Hodně se nyní rozebírá jmenování nového šéfa civilní rozvědky (Úřadu pro zahraniční styky a informace) Petra Mlejnka, který měl řadu let udržovat kontakty s Michalem Redlem, jenž je nyní ve vazbě a vyšetřovatelé ho viní z toho, že byl hlavou zločinecké organizované skupiny v kauze Dozimetr. Nesnižuje jeho jmenování důvěryhodnost civilní rozvědky i při kontaktech s domácími a spojeneckými tajnými službami a nenaruší jejich případnou spolupráci? „Za prvé bych řekl, že mi přijde trochu málo na jmenování šéfem ÚZSI doporučení lidoveckého poslance Jana Bartoška. Za druhé vybrat člověka, který je deset let v byznysu, bude vždycky problém, protože v byznysu tím základním cílem je udělat obchod, dohodu, mít z toho profit. Ale to neznamená, že budete dělat byznys úplně s každým, kdo se vám dostane do cesty. Každý normální člověk, který podniká, by měl mít zájem na tom, aby podnikal s lidmi, jejichž pověst a integrita je nezpochybnitelná. Osobně bych se vyhnul kontaktům s lidmi, kteří byli pravomocně uznáni nesvéprávnými a dostali se do podezření z kontaktů a spolupráce s někým takovým, jako je Krejčíř,“ vysvětlil generál Andor Šándor. 

„Za třetí si neumím představit, jak můžete dělat byznys s někým, kdo ho ze zákona dělat nemůže, protože je nesvéprávný. Označit kontakty s někým za velmi řídké a obecné a zároveň si s ním tykat, to pro můj způsob vnímání vztahů je také něco, kam bych se neubíral. Na rozdíl od šéfa vojenského zpravodajství a BIS ustanovení šéfa ÚZSI neprojednává výbor pro obranu a bezpečnost, tudíž jmenování ředitele Mlejnka je plně v odpovědnosti a pravomoci vlády, která se tak rozhodla na základě mně blíže neznámého pensa informací,“ doplnil. 

„Pokud jde o spolupráci se zahraničními partnery, v této zemi jsme se už dopustili celé řady lapsusů, co se týče různých tajných služeb, včetně aféry Vojenského zpravodajství v době, kdy byla nezákonně sledována expremiérova manželka. Bohužel pověst nemáme kdovíjakou. Na druhou stranu bych to významově nepřeceňoval, byť šéf té služby je jejím obrazem. Dnes však řada jednání probíhá na nižší úrovni a tady toto příliš narušit nemůže. Když jde o tajné služby v České republice, jsem už řadu let mimo, takže nevím, zda v nich přetrvává řevnivost, která tam byla v devadesátých letech a na začátku nového tisíciletí. Nebylo by proto fér dělat asociace z toho, co tam bylo před dvaceti lety,“ uvedl.

Vyjádření pana Koudelky bylo nešťastné

Společnost pro obranu svobody projevu si povšimla výroku šéfa BIS Koudelky, který pro Seznam Zprávy mluvil o tom, že „znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. A to ve chvíli, kdy čelíme tak vážnému ohrožení. A ty útoky budou pokračovat a budou ještě rozsáhlejší a masivnější, možná zrádnější, ale my na ně musíme být připraveni reagovat“.

K tomu společnost uvádí, že si myslí, že slovo znevažování není od šéfa BIS vhodné, protože znevažováni byli i prezident, premiér a mnozí jiní a takovýto výrok od vedení žádné bezpečnostní složky nezazněl. Nabízí se otázka, jestli není BIS až příliš příchylná této vládě a zda to není nebezpečné, a obecně vzato, jak blízko by měla být BIS i ostatní bezpečnostní složky k vládě, ať je jakákoliv... „Vyjádření pana Koudelky bylo poměrně nešťastné, protože toto přesně evokuje. Když byl prezident Zeman urážen mnohem více, tak to bylo bez jakékoliv verbální odezvy ze strany BIS. Z hlediska zákona je stanoveno, co má BIS dělat. Urážení předsedů Sněmovny a Senátu je po mém soudu debilním, takto bychom se chovat neměli, ale neohrožuje to demokratické principy ani demokracii v této zemi. Roli BIS v tom tedy nevidím. Pokud by tito lidé byli ohrožováni z hlediska výkonu své funkce, pak je to samozřejmě něco jiného. I tak si ale myslím, že pokud by se něco takového dělo, je to primárně otázka policie anebo celé politické scény, která je zhrublá, je vůči sobě taková, jak ji vidíme,“ konstatoval generál Šándor.