Pandemický zákon, jehož novelu Poslanecká sněmovna nakonec schválila, označujete za totalitní. V čem spatřujete onu totalitu, jaký je podle vás největší problém tohoto zákona?

„Změna, které můžete věřit“ – hlásaly předvolební billboardy koalice SPOLU. Nyní už víme, jakou podobu ta ZMĚNA má. Podobu totalitního pandemického zákona. Podobu protiústavního zákona, jenž hrubým způsobem omezuje občanská práva.

Já osobně i Trikolora jako politická strana zcela zásadním způsobem s tímto zákonem nesouhlasíme, nejen s jeho podobou, ale přímo s jeho existencí. Co se proti tomu dá dělat? Jsou tu samozřejmě ještě soudy, ale jsou tu především občané. Svobodní lidé, kteří mají právo vyjádřit svůj názor. Všichni můžeme psát poslancům, senátorům i prezidentovi, máme rovněž právo protestovat v ulicích, v médiích i na sociálních sítích.

Za povšimnutí rovněž stojí kontext přijímání tohoto zákona. Nenacházíme se na začátku pandemie, nemáme již co do činění se zcela neznámým virem – naopak s největší pravděpodobností sledujeme finální fázi, ve které naprostá většina „nakažených“ nemá prakticky žádné příznaky a není rovněž jakkoli ohrožena kapacita našich nemocnic. Pro podobné postupy existuje hezké lidové rčení: S kanónem na komára.

Za připomenutí stojí také pokrytectví vládních politiků. Jsou to často ti samí, kteří ostře kritizovali premiéra Viktora Orbána, když v maďarském parlamentu prosadil zákon, jenž jeho vládě dával zvýšené pravomoci. V Maďarsku ovšem takový zákon přijímali na začátku pandemie, nikoli na jejím konci, a současní čeští vládní politici ještě seděli v opozici.

Jen pro pořádek už dodávám, že Trikolora šla do voleb s heslem: Nemocné léčit, ohrožené chránit, zdravé nechat normálně žít!

Už při projednávání novely se před Poslaneckou sněmovnou konala demonstrace. Očekáváte teď, po jejím schválení, větší nepokoje v ulicích?

Nechci si hrát na prognostika. Faktem ale je, že pod tlakem všech těch – v mnoha případech zcela nesmyslných – opatření, jež lidem berou práci a obživu nebo je staví do role podřadných občanů, jsme už dlouho svědky radikalizace části společnosti. Takže to nevylučuji.

Při zmíněné demonstraci nechyběly dokonce ani makety šibenic, což některé politiky dost pobouřilo. Nebylo to už přece jen za hranou?

Že to pobuřuje některé politiky, to je mi dost šumafuk. Mně na tom mnohem víc vadí, že tenhle přepálený radikalismus odrazuje mnohé občany. Namísto toho, aby se zamysleli nad podstatou těch protestů, totiž že mají racionální jádro, tak podobné excesy je spíše odhánějí. A ono není potřeba přesvědčovat přesvědčené, ale přitáhnout váhající. Pak se nemůžeme divit, že jdou a u voleb to do urny opět hodí těm samým panákům, kteří je už tolikrát podvedli.

Soud také tento týden „shodil ze stolu“ povinnost prokazovat očkování nebo prodělání covidu v restauracích, na kulturních akcích… Vláda poté rozhodla, že tato povinnost se ruší od 9. února. Překvapilo vás to?

Ano, je to jeden z dalších úspěchů doc. Zdeňka Koudelky, právního experta Trikolory. Nepřekvapilo mě to. Soud pouze konstatoval, co bylo a je zcela evidentní od samého počátku, totiž že Babišova vláda tu zavedla nezákonnou praxi a poškodila tím řadu podnikatelů a živnostníků. A Fialova vláda v tom jen pokračuje. Jedni za 18, druzí bez 2 za 20.

Většina Evropy rozvolňuje, v Rakousku ale začalo v únoru platit povinné očkování proti covidu. Co si o tom myslíte?

Znovu a znovu mě fascinuje, s jakou lehkostí vlády a parlamenty mnoha západních zemí omezují základní občanské svobody, s jakou lehkostí vytvářejí občany dvou kategorií. Jedny, kteří něco smějí, a druhé, jejichž práva jsou – ve skutečnosti bezdůvodně – omezena. A ještě víc mě děsí, jaké procento lidí to tam mlčky přijímá. Myslím, že my jsme na tom o trochu lépe, protože máme za sebou desetiletí zkušeností s totalitou, takže jsme v tomto smyslu o něco citlivější. Ta citlivost je ale, bohužel, nepřenosná, jak geograficky, tak věkově.