgií vzpomínají na vládnutí KSČ před listopadem 1989. Podle nich tak jde o taktiku a účelové chování KSČM ve vztahu udržet si co nejširší spektrum voličů, tedy i nejradikálnější část svých příznivců. Co si o tom myslíte?
Mám za to, že tento názor je mylný. Koneckonců i politolog se může mýlit. Rozhodně nejde o žádnou strategii KSČM. A co se týče udržení širokého spektra voličů, nejlepší motivací pro voliče je plnění programu KSČM. Fráze a vzletná slova lidem práci nezajistí.
Zlehčování „justiční vraždy“ Milady Horákové je ale přece jenom přes míru. Jaký názor na proces s Miladou Horákovou a spol. máte vy?
KSČM s tímto činem KSČ nesouhlasí, proto také JUDr. Vojtěch Filip a europoslanec Miloslav Ransdorf finančně přispěli na památník Milady Horákové. S popravou Milady Horákové zásadně nesouhlasím, stejně jako bych nikdy nesouhlasil s popravou člověka pro politický názor.
A co „pomoc" Československu ze strany spřátelených vojsk v roce 1968? Vy jste mladý, ale starší ročníky tvrdí, že stačil jen nesouhlas s obsazením Československa a ten člověk hned měl problémy v zaměstnání...
Československo v té době bylo samostatným státem a pár jedinců bez souhlasu veřejnosti pozvalo armády spřátelených vojsk. Je to historie a když se ptáte na můj dnešní názor, nesouhlasil bych.
Otázka na tělo - Vy byste bez „skrupulí“ vstoupil do předlistopadové KSČ?
Na tuto otázku nelze odpovědět. Je to minulost a já žiji dnes.
Jaká je podle vás dnešní KSČM?
Je to strana, která se zastává občanů, má jasný a čitelný program, je moderní a v posledních letech do ní vstupuje mnoho mladých lidí. Myslím, že splňuje očekávání mé i očekávání mnoha občanů.
Ing. Pavel Janeček, kandidát za KSČM, nominován na 3. místě za Královéhradecký kraj, 30 let, absolvent Vysoké školy bankovní v Praze a University v Irsku, v obojím případě hodnocen mezi nejlepšími absolventy, plynně hovořící anglicky a španělsky, částečná znalost dalších tří jazyků včetně čínštiny, asistent ve velké nadnárodní společnosti, případné zaměření ve sněmovně na oblast problematiky mladých lidí, zaměstnanosti, pracovněprávních vztahů a dalších navazujících programových cílů strany.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová